Jak poznat, že je dítě zralé na školu

Co je to školní zralost

Školní zralost můžeme obecně definovat jako „dosažení takového stupně vývoje (v oblasti fyzické, mentální a emocionálně-sociální), aby se dítě bylo schopno bez obtíží účastnit výchovně-vzdělávacího procesu, nebo alespoň bez větších obtíží, nejlépe s radostí a dychtivostí“ (Bednářová, Šmardová, 2011, s. 2).

Pokud do první třídy nastoupí zatím školsky nezralé dítě, může dojít k situaci, že toto dítě zažívá ve škole selhání, ke kterému by už za další rok docházet nemuselo. Školsky nezralé dítě může ve škole podávat horší výsledky, než jak by odpovídalo jeho schopnostem. Škola je pro něj v tomto případě příliš náročná a vyčerpávající. A vzhledem k tomu, že se během svého prvního školního roku dítě učí nejen číst, psát a počítat, ale vytváří se také jeho vztah ke škole a vzdělávání, mohou tyto neúspěchy vést k negativnímu postoji ke škole a vzdělávání. Z těchto důvodů je vhodné, aby se v případě jakýchkoli pochybností, zda je dítě připravené na školu, provádělo testování školní zralosti. A pokud se prokáže, že dítě zatím není na školu zralé, je možné a doporučované dát tomuto dítěti odklad. (Beníšková, 2007).

V případě zahájení školní docházky školsky nezralého dítěte může v zásadě dojít ke dvěma situacím. V tom lepším případě bude toto dítě schopné požadavky školy sice naplnit, pravděpodobně však za tu cenu, že bude své spolužáky dlouho dotahovat a bude muset oproti nim vyvinout zvýšené úsilí. Druhou, horší možností, je návrat dítěte do mateřské školy. Tato varianta řešení by však měla přicházet opravdu až v krajní nouzi, kdy je dítě například velmi hravé, nápadně nesoustředěné, a na výuku celkově nestačí. V obou případech je ale vysoká pravděpodobnost, že u dítěte převládne pocit neúspěšnosti, případně pocit toho, že vzdělání je strašná dřina. (Kutálková, 2014)

Tělesný vývoj a zdravotní stav dítěte zralého na školní docházku

Přestože tělesná výška a váha nemůže být rozhodujícím ukazatelem školní zralosti, je vhodné vzít tento tělesný vývoj v úvahu. Drobné dítě může být snadněji unavitelné a může mít nižší odolnost vůči psychofyzické zátěži. Příliš drobné dítě může mezi staršími nebo fyzicky vyspělejšími spolužáky zažívat pocity ohrožení nebo méněcennosti. Může se také snadněji stát terčem šikany od statnějších a agresivnější spolužáků. (Bednářová, Šmardová, 2011)

Důkladně by mělo být zvažováno zahájení školní docházky např. u předčasně narozených dětí, s velmi nízkou porodní váhou, s následnými problémy v psychomotorickém vývoji, u dětí se smyslovým postižením, tělesným postižením, chronickým onemocněním nebo u často nemocných dětí. Posouzení zdravotního stavu a tělesného vývoje náleží do kompetence dětského praktického lékaře, případně odborného lékaře, vyžaduje-li to situace. (Bednářová, Šmardová, 2011)

Kognitivní funkce a školní zralost

Do skupiny kognitivních předpokladů pro školní zralost patří dle Bednářové a Šmardové (2011) tyto schopnosti:

Všechny tyto schopnosti jsou podstatné pro zvládání trivia, tedy pro čtení, psaní a počítání. U dětí, které v těchto schopnostech výrazněji zaostávají, je vhodné zvolit odklad školní docházky. Rovněž tak u dětí, jejichž kognitivní schopnosti celkově vyzrávají pomaleji. Zároveň s odkladem by těmto dětem měla být poskytována zvýšená péče. Některé děti jsou nezralé pouze v jedné z těchto oblastí. V takovém případě je vhodné motivovat děti k aktivitám, při kterých dochází k rozvoji této oblasti. U těchto dětí posouzení školní zralosti záleží na kombinaci míry nezralosti v dané oblasti s dalšími faktory. V zásadě jde o to zjistit, zda je dítě schopno tuto dílčí nezralost vyrovnat něčím jiným, například úsilím nebo soustředěností. (Bednářová, Šmardová, 2011)

Práceschopnost a školní zralost

Od školáka je vyžadována určitá samostatnost. Předpokládá se, že zvládne sám určité činnosti jako je chystání si věcí, orientace v pomůckách, v učebnici a v sešitě. Dále se předpokládá samostatnost při vypracování zadaného úkolu. Je vhodné již před nástupem do školy naučit dítě záměrnému koncentrování pozornosti, podporovat ho v samostatnosti a nedělat za něj věci, které zvládne samo. A učit ho dodržování pravidlům, třeba i prostřednictvím společenské hry. (Bednářová, Šmardová, 2011)

Emocionálně-sociální zralost

Od dítěte je očekávána určitá míra emoční stability, schopnost zvládat do určité míry své emoce, odolnost vůči případné frustraci, schopnost sebeovládání. Důležitá je i sociální zralost a určité sociální dovednosti. Dítě by mělo zvládnou odloučení od rodiny a respektovat cizí autoritu. Důležitá je také schopnost zapojit se do kolektivu svých spolužáků a umět se mezi nimi adekvátně prosadit. (Bednářová, Šmardová, 2011)

Seznam použité literatury

BEDNÁŘOVÁ, Jiřina - ŠMARDOVÁ, Vlasta, 2011. Školní zralost. Co by mělo dítě umět před nástupem do školy. 1. vydání, Brno. Computer Press, a.s., ISBN 978-80-251-2569-4.  

BENÍŠKOVÁ, Tereza, 2007. První třídou bez pláče. 1. vydání. Praha. Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-1906-1.

 KUTÁLKOVÁ, Dana, 2014. Jak připravit dítě do 1. třídy. 3. akt. vydání. Praha. Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-9173-9.