Článek
Devět z deseti amerických rodin žilo na konci 19. století v bídě z ruky do úst, zatímco nejbohatší jedno procento vlastnilo tolik co zbývajících 99 %. Copak tenhle systém nevymyslel sám ďábel, jen aby naplnil peklo hříšníky? King Camp Gillette si to myslel.
Kapitalismus považoval za vynález zla, nenáviděl konkurenční boj a ve svých spisech ho označil za „kořen všeho zla“. Přesto se tento muž stal globálním symbolem podnikatelského úspěchu. Jeho příjmení vešlo do slovníku jako žiletka – tenká ocelová čepel holicího strojku.
A právě on přišel s nápadem, aby takové čepele byly jednorázové a levné. Ironií osudu se však milionář Gillette nikdy nepřestal považovat za socialistu a snílka.
Zrod jednorázové žiletky
Narodil se roku 1855 ve státě Wisconsin v rodině vynalézavého obchodníka. Dětství prožil v Chicagu, kde jeho rodiče vlastnili železářství. Když mu bylo šestnáct, zachvátil však Chicago ničivý požár a rodinný podnik lehl popelem. Gilletteovi ztratili domov i obživu a museli začít znovu od nuly.
Mladý King pocítil, jak krutě dokáže osud převrátit život – možná právě tehdy se v něm zrodilo odhodlání změnit svět tak, aby podobné tragédie lidi nezničily. V sedmnácti letech odešel s rodiči do New Yorku a stal se obchodním cestujícím. Každý den navštěvoval nové klienty, vyslechl si stovky ne i pár ano.
Brzy pochopil jednu věc: pokud se zákazníkovi něco rychle spotřebuje nebo opotřebuje, bude to kupovat znovu a znovu. „Vymysli něco, co se po použití zahodí a zákazník se pro další kus pořád vrací,“ radil mu firemní nadřízený. Gillette si ta slova vzal k srdci.
Na služebních cestách ho trápila ještě jedna nepříjemnost – každodenní ranní holení. Bylo to nebezpečné i obtížné. Ve vratkém umývacím koutě rachotícího vlaku by si klasickou břitvou mohl podříznout hrdlo, a tak používal těžkopádný „bezpečnostní“ strojek s vyměnitelným klínovým nožem.
Jenže i ten potřeboval neustále ostřit a často tahal za tvář, když čepel ztupila. Jednoho rána roku 1895 Gillettovi svitlo. Co kdyby místo masivního nože použil tenký ocelový plíšek? Tak tenký, že by nešel znovu nabrousit – prostě by se po jednom či dvou oholeních vyhodil a nahradil novým. Jednorázová žiletka.
Nápad byl na světě – teď ještě překonat posměch. Když s myšlenkou obcházel odborníky na metalurgii, ťukali si na čelo. Tvrdili mu, že tak tenkou ocel nelze vytvrdit ani naostřit. Gillette se však nevzdal. Trvalo mu šest let, než našel inženýra Williama Nickersona, který nemožné dokázal – vyrobil levnou ocelovou čepel ostrou jako břitva.
V roce 1901 King Gillette spoluzaložil firmu American Safety Razor a získal patent na svůj vylepšený holicí strojek. Začínali skromně: první rok prodali jen 51 strojků a 168 žiletek. Jenže už o rok později přišel průlom – produkty si rychle našly cestu k masám díky dostupné ceně i chytlavé reklamě.
Gillette zavedl prodej žiletek po balíčcích a strojek s držadlem prodával téměř za výrobní cenu. Sám vydělával na neustálém dokupování čepelí. Model „holítko za babku, žiletky za majlant“ sice nevymyslel on, ale proslavil ho dokonale. Z holení se stala levná denní rutina – a z Gillettea boháč.
Už roku 1908 expandovala jeho společnost do Evropy a do roku 1915 prodávala ročně na 450 000 holicích strojků a přes 70 milionů náhradních čepelí. Během první světové války dostali američtí vojáci v poli osobní holicí set, zaplacený vládou. Gillette se stal světovou značkou.
Jeho portrét zdobil krabičky s žiletkami na všech kontinentech. Chodili za ním novináři i obdivovatelé – a mnozí ani nevěřili, že ten usměvavý kníratý pán je skutečný, a ne jen model z reklamy.
Paradoxem zůstává, že zatímco se firma Gillette drala na vrchol, její zakladatel v hloubi duše kapitalistický úspěch hořce zpochybňoval. Konkurence v holicím byznysu rychle přibývala – a Gillette, aby obstál, musel dělat přesně to, co se mu protivilo.
Vedl patentové spory s napodobiteli, skupoval menší rivaly a budoval faktický monopol.
Metropolis: město bez peněz
V roce 1894 – tedy v době, kdy piloval první prototyp žiletky – vydal King C. Gillette utopický manifest The Human Drift („Lidský proud“). Už v něm jasně vyložil, co si myslí o divokém kapitalismu tehdejší éry. „Musíme zajít dál než za běžná družstva a spořitelny,“ psal vášnivě, „jinak nikdy nezastavíme tu zlatou povodeň, která se neustále valí do rukou ne-producentů.“
Vývoj industriální společnosti podle něj přinesl nepřijatelné nerovnosti a systém se musí změnit od základů. Gillette nebyl sám – v době takzvaného věku pozlátka (Gilded Age) mnozí myslitelé hledali cesty k spravedlivější ekonomice. On však zašel nejdál.
Navrhl kompletní přeměnu Spojených států v jediný obří organismus. Všechny podniky a továrny, všechen průmysl i zdroje spojit do jediné Veřejné korporace vlastněné lidmi. Zrušit jednotlivé soukromé firmy, zrušit konkurenci. A dokonce zrušit i města – kromě jediného.
Podle Gillettea by totiž pod perfektní „ekonomickou konstitucí“ stačilo na celém kontinentu jediné velkoměsto. Pojmenoval ho příznačně Metropolis. Do jeho mrakodrapů chtěl sestěhovat celé obyvatelstvo Severní Ameriky. Vybral pro něj strategické místo na pomezí USA a Kanady, přímo u Niagarských vodopádů.
Burácivé masy vody by poháněly generátory a zásobovaly energií veškeré továrny, vlaky, výtahy i světla megapole. Metropolis měla mít moderní vybavení, jaké si tehdejší svět stěží představil – skleněné koridory pro hromadnou dopravu, prosklené visuté promenády mezi budovami, obří domy ve tvaru včelích pláství s vnitřními zahradami pod skleněnými dómy.
Ve svém nadšeném popisu vizionář líčil fantastické panoráma krásy, vedle kterého blednou pohádky z Tisíce a jedné noci. Byla to vize městského ráje: čistého, efektivního, jednotného. Jediný dopravní prostředek pro individuální pohyb měly být bicykly – automobily by v Metropolis neměly místo.
Každý by žil v dosahu všeho, co potřebuje, a pracoval několik hodin denně pro společnou korporaci. Gillette snil o tom, že lidská společnost odhodí okovy peněz. Oběživo by podle něj ztratilo smysl a stalo se přežitkem „nevědomých věků“.
Všichni by měli zajištěno slušné živobytí – za práci pro společné dobro by jim stačil „vojenský příspěvek stravy a oděvu“, jak napsal. Co by pro ně pak znamenaly peníze, když „blízká budoucnost uvidí jejich zánik v propadlišti dějin“?
Na uskutečnění svého velkolepého plánu hodlal sehnat skutečné finance a mozky. Roku 1910 vydal prospekt Světová korporace, kde vyzýval investory ke složení kapitálu na odkup veškerého průmyslu. Neváhal oslovit jedno z nejmocnějších jmen své doby – bývalého prezidenta Theodora Roosevelta.
Nabídl mu funkci „prezidenta“ nové světové společnosti a k tomu odměnu jeden milion dolarů. Roosevelt odmítl, ale Gillette to nevzdal. V roce 1924 publikoval poslední knihu The People’s Corporation (Lidová korporace), na které se podílel i proslulý spisovatel Upton Sinclair. I tady rozvíjel svou neutuchající víru ve spolupráci místo konkurence a ve společnou prosperitu místo soukromého bohatství.
Jeho radikální ekonomické a sociální návrhy však zůstaly na papíře. „Hrdinové utopie“ – tak mu někdy posměšně říkali kolegové z průmyslu. Většina veřejnosti o jeho vizích neměla ponětí, a ti, kdo měli, je považovali za příliš extrémní. Gillette chtěl možná změnit svět k lepšímu, ale svět o to nestál. Pokračoval dál svou cestou.
Hrubý kapitalismus 20. století, se všemi svými krizemi a válkami, nezmizel. A Gilletteova vlastní firma? Ta žila dál po svém. V roce 1918 se King pohádal se společníky o další směřování podniku – a neuspěl. Unaven boji přenechal kontrolu nad společností dravějším kolegům.
Jeho jméno sice zůstalo na každé krabičce žiletek, ale on sám už firmu neřídil. O několik let později zachvátila svět hospodářská krize a smetla i značnou část jeho jmění. Na burze přišel téměř o všechny své akcie. Ale ztráta finanční nezávislosti ho přece jen poznamenala – Král žiletek dožil v ústraní a bez větších prostředků.
Dne 9. července 1932, uprostřed dusného léta velké hospodářské krize, King Camp Gillette zemřel. Bylo mu 77 let.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/King_C._Gillette
https://www.theguardian.com/cities/2019/jan/24/how-gillettes-founder-dreamed-of-a-car-free-moneyless-metropolis
https://www.allure.com/story/king-camp-gillette-razor-founder-history
https://lemelson.mit.edu/resources/king-gillette
