Článek
Bydlím v malém městě v jižních Čechách, je mi čtyřiadvacet a připadám si, že můj život se vrací do bodu, o kterém jsem už myslela, že je dávno uzavřený. Jsem Diana a nedávno mi do života znovu vstoupil Vojta – můj ex, který se mnou kdysi bydlel, ale pak mě podvedl. Co je horší, nepodvedl mě s ledaským, nýbrž s mojí nejlepší kamarádkou, se kterou jsem se okamžitě přestala stýkat. Měla jsem za to, že s Vojtou také definitivně skončím. Jenže teď jsme zase v posteli, já cítím že ho chci a nedokážu to zastavit.
Když jsme se poznali, chodila jsem s kamarádkou Karol často do jedné hospůdky, kde Vojta pracoval. Poznávali jsme se postupně, nejdřív přes úsměvy a občasné vtípky, až sebral odvahu a poprosil mě o číslo. Byl pohledný, charismatický a měla jsem zrovna čas a chuť se s někým sblížit. Slovo dalo slovo, první rande v kině proběhlo perfektně a do půl roku se ke mně nastěhoval. Měla jsem malou garsonku, která nám pro dva stačila. Vojta si rychle zvykl na můj prostor, ochotně přispíval na nájem, uklízel i vařil, a já byla šťastná. Netušila jsem, že stačí pár dnů a Karol ho svede.
Karol se totiž vrátila ze zahraničí a já ji pozvala na „dámskou jízdu“. Skončily jsme u mě v bytě a Karola se tam poznala s Vojtou. Moc se mi nelíbilo, jak se na ni dívá, ale říkala jsem si, že možná žárlím zbytečně. Pak jsem je jednou přistihla v naší posteli a nevěřila vlastním očím. Karol se mi smála do obličeje: „Diano, nech to být, je to jen sex. No a co?“ Naštvaně jsem oba vyhodila, sbalila Vojtovi věci a tím to skončilo. Vymazala jsem jeho číslo, Karol se mi neomluvila, naopak se tvářila, že ona si vždy bere, co chce.
O pár měsíců později jsem si myslela, že mám jeho kapitolu uzavřenou. Dařilo se mi, s kamarádkou Kačkou jsme podnikaly výlety, dokonce jsem zvažovala nový vztah. Jenže Vojta pracuje stále ve stejné hospodě a jednoho večera, když jsem se tam zastavila s kolegy, mi přinesl panáka jako pozornost. „Ahoj, Diano… dlužíme si pár slov?“ řekl a já nevěděla, jestli ho spíš nenávidím, nebo mě magnetizuje. Později tu noc mě doprovodil k autu a skončili jsme u mě, kde jsme měli sexuální maraton. Vzrušení s ním bylo jiné, až děsivé. Nezůstalo u jediné noci.
Potíž je, že Vojta má teď přítelkyni. Je prý mladá, nezkušená a moc roztomilá, ale v posteli s ní si nerozumí. „Ty jsi prostě divoká,“ řekne mi po každém našem tajném sexu. A já se přistihnu, že i když ho nenávidím za zradu, zároveň se ho nechci pustit. Od té doby spolu spíme už tři měsíce. Nevím, co si slibuju. Lásku? On se k ní vrací a říká, že nechce, aby věděla, co dělá. Má mě rád, ale neláká ho opustit novou dívku.
Mě to drtí. Toužím po něm, nezvládám si najít někoho dalšího, protože v hlavě mám jen jeho. Zároveň mě žere představa, že využívá mě i tu druhou. „Proč mu to dovoluju?“ kladu si otázku. Odpovědí je jedině to, že v sexu fungujeme dokonale a plete mi to hlavu. Nejsem si jistá, jestli mu umím odpustit minulou zradu, ale tělo mě k němu stále táhne. Vnitřně se bojím. „Co když nakonec dá přednost té nové?“ Někdy cítím vztek, jindy zoufalou touhu.
Musím najít sílu ho poslat k čertu, nebo mu říct: „Opusť tu holku a vrať se ke mně.“ Jenže i to se bojím vyslovit. Co když mi odpoví, že radši zůstane s ní? Ta představa, že budu ponížená, mě děsí. A tak se nechávám unášet, sejdeme se, jedeme ke mně, užijeme si, a pak odchází s tajemným úsměvem. Takhle to ale nejde dál.
