Článek
Pod nohama máte hroby, nad hlavou kosti – víc než 40 000 ostatků lidských těl tu bylo použito k vytvoření nevídané výzdoby. Vítejte v kostnici v Sedlci u Kutné Hory, jedné z nejmorbidnějších kaplí světa. Místo posledního odpočinku desítek tisíc lidí se tu proměnilo ve svatyni smrti, která zároveň připomíná pomíjivost lidského života – memento mori.
Podivuhodný příběh sedlecké kostnice začal už ve 13. století. Roku 1278 se sedlecký opat Jindřich vydal do Svaté země a z Jeruzaléma si přivezl hrst posvátné půdy z vrchu Golgota, kde byl ukřižován Kristus. Po návratu rozprášil tuto hlínu po klášterním hřbitově v Sedlci a „obyčejný“ hřbitov se rázem proměnil ve vyhledávané Svaté pole. Zpráva o svatém pohřebišti se rozšířila daleko za hranice; každý – od prostých sedláků až po velmože – toužil spočinout v této půdě. Sedlecký hřbitov se začal rychle plnit.
Netrvalo dlouho a středověk ukázal svou temnější tvář. Roku 1318 zasáhla Čechy ničivá morová epidemie, která během jediného roku připravila o život na 30 000 lidí. Masové hroby v Sedlci se plnily k prasknutí – archeologové zjistili, že oběti byly ukládány ve vrstvách nad sebou, v největším hrobě dokonce v 26 vrstvách mrtvol.
Mor kosil nemilosrdně staré i mladé, bohaté i chudé; nikdo neunikl. A další ranou byly husitské války. V dubnu 1421 při obléhání nedaleké Kutné Hory husité vypálili sedlecký klášter i s kostelem Všech svatých. Zástupy padlých a povražděných během válek dále rozšířily množství ostatků na Sedleckém hřbitově – odhaduje se, že zde nakonec spočinuly kosti až 40 000 lidí.
Pyramidy lebek
Koncem 15. století už nebylo v Sedlci místo. Hřbitov byl zrušen a tisíce kostí musely pryč ze země. Tehdy údajně dostal jeden ze sedleckých mnichů neobvyklý úkol: shromáždit exhumované kosterní pozůstatky a uložit je v podzemní kapli. Podle legendy byl onen mnich navíc poloslepý a za svou píli obdržel zázračnou odměnu – po naskládání všech kostí do šesti ohromných pyramid se mu prý zrak vrátil.
Jisté je, že roku 1511 skutečně vzniklo šest vysokých pyramid z lebek a kostí, které byly volně vyskládány uvnitř kaple Všech svatých. Tyto pyramidy z lidských ostatků tiše stály v kapli po dlouhá desetiletí, ponuré memento připomínající smrt číhající všude kolem.
uvnitř kostnice
Začátkem 18. století se Sedlec dočkal obnovy. Z trosek válkou zničeného kláštera povstal nový kostel (katedrála Nanebevzetí Panny Marie) a barokní úpravy neminuly ani hřbitovní kapli Všech svatých. Génius architektury Jan Blažej Santini-Aichel dostal za úkol kapli opravit v duchu barokní gotiky. Santini kapli staticky zabezpečil a upravil tak, aby mohla důstojně sloužit dál – ve spodní kostnici však nechal zachovány hrůzu nahánějící pyramidy kostí jako připomínku dávných běsů.
Sedlecká kostnice tak v době baroka získala podobu, kterou obdivujeme dodnes: kapli o dvou patrech (horní kaple a dolní kostnice) zdobí zvenku sochy andělů a svatých, uvnitř přetrvávají sloupy z lebek jako podivná dekorace navzdory jinak pietní výzdobě. Kostel i kostnice poté spravoval řád až do roku 1784, kdy císař Josef II. klášter zrušil a areál přešel do šlechtických rukou. Novými pány Sedlce se stali mocní Schwarzenbergové z Orlíka – a těm se bizarní kaple plná kostí začala velice brzy hodit.
Řezbář smrti František Rint
Po desetiletích relativního klidu čekala kostnici v 19. století neuvěřitelná proměna. Roku 1870 si tehdejší majitel sedleckého panství, kníže Karel Schwarzenberg, usmyslel, že z morbidní kaple smrti vytvoří světový unikát hodný obdivu.
A našel k tomu ideálního člověka. František Rint, řezbář z východočeské České Skalice, už měl s netradičními instalacemi zkušenosti – po prusko-rakouské válce roku 1866 uspořádal v České Skalici působivou výstavu z ukořistěných zbraní a vojenské výstroje, kterou obdivoval dokonce i císař František Josef I.. Kníže Schwarzenberg neváhal: oslovil Rinta, aby z kostí v Sedlci vytvořil něco nevídaného.
Rint přijel do Sedlce i se svou rodinou – a čekala na ně práce, ze které tuhne krev v žilách. Tři roky museli on, jeho žena i jejich dvě malé děti doslova koupat lidské ostatky v roztoku chlórového vápna. V kotlích a kbelících bělili a dezinfikovali tisíce lebek a kostí nasbíraných kolem kaple. Celkem jejich rukama prošlo na 40 000 kostí, než byly všechny připraveny k nové úloze. Co na to říkaly děti, není známo – údajně si „hrály“ s lebkami místo panenek, což působí opravdu mrazivě. Konečně, roku 1870, bylo vše nachystáno k velkolepé instalaci.
František Rint proměnil celou kapli v jedno obří kostěné umělecké dílo. Z bleskově vybílených lebek a kostí poskládal fantastické dekorace, jaké svět neviděl. Interiér nyní osvětluje monstrózní lustr z lidských kostí, v němž prý nechybí ani jedna kost z lidského těla. Uprostřed kaple visí girlandy z lebek jako strašidelný věnec smrti.
Po stranách Rint rozmístil několik křížů, kalichů a monstrancí vyrobených rovněž z kostí. Nezapomněl ani na podpis – na stěně u schodiště zanechal své jméno „František Rint – 1870“ sestavené z obratlů a kostí jako poněkud morbidní signaturu díla. Vrcholem výzdoby je monumentální erb knížecího rodu Schwarzenbergů, složený celý z kostí – včetně legendárního černého havrana, který v erbu zobákuje hlavu poraženého Turka. Právě tento motiv připomíná dávnou zásluhu Schwarzenbergů na porážce Turků a záchraně Vídně roku 1683.
uvnitř kostnice
Ve spodní lodi kaple stále trůní čtyři obrovské pyramidy z lebek, nyní ověnčené dřevěnými korunami zavěšenými pod stropem – Rint je tam umístil jako symbol vítězství nebeského království nad smrtí. Celá kostnice se tak nese v duchu bizarního „kostlivého baroka“: co bylo dříve přízračnou hromadou kostí, stalo se díky lidské vůli a umu podivným uměleckým dílem. Sedlecká kostnice se proměnila v „svatyni veselé smrti“ – místo, které zároveň děsí i fascinuje.
Na prohlídku této morbidní kaple dnes míří statisíce návštěvníků z celého světa. Mezi těmi, kdo stáli u zrodu tohoto unikátu, najdeme vedle vizionáře Rinta a mecenášů ze Schwarzenberského rodu i další zvučná jména. Svou stopu v příběhu zanechal například kníže Štěpán z Lichtenštejna, představitel jednoho z významných aristokratických rodů habsburské monarchie.
I on prý kdysi stanul uprostřed kostnice pod třpytícím se kostěným lustrem a nevěřil vlastním očím. Sedlecká kostnice zkrátka od svého vzniku přitahovala pozornost mocných – a dodnes budí úžas, otřes i posvátnou hrůzu u každého, kdo překročí její práh. Stačí se jen rozhlédnout po té ohromné výzdobě z lebek a kostí: příběh smrti a utrpení tisíců lidí zde promlouvá z každé kosti, a je nemožné ho neslyšet.
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-tri-roky-namacely-deti-kosti-ze-sedlecke-kostnice-nez-vznikl-svetovy-unikat-40158415
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostnice-kutna-hora-sedlec
https://turistickamapa.cz/kostnice-kutna-hora/povesti/
https://budejovice.rozhlas.cz/kostnice-v-sedleci-je-pusobiva-z-lidskych-ostatku-jsou-v-ni-vytvoreny-ruzne-9071447
