Článek
Někteří nechápali, proč vůbec stíhačky vzlétly. Jiní si z celé situace dělali legraci a další byli přesvědčeni, že šlo o zbytečné divadlo. Stačí přitom několik minut čtení diskuse a člověk získá pocit, že největší problém nebyl v letadle, ale v tom, jak si veřejnost představuje fungování bezpečnosti [1][2].
Přitom celá událost byla až nudně obyčejná. Posádka Airbusu A321 letícího z Tel Avivu do Prahy se po vstupu do maďarského vzdušného prostoru neohlásila řízení letového provozu. Maďarsko proto vyslalo dvojici stíhaček Gripen, které letadlo vizuálně identifikovaly a doprovázely, dokud se situace nevysvětlila [1]. Nešlo o válečný stav, teroristický útok ani hollywoodský scénář. Šlo o standardní postup, který používají státy po celém světě.
Když už známe konec, každý je generál
Právě reakce části diskutujících mě ale zaujala. Velmi často se opakovalo něco ve smyslu: „Vždyť se nakonec nic nestalo.“ Jenže přesně tady narážíme na zvláštní paradox. Když se nic nestane, lidé tvrdí, že byla reakce zbytečná. Když se něco stane, ptají se, proč nikdo nereagoval. Bezpečnostní systémy ale nefungují zpětně. Nikdo nemá křišťálovou kouli a v okamžiku rozhodování neví, jak příběh dopadne.
Ze země vypadají všechny problémy stejně
V momentě, kdy se dopravní letadlo přestane hlásit, nikdo netuší, zda pilot pouze zapomněl přeladit rádio, zda nefunguje vysílačka, zda posádka řeší technickou závadu, zda někdo v kokpitu nezkolaboval, zda nedošlo k dekompresi kabiny nebo zda se neodehrává něco mnohem vážnějšího. Ze země všechny tyto situace vypadají stejně: letadlo nekomunikuje. A právě proto existuje protivzdušná obrana.
Stíhačka není jen létající raketa
Mnoho lidí si navíc představuje, že stíhačka je něco, co pouze sestřeluje. Ve skutečnosti bývá její úloha mnohem prozaičtější. Pilot stíhačky může během několika minut zjistit věci, které radar ani dispečer ze země nevidí. Vidí, zda jsou v kokpitu piloti, zda reagují, zda není letadlo poškozené, zda z motorů nejde kouř nebo zda se nechová neobvykle. Pokud rádio nefunguje, existují mezinárodní vizuální signály, kterými lze s civilním letadlem komunikovat i bez vysílačky.
Katastrofy nezačínají katastrofou
A hlavně: nekomunikující letadlo nemusí být problém samo o sobě. Může být pouze prvním článkem řetězce. V letectví totiž katastrofy obvykle nevznikají jednou obří chybou. Vznikají sérií malých chyb, které se nešťastně sejdou ve stejný okamžik. Pilot zapomene přeladit frekvenci. Současně řeší počasí. Současně mu nefunguje část komunikace. Současně nedostane důležitou informaci od dispečera. Každá z těchto věcí je sama o sobě zvládnutelná. Dohromady už představují problém.
Možná právě proto mě překvapilo, kolik lidí automaticky předpokládalo, že nekomunikující posádka se prostě „zakecala s letuškou“. Ano, i lidská chyba je možná. Jenže kdyby se bezpečnost nastavovala podle předpokladu, že se vždy jedná o banalitu, mnoho katastrof by nikdy nebylo odvráceno. Smyslem bezpečnostních opatření není reagovat až ve chvíli, kdy je jisté, že je zle. Smyslem je ověřit situaci dříve, než se z malé chyby stane velký problém.
Když stíhačky skutečně pomohly
Existují přitom i případy, kdy stíhačky civilním letadlům skutečně pomohly. V září 2013 například české Gripeny doprovázely do Kladna americký letoun Cirrus SR22 se čtyřmi lidmi na palubě. Stroj nekomunikoval s řízením letového provozu a nevysílal ani identifikační signál z odpovídače. České letectvo proto vyslalo pohotovostní dvojici Gripenů, která letadlo identifikovala a bezpečně doprovodila až na letiště v Kladně. Nakonec se ukázalo, že nešlo o únos ani terorismus, ale právě podobné situace ukazují, proč armády berou ztrátu komunikace vážně a proč se nespoléhají na předpoklad, že „se určitě nic neděje“ [3].
Ještě zajímavější byl případ letu Air Astana 1388 z roku 2018. Krátce po startu z Portugalska se posádka dostala do mimořádně nebezpečné situace, kdy bylo letadlo kvůli chybě po údržbě extrémně obtížně ovladatelné. Portugalské letectvo vyslalo dvojici stíhaček F-16, které stroj doprovázely, pomáhaly s navigací na vhodné letiště a poskytovaly důležité informace řídicímu středisku i samotné posádce. Piloti Air Astany více než hodinu bojovali s letadlem, které se opakovaně dostávalo do nebezpečných poloh, a každá ušetřená starost byla v takové situaci důležitá. Nakonec se podařilo bezpečně přistát na vojenské základně Beja a všech šest lidí na palubě přežilo [4][5]. Tento případ ukazuje, že stíhačky nejsou jen prostředkem ochrany vzdušného prostoru. V některých situacích mohou být také důležitou součástí záchrany civilního letadla v nouzi.
Proč nám vadí prevence, když funguje?
Ve skutečnosti mi ale celá kauza připomněla něco jiného. Zdá se, že mnoho lidí chce maximální bezpečnost, ale současně jim vadí téměř každé opatření, které k ní vede. Když hasiči vyjedou ke kouři a zjistí, že se připálila večeře, nikdo netvrdí, že jeli zbytečně. Když policie prověří opuštěný kufr a najde v něm jen svačinu, většina lidí si oddechne. Když armáda prověří nekomunikující dopravní letadlo a ukáže se, že je vše v pořádku, část veřejnosti začne nadávat, že šlo o zbytečnou akci.
Přitom právě to je ideální výsledek. Ne že Gripeny vzlétly. Ale že po jejich vzletu všichni bezpečně pokračovali dál.
Možná tedy není otázkou, proč Maďaři poslali stíhačky. Mnohem zajímavější otázkou je, proč tolik lidí považuje prevenci za zbytečnou právě tehdy, když funguje.
Zdroje
[1] Novinky.cz. Letadlo směřující z Tel Avivu do Prahy doprovodily maďarské gripeny. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-letadlo-smerujici-z-tel-avivu-do-prahy-doprovodily-madarske-gripeny-40582840
[2] Lidé.cz. Diskuse k článku Letadlo směřující z Tel Avivu do Prahy doprovodily maďarské gripeny. Dostupné z: https://www.lide.cz/diskuze/www.novinky.cz%2Fclanek%2F40582840
[3] Radio Prague International. Fighter jets called out to help sport plane in trouble. Dostupné z: https://english.radio.cz/fighter-jets-called-out-help-sport-plane-trouble-8312975
[4] Wikipedia. Air Astana Flight 1388. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Air_Astana_Flight_1388
[5] Wired. How to Land a ‚Completely Uncontrollable‘ Passenger Jet. Dostupné z: https://www.wired.com/story/air-astana-flight-1388-portugal-loss-control/
[6] České noviny (ČTK). Airbus na lince z Tel Avivu do Prahy vyvolal poplach. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2837599
#gripen #bezpecnost #prevence #psychologie #spolecnost
