Článek
Bylo mu jednatřicet let, když se v dubnu 1945 dočkal vytoužené svobody. V tu dobu vážil devětatřicet kilogramů… Zažil Terezín, Osvětim, Dachau i Allach – přežil nemyslitelná muka, která se hluboko vryla do jeho duše.
Křehký přízrak muže, kdysi plného elánu, se potácel mezi ostatními vysvobozenými vězni. A přece právě on měl před sebou ještě téměř půl století života – života, který dokázal z trosek hrůzy znovu vystavět na základech krásy a tvořivosti. Fred (Alfred) Kramer, výjimečný fotograf s výjimečným osudem, stál na prahu nové éry. Třicáté narozeniny strávil za ostnatým drátem, ale ty příští už chtěl prožít s fotoaparátem v ruce.
Narodil se 27. listopadu 1913 ve Frýdku v židovské rodině Ignatze Kramera, nakladatele fotografických pohlednic, a jeho ženy Herty. Od dětství měl k fotografii blízko – první snímky pořídil už v jedenácti letech. Když se roku 1929 rodina přestěhovala do Prahy, mladý Alfred nastoupil na Státní grafickou školu.
Učil se od mistra Karla Nováka, který kdysi vedl i legendárního Josefa Sudka. Záhy vyrostl v talentovaného umělce: „Už v první polovině 30. let vystavoval na mezinárodních výstavách sociální fotografie po boku Jaromíra Funkeho, Josefa Sudka, Eugena Wiškovského a dalších,“ vzpomněl později kurátor Jan Mlčoch.
Mladičký Kramer tehdy na svých snímcích zachycoval chudé periferie a těžký život doby krize, aniž tušil, že o pár let později pocítí krutost světa na vlastní kůži.
Roku 1939 okupace zhatila Kramerovy plány. Jako Žid nesměl veřejně vystavovat a začal být perzekvován. V roce 1940 se neúspěšně pokusil o vystěhování do Peru, prchal před stále hrozivější realitou. Když útěk ztroskotal, zůstával zatím v Praze – fotografoval pro židovskou obec, přispíval do Židovských listů.
Na jaře 1942 však přišla deportace. Začala strašlivá pouť po koncentrácích: Terezín, poté peklo Auschwitz-Birkenau, nakonec Dachau (pobočné tábory Kaufering a Allach u Mnichova). Všude kolem sebe viděl smrt a ponížení. Sám vážně onemocněl, ztrácel síly i naději. A přesto – přežil jen zázrakem.
Na podzim 1945 se Fred Kramer vrací domů jako jeden z mála členů své širší rodiny. Je mu 31 let a musí začít znovu od nuly. Vážil sotva čtyřicet kilo a svět kolem byl k nepoznání. Co mu pomohlo přežít? Možná vzpomínky na někdejší tvorbu, možná touha zase jednou stisknout spoušť.
Už v roce 1946 nachází uplatnění ve svém oboru: nastupuje jako fotograf do proslulé reklamní agentury Press Photo Service, známé také jako ateliér Illek a Paul. V paláci Adria v centru Prahy se znovu rozsvěcují reflektory a Fred Kramer za nimi tiše stojí – pohublý, ale odhodlaný.
V roce 1948 se oženil s Helenou Grabsteinovou, jež se stala jeho životní oporou. Ve stejném roce sice komunistický převrat násilně ukončil éru soukromých ateliérů, ale Kramer měl svým způsobem štěstí: spolu s kolegy Františkem Illekem a Alexandrem Paulem mohl zůstat ve studiu.
Díky členství majitelů v uměleckém svazu nebyl jejich podnik znárodněn okamžitě – dál tedy v tichosti fotografovali, teď už pro státní zakázky. Kramer se stal zaměstnancem nově vzniklého monopolního podniku zahraničního obchodu Skloexport.
Padesátá léta přinesla další změny. Soukromé agentury zanikly úplně a reklama se soustředila pod státní instituce. Fred Kramer přešel pod Obchodní komoru a postupně pracoval pro řadu podniků, které v socialistickém Československu zajišťovaly vývoz zboží: Centrotex (textil), Jablonex (bižuterie), Ligna (dřevo) a další.
Fotografoval i pro slavný pražský Dům módy. Roku 1958 však přišel náhlý konec této jistoty – Kramer byl propuštěn. Důvody nejsou přesně známy; možná reorganizace, možná politické tlaky. Ocitl se opět na volné noze. Tentokrát už ale měl jméno a renomé, které ho podrželo. Stal se nezávislým fotografem a členem Svazu československých výtvarných umělců, což mu umožnilo legálně tvořit mimo státní zaměstnání. Začal tak nejplodnější úsek své dráhy.
Jeho vrcholným obdobím se stala padesátá a šedesátá léta, kdy se domácí reklama paradoxně těšila nebývalému rozkvětu. Československo potřebovalo exportovat na Západ a propagační fotografie se staly důležitou zbraní obchodní politiky. Kramer dokázal reklamu povznést originální invencí.
Jeho reklamy nejsou bezduché, ale inteligentní, nevtíravé a vykazují vysokou dávku estetična. Právě proto jsou...
Posted by Zlatá šedesátá / sladká šedesátá on Friday, November 8, 2013
„Fred Kramer dokázal reklamu zpestřit kupříkladu nápaditou kompozicí, výraznými barvami, abstrakcí a montážemi,“ psalo se o něm – jeho styl vynikal kreativitou a perfekcionismem. Jako jeden z mála fotografů tehdy využíval i barevný film a spolupracoval s předními grafiky na precizní postprodukci snímků.
Elegantní, kompozičně i barevně vytříbené – a přitom zcela profesionálně sloužily propagaci českého skla, textilu a dalších produktů, hodnotí dodnes odborníci Kramerovy fotografie. Na lesklých stránkách módních časopisů jako Módní tvorba či Žena a móda se vyjímaly jeho snímky modelek s luxusními šperky a šaty.
Před Sametovou revolucí platil Fred Kramer za největšího specialistu v oboru reklamní fotografie; jeho velkoformátové plakáty zdobily interiéry a výlohy obchodních domů, kalendáře s půvabnými dívkami putovaly na zahraniční veletrhy.
V chronicky nedostatkovém reálném socialismu – době, kdy se zboží nekupovalo, ale „shánělo“ – Kramer svými barevnými fotografiemi nejen navozoval iluzi spotřebního ráje, ale především podporoval export československých výrobků na Západ. Jeho obrazy krásy poskytovaly útěk ze šedi každodennosti a měly i praktický dopad: pomáhaly získávat státu cenné devizy.
Ve svých reklamních scénách spojil výtvarný odkaz avantgardy s poučeným vnímáním tehdejších obchodních strategií. Dbal na každý detail. Byl nesmírně vynalézavý – využíval montáže, zrcadlení, různé triky s perspektivou i světlem.
Například pod fotografované skleněné vázy někdy vkládal další obrázky, jindy na pozadí promítal abstraktní tvary, pracoval s více plány ostrosti. Jeho ženy na fotografiích byly vždy krásné, ale ne lacině svůdné – spíše jako vzdálené elegantní múzy, které dodávají výrobkům šarm.
V exteriéru občas inscenoval drobné humorné scénky (třeba dámu na skútru překvapenou deštěm), v ateliéru zase stavěl kompozice s klasickou čistotou. „Byl orientován na lehký průmysl, bižuterii, sklo,“ shrnuje kurátor Mlčoch zaměření Kramerovy tvorby. Skutečně – fotil módu, sklo, kosmetiku i bižuterii, reklamy na rtěnky, klobouky, rukavice, porcelán či motocykly.
Na vrcholu kariéry se Fred Kramer stal i učitelem. Od roku 1967 přednášel externě na pražské FAMU obor reklamní fotografie a své know-how předával nové generaci. Vychoval řadu budoucích profesionálů – jeho žákem byl například i Tono Stano, později světově uznávaný fotograf ženského aktu.
Studentům předával totéž, co sám mistrně ovládal: cit pro ženskou krásu, technickou preciznost a smysl pro kompozici. O jeho pedantské důslednosti kolovaly mezi studenty legendy, ale zároveň ho ctili pro laskavý přístup. Na katedře působil až do roku 1990; svou pedagogickou činnost ukončil teprve v době, kdy se společnost kolem něj znovu zásadně měnila.
Osmdesátá léta byla pro Kramera dobou relativního klidu. Jako starší pán stále fotografoval, ač tempo již polevilo. Ve skrytu ateliéru tvořil obrazy, které se zdály být z jiného světa – barevného, sladce parfémovaného a usměvavého. S politikou se nestýkal, ale politika si přesto našla jeho dílo.
Do širokého povědomí se nejvíc zapsala Kramerova tzv. Košířská madona – aranžovaná reklamní fotografie z jedné pražské čtvrti, na níž mladá žena připomíná pomíjivou modlu. V 80. letech si ji vybrali jako svou značku vydavatelé samizdatové Revolver Revue.
Je ironií osudu, že právě tento tichý, poetický obraz se stal symbolem vzdoru tehdejší mladé kulturní fronty. Kramer sám možná ani netušil, že jeho dávná práce ozdobila ilegální časopis. Přesto to o něčem svědčí – jeho reklamy nejsou bezduché, ale inteligentní, nevtíravé a vykazují vysokou dávku estetična. Právě proto jsou nadčasové.
Když v říjnu 1994 Fred Kramer zemřel, odešel tiše a skromně, tak jak žil. Bylo mu osmdesát let. Jeho jméno upadlo na čas téměř v zapomnění. Manželka Helena přežila svého muže jen o čtyři roky – a zůstalo po nich obrovské množství negativů, fotografií a užitého umění.
Vdova si s Kramerovou pozůstalostí nevěděla rady; stovky fotografií a plakátů ležely v krabicích. „Celoživotní dílo bylo vyvezeno na Zbraslav a tam uloženo v jakési sušárně v paneláku,“ popsal kurátor Jan Mlčoch neradostný stav archivu. Nechybělo mnoho a vzácné snímky mohly skončit nenávratně – možná i na skládce komunálního odpadu.
Naštěstí zasáhl právě Mlčoch, který se v 90. letech o záchranu souboru postaral. Helena Kramerová se nakonec rozhodla věnovat manželovy fotografie Uměleckoprůmyslovému museu v Praze. Tam v depozitáři tiše čekaly na svou chvíli.
A ta přišla roku 2025. Uměleckoprůmyslové museum představilo první velkou retrospektivní výstavu Freda Kramera – bezmála třicet let po jeho smrti. „Nikdy se mu takové pocty nedostalo,“ poznamenal uctivě ředitel muzea Radim Vondráček při vernisáži.
Mezi desítkami vystavených fotografií z let 1930–1989 se návštěvníkům zjevuje kompletní příběh Kramerovy tvorby – od drobných sociálních záběrů až po opulentní aranžované kompozice pro výkladní skříně. „Vracíme do oběhu nejen jméno, ale i dílo Freda Kramera – je to znovuobjevení Freda Kramera,“ prohlásil kurátor Jan Mlčoch a s dojetím provedl veřejnost světem dávné reklamy.
Někdejší „pozapomenutý mistr aranžované fotografie“ se tak vrátil do záře reflektorů. Lidé obdivně postávají před vitrínami, starší ročníky vzpomínají, jak podobné kalendáře mívali kdysi doma. Mladší generace zase fascinovaně sleduje styl, který neznala – estetiku starého světa, v níž se zrcadlí něco z První republiky i něco z amerického snu.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fred_Kramer
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-fred-kramer-vystava-umeleckoprumyslove-museum-praha-274427
https://www.idnes.cz/kultura/vytvarne-umeni/fred-kramer-reklama-fotograf-vystava.A250417_114900_show_aktual_bors/foto
https://www.bkovarikova.cz/zapisnik/2025/den-ve-znameni-freda-kramera-2837/
https://life.forbes.cz/zabery-jako-z-vogue-i-tezky-osud-upm-ukazuje-vystavu-zapomenuteho-genia/
https://vltava.rozhlas.cz/s-citem-pro-zenskou-krasu-na-retrospektivu-naseho-nejvyznamnejsiho-reklamniho-9463546
https://www.lidovky.cz/esprit/fred-kramer-upm.A250407_183022_ln-espritr_lpuch
https://www.nasepraha.cz/prukopnik-ceskoslovenske-reklamni-fotografie-fred-kramer-ve-svetle-retrospektivy/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-fred-kramer-vystava-umeleckoprumyslove-museum-praha-274427
https://www.upm.cz/photo-fred-kramer/
https://art.ceskatelevize.cz/360/krasny-umely-svet-fotografie-freda-kramera-vystavuje-upm-zcela-bez-kontextu-7igX7
