Článek
Ctenoides ales z čeledi Limidae (zejovkovití) je druh mořského mlže, kterému se v angličtině přezdívá „disco clam“ (disco škeble). Jeho měkké tkáně totiž světélkují.
Během života mění pohlaví
Diskoškeble žijí v blízkosti korálů v tropických vodách Indo-Pacifiku od Indonésie po ostrovy Palau a Novou Kaledonii. Tito měkkýši, velcí asi 7 centimetrů, začínají jako samci a během růstu mění pohlaví. Každý z nich má mezi chapadly asi 40 očí, kterými rozlišují světlo a stín.
Rozmnožují se vnějším oplozením, což znamená, že samec a samice vypustí své pohlavní buňky do vody, kde dojde k oplození. C. ales se živí převážně planktonem a jako další koráloví tvorové jsou ohroženi rostoucí teplotou oceánů. Společně s Ctenoides scaber je jediným mlžem, u kterého se objevují světelné efekty.
Jak světélkování vzniká?
Ač je světélkování C. ales efektní, nejedná se o bioluminiscenci, tedy mlž světlo neprodukuje. Lindsay Dougherty ve své studii z roku 2014 zjistila, že světelné blikání vzniká odrazem okolního světla (slunce nebo potápěčovy svítilny).
Měkkýši používají svůj plášť - tenkou blánu, která obklopuje jejich tělo uvnitř lastury - k odrážení okolního světla v jejich prostředí. Jedna strana tohoto pláště je potažena křemíkem, který zachycuje světlo, takže když škeble rychle svinuje a rozvíjí plášť, vypadá to jako krátké, zářivé záblesky.
Světlem proti nepříteli
V roce 2017 vydala Dougherty další studii, která naznačuje, že blikání má pravděpodobně odstrašit predátory, protože sami mlži světélkování nejsou schopni detekovat. Kombinace červené barvy a světelného blikání by tak mohla živočichy, které si dělají na zejovku zálusk, odkázat do patřičných mezí.
Jedná se o cenný obranný mechanismus, zejména proto, že mezi možné predátory patří i strašek paví, pro kterého není problém rozbíjet lastury. Naštěstí pro C. ales mají strašci citlivý zrak, kterému by tyto dramatické disko efekty neunikly. Pokud by světelná show nezabrala, vychrlí mlži na strašky kyselý hlen, který je dokáže zneškodnit až na 15 minut.
