Článek
Myslela jsem si, že jde o kosmetiku
Na serveru Novinky jsem narazila na článek o tom, že se mezi teenagery v jihovýchodní Asii šíří ideologie bílé nadřazenosti. [1] Přiznám se, že jsem si to nejdřív vyložila úplně jinak.
Napadlo mě něco, co je v mnoha částech Asie známé už dlouho – kult světlé pleti. Kosmetika na bělení kůže, estetické úpravy obličeje nebo reklamy slibující světlejší a „dokonalejší“ vzhled. V některých zemích jde o velké a velmi výnosné odvětví kosmetického průmyslu. [2][5]
Jenže článek, který jsem četla, nemluvil o kosmetice. Mluvil o internetových subkulturách. [1]
Najednou tam bylo jméno, které jsem neznala
V textu se objevilo jméno Brenton Tarrant. [1] Upřímně? Nikdy jsem o něm neslyšela.
Možná je to moje neznalost. Možná tím, že Nový Zéland je pro nás prostě daleko. A možná také tím, že běžný člověk nesleduje extremistické internetové komunity, kde tohle jméno stále koluje jako symbol.
Brenton Tarrant je pachatel teroristického útoku na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch z roku 2019. Při útoku bylo zabito 51 lidí a desítky dalších byly zraněny. [3]
A právě tady jsem začala chápat, že článek nemluví o estetice, ale o něčem mnohem podivnějším.
Co je vlastně meme
Při čtení podobných textů člověk často narazí i na slovo meme. Ve skutečnosti jde o obrázek, krátké video nebo větu, která se rychle šíří po internetu a lidé ji různě upravují a sdílejí dál. [4]
Jenže internet má zvláštní vlastnost. Někdy se z vtipu stane symbol. Ze symbolu poznávací znamení. A z poznávacího znamení nakonec identita. [4]
Internetová subkultura, která nedává smysl
Článek na Novinkách popisuje jev, který je matoucí už svou formulací. Mluví o „bílé nadřazenosti“ mezi mladými lidmi v jihovýchodní Asii. [1] Jenže při bližším pohledu je vidět, že nejde o jednoduché převzetí západní rasové ideologie.
Často jde spíš o směs internetové provokace, fascinace násilím a místních etnických konfliktů. Nenávist pak může mířit například na menšiny v dané zemi, třeba na etnické Číňany v Indonésii nebo jiné skupiny, které jsou v místním prostředí vnímány jako odlišné. [1] Symboly se přebírají ze zahraničí, ale jejich význam se přizpůsobuje místním sporům.
Temné kouty internetu
Část těchto komunit vzniká na anonymních internetových fórech nebo v uzavřených online skupinách.
Pro mnoho lidí jsou podobné platformy běžným místem pro chat, hry nebo fanouškovské komunity. Jenže právě v uzavřených skupinách se někdy vytvoří prostředí, kde si lidé navzájem potvrzují stejné názory a postupně se v nich utvrzují.
Psychologové tomu říkají „echo chamber“ – ozvěnová komora. [6]
Proč extremisté používají humor
Možná nejpodivnější věc na celé téhle internetové subkultuře je, že se často tváří jako humor. Mnoho extremistických komunit používá memy, ironii nebo černý humor. Na první pohled to může působit jako obyčejné provokativní vtipy. Humor má totiž jednu výhodu – když někdo protestuje, autor může vždy říct, že to byl jen vtip.
Právě proto se v některých internetových komunitách objevují jména pachatelů masových útoků nebo extremistické symboly. Ne vždy proto, že by jejich sdílení znamenalo skutečné ideologické přesvědčení, ale proto, že se staly součástí určité internetové kultury. [7]
Paradox dnešního internetu
Když jsem ten článek dočetla, uvědomila jsem si jednu věc. Možná jsem se na začátku nemýlila tak úplně. Jen jsem si spletla dva úplně odlišné světy.
Jeden je svět kosmetiky a ideálů krásy. Ten druhý je svět internetových subkultur.
A ten druhý je někdy mnohem podivnější.
Zdroje
[1] NOVINKY.CZ. Mezi teenagery z jihovýchodní Asie se šíří ideologie nadřazenosti bílé rasy.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-mezi-teenagery-z-jihovychodni-asie-se-siri-ideologie-nadrazenosti-bile-rasy-40566901
[2] Wikipedia. Skin whitening.
https://en.wikipedia.org/wiki/Skin_whitening
[3] Wikipedia. Christchurch mosque shootings.
https://en.wikipedia.org/wiki/Christchurch_mosque_shootings
[4] Merriam-Webster Dictionary. Meme.
https://www.merriam-webster.com/dictionary/meme
[5] Dadzie, O. et al. Skin lightening products and their global market.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11018027/
[6] ECHO chamber (media). Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Echo_chamber_(media)
[7] THE CONVERSATION. How memes are used to spread extremist ideas online.
https://theconversation.com/how-memes-are-used-to-spread-extremist-ideas-online-109745
