Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Brouk, kterého jen tak nezašlápnete. Pouštní tank se místo pití voskuje

Foto: Josh More (CC BY-NC-ND 2.0)

Poušť není tak pustá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mezi tvory, kteří v tomto extrémním prostředí dokáží přežít, se řadí i brouk připomínající obrněné vozidlo.

Článek

Přežít na poušti vyžaduje značnou dávku umění. Teploty jdoucí z extrému do extrému, boj o každou kapku vody a nedostatek vegetace vytváří podmínky, ve kterých máloco přežije. Přesto se některé rostlinné a živočišné druhy prostředí pouště dokázaly přizpůsobit. Moloch ostnitý nasává vlhkost celým povrchem těla, klokanomyši stačí vlhkost získaná z listů a semen a brouk Asbolus verrucosus přežívá díky vosku.

Modrý mini tank

Asbolus verrucosus (nemá český název, ale říkejme mu „železňák“ pro jeho anglickou přezdívku „ironclad beetle“) žijící na Sonorské a Mohavské poušti na západě USA a Mexika je hmyzím tankem. Nebo spíše mini tankem, vzhledem k tomu, že dorůstá do délky pouhých 18-21 milimetrů.

V čem tedy připomíná obrněné vozidlo? Pokud máte ve zvyku likvidovat hmyzí zástupce tím, že na ně šlápnete, budete mít se železňákem problém. Má totiž velmi silný exoskelet, který, jak uvádí University of Wisconsin–Milwaukee, přežije i lidské šlápnutí. Samozřejmě, pokud na něm budete tančit kozáčka, asi už to nerozchodí.

Dalšími zvláštnostmi jeho srostlých krovek jsou hrbolky, podle kterých získal druhové jméno verrucosus ("bradavičnatý), a modrá barva. Ta je způsobena vrstvou vosku, která zabraňuje ztrátě vlhkosti. Při vysoké vlhkosti jsou krovky tmavé, při nízké vlhkosti kvůli většímu množství vylučovaného vosku zesvětlají.

Hraje si na mrtvého brouka

Poušť moc potravy nenabízí, a tak železňák vezme zavděk mrtvým hmyzem, plody, lišejníky i další rostlinnou hmotou. S hledáním vody se neobtěžuje, pravděpodobně totiž pít vůbec nepotřebuje. Sám ovšem sežrán být nechce. Když se tedy za soumraku vydá doplnit živiny a ocitne se v nebezpečí, volí poměrně netradiční obrannou strategii.

Většina brouků z čeledi Tenebrionidae, kam patří i A. verrucosus, se před predátory chrání vypouštěním jedovatých tekutin. A. verrucosus však tyto látky postrádá, dokonce ani nemá křídla, aby před nebezpečím uletěl. Musel tak zvolit jinou strategii - hraje si na mrtvého brouka. V případě nebezpečí se jednoduše převalí a zvedne nohy do vzduchu.

Jelikož mnozí predátoři, kteří se živí hmyzem, jako například pavouci, dávají přednost pouze živé kořisti, železňákovi jeho trik zřejmě funguje (ostatně kdyby nefungoval, už by ho asi nepředváděl).

Domácí mazlíček

Pokud vás A. verrucosus zaujal a chtěli byste mít tohoto fešáka doma, možná se vám podaří zachytit inzerát s jeho prodejem. Mezi chovateli je totiž pro nenáročnou péči a atraktivní vzhled velmi oblíbený.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz