Článek
V šeru nemocničního pokoje se na stěnu promítá nedokončený film. Malá dívenka na plátně právě telekineticky posouvá předměty silou myšlenky. Na lůžku, slabě osvětleném záblesky projektoru, leží její matka se slzami v očích, a přitom se usmívá.
Ví, že už svou dceru nikdy neuvidí dospívat, ale právě teď ji ještě může vidět v roli, na kterou je nesmírně hrdá – sleduje Matildu. O pár dní později tato žena umírá na rakovinu. Odchází ale s vědomím, že viděla poslední herecký výkon své malé dcery.
Ten, kdo jí tento dar na sklonku života zprostředkoval, byl herec a režisér Danny DeVito – tajně přinesl pracovní verzi Matildy do nemocnice a pustil ji umírající matce osmileté Mary Wilson.
Mara Wilson se v devíti letech stala hvězdou dětského filmu Matilda (1996) – adaptace knihy Roalda Dahla o geniální holčičce s kouzelnými schopnostmi. Nebyla to její první role: už v šesti letech se objevila po boku Robina Williamse ve filmu Mrs. Doubtfire (v Česku známém jako Táta v sukni) a zahrála si také v remaku klasiky Miracle on 34th Street (Zázrak v New Yorku).
Herectví se zpočátku zdálo být jen nevinným koníčkem – Mara vyrůstala v kalifornském Burbanku, kde podobné reklamy a dětské castingy byly běžnou součástí života, a její rodiče brali natáčení spíš jako zábavnou epizodu než vstupenku do světa slávy.
Úspěch ale přišel záhy a malá Mara se ocitla pod jasným světlem reflektorů: tvář Matildy si zamilovali diváci po celém světě a v druhé polovině 90. let patřila Wilson k nejznámějším dětským herečkám.
Mara byla nejmladší z pěti sourozenců a její rodiče – televizní inženýr Mike a učitelka Suzanne – ji vedli k obyčejnosti navzdory rostoucí slávě. Suzie Wilsonová (rozená Shapiro) své dceři už od mala četla knihy a právě ona Maru povzbudila, aby roli Matildy přijala, protože příběh o nebojácné holčičce považovala za inspirativní.
Rodinné zázemí malé herečce poskytovalo oporu, jenže během natáčení Matildy zasáhla rodinu krutá rána osudu: Suzie byla v březnu 1995 diagnostikována rakovina prsu.
Zatímco Mara dokončovala film, její maminka podstupovala léčbu. Režisér Danny DeVito a jeho žena Rhea Perlman se snažili situaci ulehčit – brali Maru k sobě domů na hlídání a dopřáli jí pocit normálního dětství i během matčiny nemoci.
Mariina maminka boj s nemocí bohužel prohrála – zemřela 26. dubna 1996, pouhé měsíce po skončení natáčení. Film Matilda vyšel až po její smrti a Mara dlouho trpěla pocitem, že maminka nikdy neviděla její nejznámější dílo.
Až o mnoho let později se dozvěděla od Dannyho DeVita, že to nebyla pravda – Danny tehdy téměř hotový film Suzie promítl v nemocnici, aby jí dopřál radost z dceřina úspěchu. Pro Maru to byl v nejtěžších chvílích zásadní zdroj útěchy: mohla uvěřit, že její máma odešla z tohoto světa pyšná na to, co její dcera dokázala.
Smrt maminky znamenala pro devítiletou Maru zásadní zlom. „Byla to hranice, za kterou jsem už nevěděla, kdo jsem,“ vzpomíná Mara, „můj život se rozdělil na to, co bylo předtím, a to, co přišlo potom.“ Ztratila nejdůležitější oporu a zároveň se musela vyrovnávat s nebývalou slávou. Sama později poznamenala, že dětství v záři reflektorů zanechá na člověku nějaké následky za jakýchkoli okolností.
V jejím případě to neznamenalo zhýralost nebo skandály na filmových placech – tam se díky péči rodičů a ohleduplným filmařům cítila většinou v bezpečí. Problém přišel spíš z vnějšího světa: média a fanoušci nerespektovali, že je ještě dítě.
Sedmileté holčičce dokázali reportéři klást lascivní otázky typu, jestli má už přítele nebo který dospělý herec se jí zdá nejvíc sexy. Po internetu kolovaly její fotografie v erotických fotomontážích a neznámí muži středního věku jí posílali „zamilované“ dopisy.
Mara později přiznala, že ve dvanácti letech udělala zásadní chybu: zadala své jméno do internetového vyhledávače a objevila věci, na které nikdy nedokázala zapomenout – sexualizované obrázky a oplzlé komentáře na svou adresu. Nechtěně tak v útlém věku přišla o zbytky nevinnosti a začala se za sebe stydět.
Navenek působila Mara jako vzorná dětská hvězda z katalogu – ale uvnitř ní rostla úzkost, hněv a pochybnosti o sobě samé. Mnoho fanoušků ji tehdy vnímalo spíš jako její filmovou postavu než jako skutečnou dívku. Matilda Wormwoodová byla geniální, laskavá a odvážná hrdinka, se kterou se Mara nemohla srovnávat.
V očích okolí nikdy nebyla tak dokonalá jako kouzelná dívka z filmu. Byla to jen normální dospívající holka, která se občas mračila, truchlila po mamince a prožívala obyčejné pubertální nálady. Tento nesoulad ji přiváděl k pocitu viny a selhání.
Mara od dětství trpěla úzkostmi a brzy se přidaly i další potíže. Krátce po matčině smrti se u ní projevily první záchvaty paniky a nutkavého chování – například si až do krve myla ruce nebo měla iracionální strach z určitých čísel a vzorů.
V pouhých dvanácti letech jí lékaři diagnostikovali obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD), těžkou úzkostnou poruchu a depresivní stavy. Přestože taková zpráva může znít hrozivě, pro Maru znamenala jistým způsobem úlevu. „Den, kdy jsem tohle zjistila, byl jedním z nejlepších v mém životě, protože jsem konečně věděla, že nejsem sama a že existuje léčba,“ řekla po letech.
Díky terapii a lékům se naučila s úzkostmi a OCD žít – jak sama poznamenává, klíčem je rozpoznat, že zrovna prožívá symptomy nemoci, a otevřeně si o tom promluvit s lidmi, kteří ji mají rádi.
Odchod z Hollywoodu
Zatímco její dětskou duši poznamenávaly ztráta a tlak okolí, k fyzické proměně dospívajícího těla neměl filmový průmysl mnoho pochopení. Když ve dvanácti letech při natáčení jednoho filmu trochu povyrostla a zakulatila se, režisér jí přikázal nosit staženou sportovní podprsenku, aby zakryl počínající křivky ženského těla.
V očích Hollywoodu přestala být roztomilá holčička – a pro takové jako ona neměla továrna na sny slitování. „Kariéra se mi začala rozpadat v momentě, kdy jsem přišla o dětskou roztomilost. Hollywood se mě nasytil,“ vzpomíná hořce Mara.
Náhle si připadala ošklivá a bezcenná, protože přesně tak o ní začala psát některá bulvární média. Stále častěji narážela na jedovaté poznámky, že „už z ní nic nebude“ a že není dost hezká. Tyto soudy se jí zaryly hluboko pod kůži a způsobily roky trvající komplexy z vlastního vzhledu. Z veselého a sebevědomého dítěte se postupně stávala uzavřená, ustrašená a pochybovačná dívka – trpěla depresemi a na castinzích ji ochromovala tréma.
Nabídky na nové role se vytrácely a Mara postupně pochopila, že už v Hollywoodu nemá místo – alespoň ne v dosavadní podobě. Přihlížela tomu, jak vysněné úlohy získávají jiné dívky. Na jednom z posledních konkurzů, kterého se zúčastnila, roli nakonec dostala tehdy začínající Kristen Stewart.
Mara cítila zklamání, ale zároveň i úlevu. Definitivní tečku za kariérou dětské filmové hvězdy pak udělala rada od jejího otce: naznačil jí, že pauza od herectví může být nejlepší řešení. V pubertě se Mara rozhodla hraní zanechat – „rozchod s Hollywoodem“ byl vzájemný. S
Po odchodu z filmové branže se Mara stáhla z očí veřejnosti a snažila se žít co nejběžnější život. Díky honorářům ze svých úspěšných filmů si mohla dovolit studium na prestižní internátní škole zaměřené na umění, kde se našla v divadle a tvůrčím psaní. Následně vystudovala Newyorskou univerzitu a nějaký čas žila v New Yorku, kde vystupovala na autorských čteních a zkoušela kariéru dramatičky.
Pro uživení pracovala jako baristka či chůva a přála si, aby ji lidé nepoznávali. Se svými někdejšími dětskými hereckými kolegy se příliš nestýkala – dokonce se záměrně vyhýbala i dalším „hollywoodským“ studentům na své univerzitě, jako byly sestry Olsenovy či Haley Joel Osment, aby společně nepřitahovali nežádoucí pozornost.
Tou dobou se potýkala s pocity méněcennosti a strachem, že jednou stejně skončí jen jako pozapomenutá kuriozita z rubriky „kdysi hvězdy, dnes neznámí“. S odstupem času přiznala, že ji stále pronásledoval ten soucitný pohled veřejnosti – litovala, že ji lidé znají jen jako onu „holčičku z Matildy“.
Návrat skrze psaní a otevřenost
Ve dvaceti letech si Mara myslela, že se světu filmu a slávy už navždy vyhne. Osud tomu však chtěl jinak – tentokrát ale měla vyprávět vlastní příběh, nikoli hrát cizí role. V roce 2013, když média propírala skandály problémových celebrit (například zhroucení herečky Amandy Bynesové), se Mara nečekaně přihlásila o slovo. Napsala pro server Cracked.com osobní esej s provokativním názvem „7 důvodů, proč dětské hvězdy zešílí (pohledem zasvěcené)“. V článku vtipně i bolestně upřímně popsala, jaký tlak a pokrytectví provází vyrůstání pod dohledem Hollywoodu.
Nečekala velkou odezvu – o to větší překvapení bylo, když se text stal virálním hitem. Sdílely ho desetitisíce lidí a citovala ho i velká média. Mara najednou zjistila, že lidé stojí o její zkušenost a názory, a že psaní by pro ni mohlo být cestou zpět na veřejnou scénu.
Následující roky se nesly ve znamení postupného návratu. Mara se začala profilovat jako spisovatelka a publicistka: publikovala eseje, vystupovala v podcastech a zkusila i improvizační komedii. V roce 2016 vydala knihu memoárů Where Am I Now? (Kde teď jsem?) mapující s nadhledem a otevřeností její neobvyklé dětství a dospívání. Z někdejší dětské hvězdy se tak stala respektovaná autorka.
V jejím internetovém publiku převládají mladé ženy – „armáda dívek a knihovnic“, jak s nadsázkou říká. Mara to ostatně myslí upřímně: když mluví o svých zkušenostech s duševním zdravím, sexualitou či toxickém hollywoodském prostředí, činí tak proto, aby pomohla ostatním, kdo prožívají něco podobného.
Roku 2021 zveřejnila v deníku The New York Times silný článek „Lži, které Hollywood vypráví o malých holčičkách“, v němž se zamýšlí nad tím, jak byly ona i další mladé hvězdy (například Britney Spearsová) sexualizovány a vláčeny tlakem médií. Odvážně popsala například to, jak jí padesátiletí cizí muži vyznávali lásku.
Ačkoli se Mara Wilson už nevrátila k filmové kariéře, jakou měla v dětství, dokázala najít své štěstí jinde. V současnosti působí jako spisovatelka a příležitostná herečka. Především ale konečně našla sama sebe.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mara_Wilson
https://www.theguardian.com/film/2023/may/15/matildas-mara-wilson-on-the-price-of-fame
https://www.tvguru.cz/mara-wilson-tata-v-sukni/
https://www.the-independent.com/life-style/health-and-families/world-mental-health-day-mara-wilson-matilda-anxiety-ocd-depression-okay-to-say-global-summit-interview-a8577361.html
https://abcnews.go.com/GMA/Culture/actress-mara-wilson-speaks-sexualization-child-stars/story?id=76085075
https://people.com/celebrity/mara-wilson-battled-ocd-depression-anxiety-revelations-from-memoir/
https://www.vanityfair.com/hollywood/2016/09/mara-wilson-book-matilda-famous?srsltid=AfmBOoqWbEjG5pLVDx97wt881cSXVP85VuOtKVkMrIsRRbh-uvfyCzud
https://littlethings.com/entertainment/mara-wilson-danny-devito
