Droga, o které se nemluví. Jak se zbavit závislosti, které v Česku podléhají miliony lidí?

Životní styl i lidé, kteří nás obklopují, neustále formují směr, jakým se v životě ubíráme. Jdeme do společnosti, a běžně si při konverzaci vyhledáme zajímavosti na internetu, ukazujeme na mobilu fotky. Nepřemýšlíme o tom, jestli to je či není špatně, a ono vlastně často ani není. Kdy už se však z běžného zvyku stane problém?

Pociťujeme závislost? Uvědomujeme si ji? A kdy vlastně začala? To jsou otázky, na které si odpoví snad každý sám. Ale přece jen - napadají nás tyto otázky vůbec? Ti z nás, kteří vyrůstali v době bez mobilů, kdy internet byl ještě v plenkách, mají vstupní předpoklady k tíhnutí k nim o poznání menší. I tak se ale objevují lidé okolo 45. roku, kterým cinkají zprávy jedna za druhou a počty podívání se do displeje dosahují za den desítek.

Jiné je to s mladými okolo 30 let, kteří už ve škole hráli o přestávce hada na staré Nokii 3310 a nosili v aktovce mobily připomínající spíš velké vysílačky. Ten mobil byl ale jiný. Nebylo v něm tolik možností, jak se zabavit a byl limitovaný pouze obsahem v uložišti. Takový had vás za chvíli přestal bavit a pacman se pixelů už dostatečně najedl. Dovedete si ale představit děti, které od 6 let surfují na internetu několik hodin denně?

Sociální sítě i hry jsou navrženy tak, aby byly co nejzábavnější - proto nám přijdou zajímavé a proto nás také baví. Uvědomujeme si ale, že jsou navrženy tak, aby maximalizovaly pocit závislosti? Hry, které nelze dohrát a sociální sítě nabízející nekonečné množství podnětů. Oprostíte se od nich jen tak, že se jen někdy na sílu odtrhnete.

Kdo z vás se přistihl, že si jen na chvíli lehl s mobilem a brzy zjistil, že už scrolluje na Facebooku snad 2 hodiny v kuse? Vsadil bych se, že téměř každý. A u dětí je tento efekt ještě silnější. Sociální sítě jsou zábavné, z části i užitečné, ale zároveň nás chytají do pasti. Děti, které vyrůstaly v době chytrých telefonů, navíc neznají nic jiného a život bez telefonu nezažili. Jak potom chcete, aby pronikli do zdravého světa z digitální společnosti, když tento svět ani nepoznali?

Člověk je složen z 5 lidí, se kterými tráví nejvíce času. Tak nějak se popisuje jev, kdy dochází k přejímání vzorců chování od ostatních. Ať už je to v zaměstnání, ve škole, či s partou kamarádů i s rodinou, všude to platí stejně. A není to jen o povahových vlastnostech a způsobech jednání. Většina lidí podléhá svým zvykům a taky je může od druhých přejímat. Pije téměř každý v práci kávu? O to více se zvyšuje šance, že ji s nimi jednou ochutnáte. Je „normální“, že jdete s kamarády do hospody a všichni si dají pivo? I to vás donutí podlehnout tlaku okolí a dát si ho taky.

Co je nového ve světě? „Psal jsem Ti večer na WhatsApp, četla sis to?“. Život kolem nás je formován technologiemi a pronikl nám tak pod kůži, že mu jen těžko můžeme uniknout. Každodenní rutina nás vtahuje k používání mobilu a máme pocit, že bez něho nemůžeme existovat. Stalo by se ale něco, kdybychom nevěděli, co řekl dnes Trump a jak se válka na Ukrajině vyvíjí? Tak to zkuste.

Pokud kouříte cigarety, jeden z běžných způsobů odvykání je abstinence. Alkohol je podobný a nikdo rozhodně netvrdí, že je to snadné. Zbavíte se ho ale tím, že přestanete pít. Jak je to tedy s mobilem?

Nejlepší a vlastně i nejhorší věc na mobilu je ta, že ho každý den „potřebujeme“ a že je vlastně skvělý. Usnadňuje nám život, zefektivňuje práci, celkově nám dává možnost snazšího a jednoduššího bytí. Tady je to v pořádku. Dopřává nám ale i zábavu. A teď, prosím pěkně, zbystřete. V tomto momentě přechází užitečný pomocník plynule do role drogy. Vyřídíte si něco praktického, uděláte co jste potřebovali, a pak se ještě mrknete „na chvilku“ na Instagram. A tady začíná problém. Pokud to neuděláte, pociťujete v těle chvění, mírné až neznatelné napětí, které by se uvolnilo až otevřením aplikace s foťákem v logu. A to je princip závislosti, který je u veškerých „látek“ stejný.

V tento moment máte dvě cesty - aplikaci si otevřít a uspokojit tak pocit, který jeho abstinence vyvolává, je jednou z nich. Dokážete to ale překonat a právě teď svůj „usnadňovač života“ odložit? Zdánlivě lehký tah nedokáže zdaleka každý.

Potřebujete disciplínu. Být bdělí. Pokud si neuvědomujete, jak moc a kolikrát za den závislosti propadáte, jak ji potom můžete porazit?

Okamžitě, jak přijdete na to, že další kliknutí na mobilu už je „navíc“, zamkněte obrazovku a mobil položte. Věnujte se něčemu jinému. Ještě větší efektivitu přinese, pokud ho dáte obrazovkou dolů či vypnete zvuky (pokud si to můžete dovolit). Napadlo vás přenést mobil do vedlejší místnosti? Můžete ho umístit i na skříň, kam se dostanete jen za pomocí židle či žebříku. Ano, čím větší námahu musíte vynaložit k jeho opětovnému získání do dlaně, tím méně ho budete chtít.

Jdete na procházku? Místo kapsy ho noste v batohu. Ne po ruce, ale až na úplném spodku, třeba i v něčem zabalený. Co ho dát do krabičky? Postupně zjistíte, kolikrát za hodinu jste si instinktivně sáhli na stehno, abyste se mrkli, kolik je hodin, či jestli vám někdo nepsal. Čas vědět nepotřebujete a odpovědět nutné také není. Nebo určitě ne hned.

Chybí vám mobil? Zpočátku budete pociťovat v těle napětí. V mysli je pocit, že vám něco uniká. S každým nepodíváním se do mobilu však tento pocit slábne. Za pár dnů se pocity vytrácí a mizí.

Přichází všední den a mobil je opět potřeba. Pracovní záležitosti střídá občasné zjišťování potřebných věcí na internetu. Jak snadno jsme se mobilu na chvíli zbavili, stejně snadno do něho můžeme zase i spadnout. Neustálá bdělost a disciplína musí provázet každou sekundu našeho života. „Nepotřebuji mobil? Odkládám ho“. Ta tenká hranice mezi závislostí a užitkem musí být navždy prolomena. Pokud si tento zvyk osvojíme, stává se naší další kvalitou a každodenní rutina ho jen utvrzuje.

Telefon není jen o zvyku a způsobu trávení našeho času, který jeho absence zkvalitňuje. Je i o fyziologických procesech, jež nás neustále ovlivňují a které nelze nijak obejít. Displeje telefonů působí na dopaminové receptory v mozku, které ovlivňují „kvalitu“ naší mysli. Pokud zkusíte být bez mobilu, brzy objevíte její stav, který je přirozenější než kdy dříve. Všímáte si větších detailů, dokážete kvalitněji odpočívat. Kolik let se vám už nezdály sny, a když už, tak jen velmi plytké? Zkuste si být bez mobilu a vsadím se, že brzy budete moct vyprávět o barvitých snech a nad ránem skotačit v imaginárních světech. Do měsíce i dříve, za 14 dní snad přijde první.

Cítíte se unavení? Možná ano, možná ne. Mobil však vysává naši energii aniž bysme si to uvědomovali. Studie naznačují, že odložit mobil minimálně 2 hodiny před ulehnutím zvyšuje kvalitu spánku. Obdobně působí i při „obyčejné“ relaxaci. Modré světlo je v tento čas nepřirozené a uměle navyšuje bdělost v momentech, kdy ji nepotřebujeme. Mění přirozené mechanismy mozku a ty se stávají aktivnějšími a v tento moment nežádoucími. Chceme jít spát, ale mozek chce podávat výkon a myslí si, že je den. Tělo je už unavené, ale mozek ho neustále staví do pozice, kdy je připraveno k akci. V praxi to po běžném pracovním dni působí tak, že své tělo ždímeme. Zkuste telefon omezit na minimum a poznáte rozdíl. Vyčerpanost se stává svěžestí, přetíženost se mění v lehkost. Stačí pár dní, a první účinky přicházejí.

Kolikrát jste četli článek, který vám v určitém aspektu změnil život? Je pro vás jen obohacením, anebo se stává inspirací? Dnes máte možnost to udělat jinak.

Jak trávíme čas, je čistě jen na nás. Žádné osnovy na jeho správné využití neexistují. Co ale dnes odstartovat něco, co ovlivní celý náš život? Možná to zní nadneseně, ale i malá změna může mít velký dopad a ovlivnit třeba víc, než si myslíme.

Mezilidské vztahy, zdraví či volný čas. To jsou přeci základní parametry, které určují kvalitu našeho života. Je to ale jen zlomek toho, co nám přístup k digitálnímu světu může změnit.

Objevte kouzlo v životě, který je barevnější a pestřejší. V takovém, který je opravdovější. Odložte mobil.

Můžete to zkusit jen na chvilku. Na pár dní mobil dát pryč - po práci jej omezit a na víkend úplně odložit. Co za to dáte? Jen si to vyzkoušejte, jaké to je. A pak se sami rozhodnete, jestli se k němu vrátíte.

Pustíte se do toho hned teď?

Inspiroval vás článek? Pošlete mi libovolný příspěvek a podpořte mě k další tvorbě. Jen díky vám jsem schopen tvořit a přinášet světu myšlenky, které jej mění k lepšímu. Tím se stáváte jeho součástí.