Článek
Když se probral v temné komoře, cítil štiplavý zápach kouře. Dřevěné stěny kolem něj začínaly sálat žárem. Za dveřmi uslyšel slabý hlas své ženy: „Teddy, miluji tě.“
Ještě před hodinou se přitom manželé Teddy a Brenda Smithovi v klidu vraceli z nedělní bohoslužby domů. Jejich dům na venkově v Tennessee byl vždycky místem klidu a bezpečí. Jakmile však toho odpoledne překročili práh, ze stínu chodby se vynořil cizí muž. Popadl Brendu za ramena a vtlačil ji dovnitř. „Ani hnout,“ varoval Teddyho temným hlasem.
Nezvaný vetřelec je hnal do obývacího pokoje. Teddy viděl, jak se třesoucí Brenda snaží zůstat klidná, ale v očích měla děs. Muž držel v ruce nůž a bylo zřejmé, že je zoufale nebezpečný.
V jediném zlomku vteřiny se Teddy rozhodl bránit – skočil po útočníkovi a pokusil se strhnout ho k zemi. Podařilo se mu sevřít cizince paží kolem krku, ale než ho stačil zneškodnit, blýskla se čepel a ostrá bolest projela Teddymu bokem. Útočník ho dvakrát bodl nožem do boku.
Krev mu začala prosakovat košilí. Útočník toho využil – během chvilky přemohl zraněného Teddyho, pevně mu svázal zápěstí kabelem a vlekl ho chodbou. Otevřel dveře malé vestavěné komory, svalil Teddyho dovnitř a prudce za ním zabouchl. Ticho. Ve tmě slyšel Teddy jen vlastní namáhavý dech a někde z vedlejšího pokoje tlumené vzlyky své ženy.
Útočník mezitím spoutal i bezbrannou Brendu a zanechal ji ležet na posteli v ložnici. Kroky utichly – zdálo se, že vetřelec na moment odešel z domu. V nastalém tichu se Brenda náhle ozvala. „Teddy, miluju tě…,“ zašeptala z vedlejší místnosti naposledy. Její hlas zněl překvapivě klidně, téměř smířeně s osudem. Lapající po dechu ze stísněného úkrytu jí Teddy zoufale odpověděl, že ji také miluje.
V tu chvíli otřásl domem ohlušující výstřel. Krátké zadunění, po němž Brenda zmlkla. Než se Teddy stačil pohnout, dveře komory se rozlétly a následovala tupá rána do hlavy. Vetřelec ho udeřil a muž znovu upadl do temnoty.
Probral se o několik minut později s pálivým štiplavým kouřem v nozdrách. Dřevěné stěny skříně byly rozpálené a ve škvírách pod dveřmi tančily oranžové odlesky plamenů. Dům hořel. Teddy zadržel dech a z posledních sil začal zápasit se svými pouty. Kabel zařezaný do zápěstí povolil – snad mu k nadlidské síle pomohl adrenalin. S kašlem a slzami v očích se vyřítil z komory ven.
Žár v chodbě ho udeřil do tváře. Celý dům stravovaly plameny a kouř dusil vše živé. „Brendo!“ vykřikl Teddy a vrhl se k ložnici. Stěna plamenů mu však zastoupilo cestu. Přes tančící ohnivé jazyky zahlédl siluetu své manželky na posteli – ležela nehybně, stále svázaná. Volal její jméno, ale neodpovídala. Zoufale se pokusil k ní přiblížit, žár ho však donutil couvnout. Oheň se šířil příliš rychle.
Omámený dýmem se potácel k východu. Dveřmi na verandu se doslova prodral několik vteřin předtím, než se za ním vše proměnilo v ohnivé peklo. Venku zavrávoral a upadl do trávy. Když se rozkašlal a otevřel oči, zjistil, že příjezdová cesta je prázdná – jejich vůz zmizel, pachatel ujel v jejich autě.
Na dvoře však stála zahradní sekačka s malým vozíkem, kterou Teddy používal kolem domu. Vysílený muž v sobě našel zbytek odhodlání: vyškrábal se na sedadlo, nastartoval a rozjel se na pomalém stroji pro pomoc k nejbližším sousedům – k domu svého syna o několik kilometrů dál po cestě.
Když tam dorazil, z posledních sil zaklepal na dveře a zhroutil se na zápraží. „Musíme dostat maminku z domu. On… on ho zapálil,“ stačil vyrazit ze sebe Teddy, když syn otevřel. Viděl otcovy promodralé rty, krvácející rány na boku i tržnou ránu na hlavě. Syn mu okamžitě přitiskl roztržené tričko na rány, aby zastavil prudké krvácení. Vzápětí už oba spěchali zpět k hořícímu stavení.
Dům Smithových byl v tu chvíli celý v plamenech. Brenda uvnitř už neměla nejmenší šanci na záchranu. 63letá Brenda Smithová zahynula uprostřed zkázy svého domova. Naproti tomu Teddy – pobodaný, popálený a otřesený – přežil. Jeho zoufalý zápas o život skončil, tragédie však teprve začínala.
Dvanáct dní strachu
Útočník, 53letý Kirby Wallace, zatím zmizel v lesích. Po následujících dvanáct dní unikal rozsáhlému policejnímu honu. Desítky policistů pročesávaly členitý terén na pomezí okresů Stewart a Montgomery, nasazeny byly vrtulníky s termovizí i stopovací psi.
Úřady varovaly obyvatele, aby nevycházeli z domovů, zamkli dveře a okamžitě hlásili jakýkoli podezřelý pohyb v okolí. V kraji zavládl nevídaný strach. Místní lidé se báli pouštět děti ven a mnozí spali s puškou po ruce. „Není radno čekat, co udělá dál – když ho uvidím, zastřelím ho,“ prohlásil odhodlaně jeden z farmářů v oblasti.
Během svého útěku navíc Wallace neváhal znovu udeřit. Dne 27. září, jen čtyři dny po prvním útoku, přepadl v sousedství 83letou Sarah Neblettovou. Tato starší žena se zrovna vracela z kostela domů a chystala se zaparkovat v garáži, když ji Wallace přepadl. S nožem přiloženým ke krku ji donutil pustit ho dovnitř a dát mu najíst.
Vyděšená seniorka mu nabídla potraviny, které měla zrovna v taškách, a Wallace se hladově pustil do jídla. Poté ji přinutil odemknout dům. Strhl telefonní kabel ze zdi a vyjmul baterie z jejího mobilu, aby nemohla zavolat pomoc. Nakonec ji svázal u postele a utekl v jejím autě.
Během těch dlouhých hodin ve vlastním domě jí Wallace s mrazivým klidem řekl: „Už jsem zabil dva lidi.“ Sarah se neodvážila ani pohnout. Teprve k ránu se jí podařilo uvolnit z provazů a přivolat rodinu a šerifa.
Jen o pár dní později, 1. října časně ráno, došlo k dalšímu zločinu. V okrese Montgomery byl na své zahradě nalezen zastřelený muž – Joseph Morford. Wallace tohoto nic netušícího muže chladnokrevně usmrtil ranou z pistole a zmocnil se jeho automobilu Ford F-350.
Během jediného týdne tak za sebou zanechal dvě oběti na životech a několik traumatizovaných svědků. Po třináct dní terorizoval obyvatele širého okolí, než spravedlnost dostihla i jeho.
Dne 5. října – dvanáct dní od prvního útoku – se štěstí obrátilo. Při rozsáhlém pátrání v lesích poblíž Bartee Road zachytili stopu Wallace policejní psi. Několik hodin pročesávali strážci zákona bažinatý lesní terén, až nakonec narazili na postavu schovávající se v hustém křoví.
Muž s šedivými vlasy, promáčený a vyhladovělý, se ani nepokoušel klást odpor. Policisté na něj namířili zbraně a on složil ruce na hlavu. Kirby Wallace byl dopaden.
Okamžikem Wallaceova zatčení spadl ze srdcí místních obyvatel obrovský kámen. Lidé, kteří dny předtím téměř nedokázali spát, se konečně mohli nadechnout úlevou. V odlehlých usedlostech uprostřed lesů se znovu rozhostil klid.
Pro Teddyho však tohle vítězství znamenalo jen první krok na dlouhé cestě bolesti a smutku. Ležel v nemocnici s probodnutými plícemi a otřesem mozku – a hlavou se mu stále dokola vracel obraz posledních okamžiků s Brendou.
Před soudem
Z Kirbyho Wallace se mezitím stal v očích veřejnosti symbol čirého zla. Čelil obžalobě ze dvou vražd, pokusu o vraždu, únosu, ozbrojené loupeže i žhářství. Nejprve před soudem prohlašoval, že je nevinen, a s kamennou tváří odmítal odpovědnost za jakékoli utrpení. Nakonec se však v létě 2019 rozhodl přistoupit na dohodu o vině a trestu – výměnou za doznání unikl hrozbě trestu smrti a vysloužil si doživotní vězení bez možnosti propuštění.
Když v červenci 2019 Wallace v poutech stanul před soudem v Doveru a formálně se přiznal ke svým činům, soudní síň ztichla. Padesátčtyřletý Wallace sklopil hlavu a odvrátil oči. V první řadě seděl Teddy Smith a při čtení obžaloby se náhle hlasitě rozplakal.
Bylo těžké ho sledovat – i protřelým kriminalistům pukalo srdce nad tím obrazem zlomeného starého muže. Státní zástupce označil Teddyho za jednoho z nejsilnějších lidí, jaké kdy poznal, a prohlásil, že Smithova oddanost rodině a zesnulé manželce nemá obdoby.
„Je nepředstavitelné, čím si pan Smith musel projít,“ pronesl prokurátor se sevřeným hrdlem. Následně soud vyřkl ortel: Kirby Wallace stráví zbytek života za mřížemi – zemře ve vězení coby odsouzený vrah.
Když bylo po všem, Teddy Smith opustil budovu soudu. Pomalým krokem kráčel chodbou, v ruce svíral pomačkaný kapesník a oči měl ještě zarudlé od pláče. V myšlenkách znovu stál před hořícím domem. A vtom jako by opět slyšel ten něžný, klidný hlas: „Teddy, miluji tě.“ Slova pronesená uprostřed děsivé noci, která se mu navždy vryla do paměti. Slova na rozloučenou – bolestná, a přece plná lásky silnější než jakékoli zlo.
Zdroje:
https://abcnews.go.com/US/manhunt-intensifies-tennessee-double-murder-suspect-potential-sighting/story?id=58255191
https://www.newschannel5.com/news/court-documents-show-how-3-people-helped-kirby-wallace-while-on-the-run
https://fox17.com/news/local/teddy-i-love-you-husband-breaks-down-remembers-wifes-last-words-at-wallace-hearing
https://clarksvillenow.com/local/indictments-for-accused-murderer-kirby-wallace-reveal-new-info-about-case/
https://www.youtube.com/watch?v=_KhBWgeFkgo
