Jiří Pleskot: Nevěra manželky Jiřiny Jiráskové ho zranila, přesto byla svědkyní na jeho další svatbě

Jeho obvykle klidná tvář byla zrůžovělá hněvem a na rtech se mu leskla kapka krve. Rány pěstí před chvílí létaly vzduchem. V tu chvíli se z potlesku publika stala jen tlumená ozvěna – nikdo z diváků neměl tušení, že za zavřenými dveřmi herecké šatny se odehrává drama zlomeného srdce.

Ještě před pár týdny odcházel po představení domů spokojený. V hledišti sedávala jeho žena, krásná a talentovaná herečka Jiřina Jirásková, a on věřil, že jejich manželství – byť zatím bezdětné – je šťastné a pevné.

Plánovali rodinu, společný život plný divadla a možná i dětí. Jenže pak se vše změnilo. Pleskot se jednoho dne dozvěděl, že Jiřina má tajný románek s kolegou od divadla.

Jiří Pleskot nepocházel z herecké rodiny ani z Prahy. Narodil se 3. května 1922 v malé středočeské vesnici Milostín nedaleko Rakovníka. Od dětství ho ale lákalo divadlo a literatura. Vystudoval divadelní vědu a estetiku na Univerzitě Karlově – možná tehdy uvažoval, že bude divadelním historikem či kritikem.

Jenže teorie mu nestačila. Už během studií stál večer co večer na prknech ochotnických scén. Po absolutoriu v roce 1949 nezaváhal a vydal se na profesionální hereckou dráhu.

Začínal v oblastních divadlech. Hrál v kladenském experimentálním souboru, krátce v Mladé Boleslavi, poté v Hradci Králové. Byl ctižádostivý a pracovitý, takže i jako mladý „mimopražský“ herec na sebe upoutal pozornost.

Před svými třicátými narozeninami dostal nabídku, která změnila jeho život – v roce 1951 se stal členem Divadla na Vinohradech. Na jedné z nejprestižnějších pražských scén našel svůj umělecký domov na čtyři desetiletí. Sehrál tam na spousty rolí klasického i moderního repertoáru.

Nejčastěji ztvárňoval seriózní intelektuály: profesory, úředníky, starostlivé otce rodin či moudré lékaře. Měl solidní vzhled a vyrovnaný, kultivovaný hlas, což ho předurčovalo pro role rozumných a klidných mužů. Kolegové ho znali jako laskavého, rozvážného člověka, který si za každé situace uměl zachovat chladnou hlavu.

Právě na Vinohradech potkal svou první velkou lásku – mladičkou herečku Jiřinu Jiráskovou. Byla o devět let mladší, temperamentní a krásná. Psal se rok 1953, poválečná doba nebyla lehká, ale v zákulisí se zrodil intimní vztah dvou talentovaných lidí.

Jiří a Jiřina se do sebe zamilovali a zanedlouho stanuli před oltářem. Pro jednadvacetiletou Jiráskovou to byla první a jediná svatba v životě – vzala si Pleskota z upřímné lásky. On byl tehdy na vrcholu štěstí: měl milující ženu, slibnou kariéru na významné scéně a před sebou zdánlivě zářnou budoucnost.

Vypadali jako ideální pár. Navštěvovali spolu herecké večírky, plánovali společné bydlení a tiše snili i o dětech. Na jevišti působili profesionálně a v soukromí spokojeně. Nikdo by nečekal, jak brzy jejich štěstí vezme za své.

První trhliny v jejich manželství se objevily po necelých dvou letech. Jiřina Jirásková se totiž na divadle zamilovala znovu – tentokrát ne do role, ale do kolegy Jiřího Valy. Pohledný herec s charismatem svůdníka okouzlil její srdce. Byla mladá, snad hledala vášeň, kterou v klidném a rozumném Pleskotovi postrádala.

Jejich tajný románek nějaký čas unikal pozornosti. Paradoxní bylo, že i Jiří Vala byl v té době zadaný – chodil s další hereckou hvězdou Jiřinou Švorcovou. Milostný čtyřúhelník se komplikoval každým dnem. Jirásková si myslela, že se všechno utají, ale v divadelním zákulisí se utajuje jen těžko. Nakonec to prasklo.

Jiří Pleskot, kterému se povídačkám o nevěře manželky jistě zpočátku nechtělo věřit, stanul před krutou pravdou. Dozvěděl se, že žena, kterou miluje, tráví volné chvíle v náručí jiného. Jeho klidná povaha se rázem proměnila. Ten vždy vyrovnaný a rozumný muž pocítil vlnu žárlivosti a ponížení.

V oněch dusných poválečných padesátých letech nebylo zvykem řešit manželské neshody veřejně – Pleskot však neovládl svůj temperament. Po jednom představení si počkal na Jiřího Valu v zákulisí. Nikdo dodnes přesně neví, co si řekli. Jisté je, že padla těžká slova – a pak padly i rány.

Pleskot se na svého soka fyzicky vrhl a vrazil mu několik ran pěstí, až museli zasahovat kolegové. Valův obličej i Pleskotovy klouby na rukou zbarvila krev. Tichý „kliďas“ Pleskot najednou bouřil hněvem jako postava z antické tragédie.

Po výbuchu násilí následovalo ticho. Šokovaná Jiřina stála opodál a sledovala, co způsobili. Její manžel se nedokázal přenést přes srdce takovou zradu – a nechtěl nic slyšet. Ještě ten večer se rozhodl, že jejich vztah škončí. Neodpustil nevěru. Podal žádost o rozvod.

Jirásková se mu tehdy pokusila vše vysvětlit, možná litovala, ale bylo pozdě. „V určitý moment jsem selhala. Byla jsem mu nevěrná,“ přiznala po letech otevřeně Jirásková. Pleskot zraněně odvrátil tvář od ženy, kterou miloval, a odešel z jejich společného bytu. Jejich manželství vydrželo jen dva roky a skončilo bouřlivě, veřejným skandálem v divadle i hořkostí v soukromí.

Krátce poté potkalo kruté rozuzlení i samotnou Jiřinu Jiráskovou. Nový vztah s Valou nevydržel – a nesplnil ani její romantické představy. Jirásková s Valou otěhotněla, snad v naději, že si ho miminkem připoutá. Jenže Jiří Vala dítě nechtěl.

Mladá herečka se ocitla ve svízelné situaci: rozvedená, s milencem, který couvá před otcovstvím. Zvolila zoufalé řešení – podstoupila potrat.

Tenhle zákrok ji poznamenal na celý život. Kvůli komplikacím už pak nemohla mít děti. Cena za onen zakázaný románek byla vysoká a tragická.

Jiří Pleskot tyto detaily snad ani nechtěl znát. Zavřel za minulostí dveře a soustředil se na práci, aby zahnal hořkost. Rozvod byl v polovině 50. let společenské tabu. On sám o incidentu nikdy veřejně nemluvil. Zalekl se možná své vlastní zuřivosti.

Po rozvodu zůstal Jiří Pleskot nějaký čas sám. Pracoval naplno – divadlo mu poskytlo útěchu a únik. Každý večer na jevišti znovu a znovu hrál své rozumné profesory a dobrosrdečné tatínky, jako by skrze role hledal zpět ztracený klid. A postupně se mu skutečně vrátila vyrovnanost i smysl pro humor. Osud mu navíc brzy poslal do cesty novou životní lásku.

Tentokrát se neohlížel mezi herečkami. Zamiloval se do televizní hlasatelky a rozhlasové moderátorky Olgy Čuříkové. Byla to charismatická žena s uhrančivýma očima – a shodou okolností se v ledasčem podobala Jiřině Jiráskové.

Stejně drobná postava, stejně výrazný pohled a stejná vášeň pro cigarety. Olga byla o deset let mladší než Pleskot a patřila mezi populární tváře Československé televize počátku 60. let.

Provázela dětský pořad Vlaštovka a později televizní seznamku Pokus pro dva. Měla milý hlas a přirozený šarm, díky němuž si získala srdce mnoha diváků. A získala i to Pleskotovo.

Setkali se kolem roku 1959, možná v rozhlase či na společenské akci – detaily jejich seznámení upadly v zapomnění. Jisté je, že si padli do oka a brzy spolu začali žít. Pro Olgu to byla láska, která přišla v nelehké době: na konci 60. let veřejně nesouhlasila se sovětskou okupací a po nástupu normalizace musela z televize odejít.

Ocitla se bez práce a bez budoucnosti na obrazovce. Mladá žena, kdysi slavná tvář, se rázem stala „neviditelnou“. Prožívala těžké chvíle, ale Jiří Pleskot jí byl obrovskou oporou. Stál při ní, když ji mocní umlčeli.

Pomohl jí zařídit místo konferenciérky v pražském Divadle hudby, aby mohla aspoň někde vystupovat a rozvíjet svůj talent. Olga později vzpomínala, že nebýt jeho lásky a podpory přátel, možná by se z té křivdy nikdy nevzpamatovala.

Pleskot tak našel druhou životní partnerku, vedle níž znovu pocítil skutečné štěstí. Společně budovali poklidný domov, i když dceru ani syna nikdy neměli. Jejich vztah vydržel dlouhých patnáct let nesezdaný, což bylo na tu dobu docela nezvyklé. Olga i Jiří byli ale po předchozích zkušenostech opatrní. Nehnali se do svatby. Žili spokojeně „na hromádce“ a nepotřebovali razítko na papíře. Nakonec jim svatbu tak trochu zařídila jedna nečekaná osoba – Jiřina Jirásková.

Čas otupil ostří dávných křivd. Koncem 60. let už spolu bývalí manželé Pleskotovi dokázali mluvit bez hořkosti. Jiřina Jirásková mezitím našla svou životní lásku v režiséru Zdeňku Podskalském – a paradoxně právě díky němu se znovu sblížila i s Pleskotem a Olgou.

Všechny totiž spojoval humor, láska k divadlu a také kouzelné místo v jižních Čechách: malá pošumavská vesnice Malenice. Zdeněk Podskalský se v Malenicích narodil a jezdil tam celý život na chalupu odpočívat od velkoměsta.

Jiřina s ním začala jezdit také – a za nějaký čas pozvali i Jiřího Pleskota s Olgou, aby se přidali. Nikdo by si to dříve nepředstavoval, ale z někdejších rivalů a sokyň v lásce se postupně stali přátelé.

Na venkově jako by všichni nechali pražské divadelní intriky za sebou. Čtveřice společně trávila letní víkendy, chodili na houby, sedávali u krbu a povídali si do noci. Pleskot a Podskalský objevili společnou vášeň pro historii a filmy, dámy zase probíraly módu a recepty.

Olga a Jiřina si byly nápadně podobné nejen fyzicky – měly i podobný vkus. Občas si dokonce půjčovaly šaty. Obě bez cigarety nedaly ani ránu a obě milovaly jižní Čechy. Když jste je viděli vedle sebe, vypadaly jako sestry.

A jejich muži? Jednoho dne se na sebe Jiří a Zdeněk podívali a museli se smát: kdysi by se možná poprali, dnes spolu natírali plot chalupy a plánovali společný oběd. Životní rány se zahojily a všichni čtyři cítili, že jim je pospolu dobře.

Ale Jirásková do nich hučela, že se vzít mají. Olga možná váhala, měla za sebou kariérní pád a nechtěla nic „oslavovat“, ale Jiřina ji přemluvila: Když je láska opravdová, zaslouží si svatbu. A tak se i stalo. Oddávali se v Praze a na obřadu samozřejmě nemohli chybět svědci – Jiřina Jirásková a Zdeněk Podskalský osobně.

Nikdo z přítomných už neřešil staré křivdy. Když novomanželé Pleskotovi vyšli z radnice, pršely na ně rýže a smích. Jiřina Jirásková jim jako svědkyně zářivě gratulovala. Tiskla Olgu v náručí a dojatě se smála: žena, která jí kdysi „zdědila“ muže, se nyní stala jednou z jejích nejbližších přítelkyň. Osud si zahrál, ale všechny spojil.

Novomanželé Jiří a Olga strávili svatební cestu – jak jinak – v Malenicích. Podskalský s Jiráskovou je tam pozvali jako své hosty. V malebné vesničce pod šumavskými kopci trávili společně bezpočet šťastných chvil. Pleskotovi si nakonec v Malenicích pořídili vlastní chalupu vedle svých přátel.

Vznikla tím rodinná tradice: parta blízkých duší, která společně vítala jara a rozjímala nad barevnými podzimy. „Byli jsme taková silná čtyřka,“ říkávala Olga se sentimentem. Skutečně – jejich čtveřice držela pospolu v dobrém i zlém.

Když v roce 1993 zemřel Zdeněk Podskalský, právě Pleskotovi pomáhali zdrcené Jiřině nést žal. A když Jiří Pleskot onemocněl, podporovala ho pro změnu Jiřina společně s Olgou. V nemoci se naplno ukázalo, jak pevné je pouto přátelství, které kdysi vzešlo z popela zrady.

Ještě počátkem 90. let stál Jiří Pleskot příležitostně na jevišti. V Divadle na Vinohradech působil neuvěřitelných čtyřicet let, do odchodu do penze v roce 1991. Hrál až do svých skoro sedmdesáti – a i když už spíše hostoval, diváci jej milovali.

Z filmového plátna si ho mnozí pamatují jako charizmatického prezidenta Edvarda Beneše v historickém dramatu Dny zrady (1973) či Sokolovo (1974).

Děti 80. let ho zase zbožňovaly coby laskavého dědečka z pohádkových filmů o Lucii a jejích kamarádech z plastelíny. Pleskotova herecká tvář byla spojená s klidem, rozumem a dobrosrdečností – přesně tak, jaký byl on sám.

Když odešel z divadla, stáhl se do ústraní. Dlouhá a těžká nemoc ho připravila o síly. Poslední měsíce života trávil střídavě v pražském bytě a na milované chalupě v Malenicích, obklopen péčí Olgy i nejbližších přátel.

Jiřina Jirásková ho často navštěvovala – v dobrém i zlém s ním zůstala až do konce, jako oddaná kamarádka. Smíření, které mezi nimi nastalo před lety, vydrželo celý zbytek života. Jiří Pleskot zemřel 1. prosince 1997 ve věku 75 let.

Jeho poslední rozloučení se konalo tam, kde byl nejšťastnější – v jihočeských Malenicích, pod širým nebem a tichými korunami smrků. Na malém vesnickém hřbitově byl uložen po boku těch, které miloval: nedaleko hrobu Zdeňka Podskalského, jen pár kroků od budoucího místa odpočinku Jiřiny Jiráskové.

Pro Olgu to bylo zdrcující, ale statečně zajistila, aby Jiřího hrob zdobil prostý, elegantní náhrobek. Nechala na něj vedle jeho jména vytesat i jméno své vlastní, jako by tušila, že jednoho dne bude chtít spočinout po boku svého milovaného „Jirky“. „Štěstí přeje připraveným. Aspoň nebudou mít pozůstalí tolik práce,“ odlehčila své rozhodnutí trpkým humorem.

Uplynulo necelých dvacet let. V roce 2013 zemřela Jiřina Jirásková a o tři roky později i Olga Čuříková. Z legendární čtveřice přátel tak nakonec nezůstal naživu nikdo. Ještě pár měsíců před svou smrtí Olga potichu zašla na malenický hřbitov. Zdeněk Podskalský, Jiří Pleskot, Jiřina Jirásková. Její přátelé. Její manžel. Čekali tam na ni.

Zdroje:

https://www.krajskelisty.cz/praha/25041-lasku-zdedila-po-jiraskove-nejdriv-v-divadle-letaly-facky-pak-ji-sla-za-svedka-tajnosti-slavnych.htm

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-zemrela-jirina-jiraskova/189198/unikatni-svatebni-foto-jiriny-jiraskove-81-nejdriv-svatba-a-pak-nevera-co-bylo-potom.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Pleskot

https://www.krajskelisty.cz/praha/27235-jiraskovou-mu-prebral-vala-odpoustet-se-ale-naucil-dnes-jsou-vsichni-pohromade-i-na-hrbitove-tajnosti-slavnych.htm#google_vignette

https://www.csfd.cz/tvurce/1616-jiri-pleskot/prehled/

https://zeny.iprima.cz/herce-jiriho-pleskota-manzelka-jirina-jiraskova-podvadela-s-kolegou-litaly-facky-194250

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/191072/jirina-jiraskova-zahybala-manzelovi-a-s-milencem-cekala-dite.html