Článek
A nejen to, těžké tóny parfémů, šustění hedvábných šatů a cvakání sklenek prosecca naplnily prostor stejně hustě jako samolibé úsměvy kupců. Na plátnech vířila energie jeho nejlepších let ‒ červené tečky „prodáno“ přibývaly téměř s každým přípitkem.
Martin postával uprostřed davu, unavenější a křehčí, než se mi vybavoval. Ruce se mu lehce chvěly, když přijímal gratulace. Připsala jsem to dojetí a stáří – do chvíle, než jsem v kanceláři sáhla po certifikátu pravosti k nejdražšímu obrazu „Srpnové nebe“.
Papír vypadal luxusně: vodoznak, reliéfní razítko, Martinův široký podpis. Kontrolovala jsem rutinně rozměry a složení pigmentů… a pak mi zrak uvízl na jediném slovíčku: „Kadiová“ žluť. Kadmiová, ne Kadiová. Martin byl fanatik na chemii barev; kdysi mi dvě hodiny líčil rozdíl mezi kadmiovou a chromovou žlutí. Takovou hrubku by neudělal ani v horečkách.
Ledový pramínek pochybností mi sjel po páteři. Vrátila jsem se do sálu a na „Srpnové nebe“ pohlédla znovu. Tahy byly virtuózní, styl nezaměnitelný – ale jakmile jsem hledala chyby, objevily se: prkenná přesnost, podivný chlad. Obraz byl geniální napodobeninou, ne živým originálem.
Našla jsem Martina v rohu, jak opřený o stěnu popíjí. „V certifikátu je překlep,“ zašeptala jsem a přiložila mu papír k očím. Tvář se mu rozpadla v okamžitém přiznání. Žádné výmluvy – jen tichý kolaps.
„Ruce už mi neudrží štětec,“ vydechl. „Motají se, třesou. V hlavě mám celé symfonie barev, ale tělo mě zradilo. Najal jsem studenta – geniálního kluka. Vysvětloval jsem mu každý tah, míchali jsme barvy podle mých zápisků… On maloval, já režíroval. Potřeboval jsem ještě jednou slyšet potlesk.“
Dívala jsem se na zlomeného muže, jehož jméno jsem roky chránila. Hněv se mísil s lítostí: co teď? Okamžitě vše odhalit a zničit jeho jméno i pověst své galerie? Nebo krýt podvod, narozený ne z chamtivosti, ale z panického strachu ze zapomění?
Zájemci o koupi jsem s úsměvem oznámila „drobnou administrativní nesrovnalost“ a odložila podpis do druhého dne. Výstava zůstala otevřená – a já seděla v prázdném sále mezi nádhernými padělky, a přemýšlela nad tím, kterou volbu zvolit.
