Hlavní obsah
Lidé a společnost

Defializace či lepšolidi. Jak politici obohacují i przní češtinu

Foto: David Sedlecký, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 International

Bývalý prezident ČR Miloš Zeman.

Politika nás odjakživa zásobuje mnoha novotvary a obyčejným slovům dává nové a netušené významy. Pojďme se podívat na pár výplodů od politických jazykozpytců.

Článek

Defializace

Začněme aktuálním termínem defializace, který rezonoval na i po únorovém celostátním sjezdu strany ANO. Místopředseda zmíněné partaje Karel Havlíček jím zavelel k porážce současně vládnoucí koalice SPOLU zosobňované předsedou ODS Petrem Fialou. ANO včetně (90 procenty) znovuzvoleného předsedy Andreje Babiše se upíná ke krajským a senátním volbám 2024 a hlavně k těm do Poslanecké sněmovny 2025.

Lepšolidi

Neologismus lepšolidi jako první použil, nebo minimálně zpopularizoval, bývalý prezident Miloš Zeman, jenž ho vyslovil ve svém vánočním poselství. „Lepšolidé jsou ti, kteří se považují za něco lepšího než my ostatní, a kteří nám neustále radí, co máme dělat, a kteří své názory považují za nadřazené názorům těch druhých. (…) Ignorujte radílky, kteří sami nedokázali nic,“ řekl Zeman, jenž lepšolidmi myslel hlavně své odpůrce, kritizující úroveň úřadu za doby jeho vlády. Lepšolidi jsou přitom výrazem navazujícím na další Zemanem zpopularizovaný termín pražská kavárna (také lumpenkavárna). O něm ale příště. Mimochodem, lepšolidi jsou s námi už od roku 2018. To letí, což?

Nevýhra

Píše se rok 2002 a ODS právě prohrála volby s ČSSD. Zatímco sociální demokracie dosáhla na 30,2 procenta, občanští demokraté výrazně zaostali s 24,5 procenty, což pro ně byl hořký výsledek. Václav Klaus, tehdejší předseda strany a pozdější prezident ČR, myslel na vítězství. Nakonec mu však nezbylo nic jiného než komentovat výsledek ODS jako nevýhru. Od té doby si termín žije vlastním životem, Klaus navíc podobných ne-slov vyplodil několik. Mimochodem, volby 2002 měly mezi všemi polistopadovými do Poslanecké sněmovny nejmenší účast – jen 58 %.

Odklonit

Termín, jehož autorem je Martin Kocourek, ministr průmysl a obchodu Nečasovy vlády. V listopadu 2011 vyšlo najevo, že Kocourkova matka (v důchodu) kvůli podezřelému obchodu s dluhopisy získala 16 milionů korun. Když do věci začala šťourat média a později i premiér, Kocourek přišel s novým vysvětlením, že peníze k matce odkláněl kvůli rozvodu se svou ženou. Souvislost s korupcí odmítal. Ještě téhož měsíce Kocourek na ministerský post rezignoval. A termín odklánět na internetu a v české společnosti získal nebývalou popularitu. Policie pak Kocourka stíhala, ale případ nakonec odložila.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz