Jaké aktivity jsou pro seniory vhodné a dostatečně důstojné?

To, co jsem na videu viděla, mě mile překvapilo a vlilo mi úsměv do tváře. Byla na něm skupinka seniorů, kteří se bavili u aktivizačních aktivit a působili strašně moc pozitivně. Dokonce tak moc, že na mne z nich ta pozitivní nálada úplně sálala. A já jsem si říkala: „tohle je super, to chci taky zkusit“.

Rozhodně jsem aktivity z videa považovala za zajímavý nápad a zdály se mi pro seniory skvělé. Konečně také něco, u čeho se mohou senioři pobavit, zasmát se.

S přibývajícími léty často ubývá nejen sil ale i pohybových schopností a tohle cvičení bylo vymyšlené tak, aby se do něj mohli zapojit i lidé s postižením pohybového aparátu či některými neurologickými problémy. Zároveň se zdálo, že je i zábavné. Navíc by se asi dalo říct, že se jednalo aktivitu rehabilitační, při které si senioři mohli procvičit zejména svou koordinaci a motorické schopnosti, což je něco, co většina starších lidí procvičovat potřebuje.

A vzhledem k tomu, že většina z úkolů vyžadovala spolupráci více lidí, to bylo zároveň cvičení, které podporovalo lidi v komunikaci mezi sebou a zdá se mi tak i díky tomu vhodné pro lidi, kteří mají problém se seznamováním se.

Krom toho se u těchto úkolů musí i myslet, takže je to i takový mozkový jogging, což beru jako další pozitivum.

Hodně lidí toto video sdílelo a hodně lidí také na video upozornilo některé ze svých známých s tím, že by mohly tyto aktivity u nich v práci také vyzkoušet. Mnoho lidí video dle komentářů pod ním považovalo za inspirativní, nápadité a za příklad dobré práce se seniory.

Našli se ale i tací, kterým se tyto aktivity zdály pro seniory nedůstojné. Někteří byli dokonce rozhořčení, že jim video zkazilo jejich představu o starších lidech, kterou měli spojenou s určitou rezervovaností, elegancí a právě i důstojností. Senioři na videu jim přišli jako děti. Někteří starší lidé zase psali, že přesně kvůli takovým aktivitám se zuby nehty brání bydlení v domovech pro seniory. A některé zase urážela jednoduchost cvičení, protože oni se přece i ve svém věku zvládnou věnovat zcela běžným sportům. Objevili se dokonce i lidé, kteří okolí prosili, ať je raději zastřelí, než aby jednou skončili u něčeho takového.

Tyto reakce mne vedly k přemýšlení nad tím, co vlastně baví dnešní seniory. A pokud již senioři skončí v nějaké té pobytové sociální službě, jaký program by si tam přáli mít k dispozici. A zda vůbec po nějakém programu touží.

Vím, že každý člověk je jiný a baví ho něco jiného. Je mi jasné, že někomu nedělá problém pustit se i před cizími lidmi do aktivit, při kterých může případně působit legračně, zatímco jiný člověk je rezervovanější a rád si před ostatními lidmi zachovává určité dekorum.

Stejně tak může být rozdíl mezi seniory v tom, v jakém fyzickém a psychickém stavu se nachází. Někoho síly opouští velmi brzy, někdo si zase zanechá dobrou pohyblivost až do smrti. To samé platí i o duševním zdraví, někomu to skvěle myslí až do jeho posledních dní, jiného člověka zase začnou trápit třeba problémy s pamětí ještě před důchodem. Tento zdravotní stav člověka samozřejmě ovlivňuje to, jakým způsobem může trávit svůj volný čas. Jaké aktivity jsou pro něj vhodné a jaké ne.

Je tedy pochopitelné, že co jednomu člověku přijde naprosto úchvatné, to může druhému člověku přijít jako naprosto příšerné nebo dehonestující. I přes to, že se tedy rozhodně nelze zavděčit všem, si ale myslím, že je vhodné o těchto věcech přemýšlet a diskutovat. Vždyť lidé se dožívají stále vyššího věku a počet klientů sociálních (a zdravotních) služeb, jejichž cílovou skupinou jsou právě senioři, stále roste. Tato otázka se tudíž týká stále více lidí a spousty lidí se bude týkat v budoucnosti.

Ptám se tedy, líbily by se vám takovéhle aktivity, nebo byste raději dali přednost nějaké klasičtější formě rehabilitace a svůj volný čas byste spíše věnovali koukání na televizi, čtení a luštění křížovek? Nebo byste byli nejradši, aby vám ve stáří dali „mladí“ pokoj s jakoukoli rehabilitací a nechali vás v klidu dožít? A kdybyste žili například v domově pro seniory, chtěli byste, aby tam pro vás někdo připravoval program? Nebo byste byli raději, aby si vás nikdo moc nevšímal a jen vám pomohl s tím, co už sami nezvládáte nebo jen už dělat sami nechcete?

Pište, jsem zvědavá.