Článek
Neuběhne týden, aby se někde neobjevila šokující zpráva o tom, jak nám zakážou Vinnetoua, o fascinující barevné proměně Kleopatry nebo o přepisování toho či onoho literárního díla, protože si autor dovolil popsat historii takovou, jaká byla, a dal tam otrokáře.
Není proto překvapivé, že se i mezi biology ozývají hlasy vyzývající ke změnám rostlinných a živočišných jmen, protože jsou více či méně kontroverzní.
Rodové a druhové jméno
Všechny známé žijící i vyhynulé druhy zvířat, rostlin a mikrobů mají dvouslovný vědecký název, například Homo sapiens. První slovo (Homo) je rodové jméno, které se dává všem blízce příbuzným druhům, a druhé slovo (sapiens) označuje konkrétního tvora.
Zatímco rodové jméno bývá pevně dané příbuzností k ostatním organismům, u druhového mohou objevitelé daného druhu popustit uzdu fantazii. Druhová jména mohou reflektovat místo objevení, vlastnost organismu nebo třeba oblíbenou celebritu nebo významnou historickou osobnost. A tady nastává potíž.
Zatímco Canis lupus (vlk obecný) asi nikoho nepohorší, u druhu Neopalpa donaldtrumpi už to tak jisté není. A co teprve, když jde o jméno po Benitu Mussolinim nebo dokonce Adolfu Hitlerovi.
Hitlerův brouk
Právě poslední dva jmenovaní jsou středobodem současného sporu mezi skupinou biologů bojující o nápravu „historických křivd“ a Mezinárodní komisí pro zoologickou nomenklaturu (ICZN) - organizací, která schvaluje a zaznamenává názvy všech živočišných druhů.
Ale popořadě. Které druhy si vysloužily pojmenování po diktátorech? Trochu překvapivě se nejedná o žádné impozantní dravce, ale o hmyz.
Anophthalmus hitleri
Mussoliniho jméno dostal druh motýla Hypopta mussolinii, který pochází z Libye - jedné ze zemí okupovaných Itálií v době Mussoliniho vlády.
Po Hitlerovi jsou pojmenovány hned dva druhy: Rochlingia hitleri, vyhynulý létající hmyz z období karbonu (před 359 až 299 miliony let), který byl objeven německým paleontologem v roce 1934, a Anophthalmus hitleri, slepý jeskynní brouk ze Slovinska, který byl pojmenován německými vědci v roce 1937.
Argumenty proti změně
Spor o měnění již zavedených jmen se vyostřil poté, co v lednu letošního roku Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu zveřejnila v Zoological Journal of the Linnean Society článek, v němž doporučuje „pokračovat v používání vědeckých názvů tak, jak byly [původně] předepsány“.
Jako hlavní důvod pro zachování názvosloví udala stabilitu. Ve starších publikacích by totiž byla stále uváděna původní označení, zatímco v nových publikacích by se užívaly „korektní“ jména. To by samozřejmě mohlo vést k mnoha nedorozuměním. Na druhou stranu, když je organismus na základě molekulární analýzy přesunut např. do jiné čeledě, jméno se mění také a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Vědci z ICZN také upozornili, že existují statisíce živočišných druhů pojmenovaných po lidech nebo místech a že přejmenování některých z nich otevře možnost zpochybnění mnoha dalších. Už nyní kromě zmíněného Hitlera a Mussoliniho vadí i jména po kolonizátorech, otrokářích nebo současných politicích.
Argumenty pro změnu
Reakce vědecké obce na sebe nenechala dlouho čekat. Dne 23. srpna se ve stejném časopise objevila řada redakčních článků, podle nichž bylo rozhodnutí přijato bez zpětné vazby od komunity a nesprávně upřednostnilo tradici před etikou.
Zastánci přejmenování upozorňují, že nelze „upřednostňovat stabilitu před sociální spravedlností“ a že jde o „odstranění památky lidí, kteří způsobili nevýslovné lidské utrpení“.
I s těmito argumenty nelze než souhlasit. Pojmenovat motýla žijícího v Libyi podle italského fašisty, který si danou zemi podrobil, opravdu není šťastný nápad. Stejně tak jména afrických druhů na „počest“ otrokářů zní jako výsměch tamním obyvatelům.
K přejmenování Anophthalmus hitleri navíc vede i jeden zcela praktický důvod. Brouk je totiž kvůli svému nešťastnému spojení s Hitlerem „cenným“ artefaktem pro neonacisty a různé sběratele, díky čemuž mu podle Financial Times hrozí vyhubení.
Stejné problémy u botaniků
Debata o vědeckých názvech se již dříve rozhořela mezi botaniky, kteří si v uplynulých dvou letech vyměňovali úvodníky a dopisy. Někteří požadovali změnu urážlivých jmen, jako je Hibbertia (česky hibercie), velký rod australských keřů, který je poctou zastánci otroctví a majiteli plantáží Georgi Hibbertovi.
Několik botaniků navrhlo, aby se názvy připomínající člověka úplně zrušily. Jiní vědci se proti tomu ohradili s tím, že nomenklatura by neměla být zaujatá sociálními zájmy.
Mimo jiné i tuto problematiku bude řešit Mezinárodní botanický kongres, který je svolán na rok 2024 do Madridu. Výsledek botanického kongresu tak možná vnese světlo i do sporu mezi zoology.
Anketa
Zdroje:
