Můj pohled na finanční gramotnost

Sice si myslím, že již z předchozího článku bylo docela dost dobře jasné, co považuji za finanční gramotnost, ale ráda se na toto téma rozepíšu podrobněji.

Základ finanční gramotnosti vidím v tom, že člověk umí vyjít s tím, co má. To v zásadě znamená to, že si tento člověk buď umí naplánovat rozpočet, nebo ho již má natolik zvnitřněný, že ho ani plánovat nepotřebuje, přitom ale stále tak nějak ví, co si ještě může dovolit a co už ne.

Je přitom vlastně jedno, jaký má tento člověk příjem. Znám lidi, kteří nejsou schopni vyjít ani s nadprůměrnými příjmy. A znám naopak lidi s podprůměrnými příjmy, kteří to hospodaření zvládají tak skvěle, že je nepoloží ani náhlý nutný výdaj v ceně několik desítek tisíc. Oni totiž dopředu počítali s tím, že může k nějakého většímu neplánovaného výdaji dojít a měli na něj naspořeno.

V rámci toho základu finanční gramotnosti považuji za stěžejní dovednost to, že člověk dokáže vycházet s penězi tak, že pár dní před výplatou nemusí jíst jen rohlíky a čínské polívky, protože na nic jiného mu už nezbylo. Tedy schopnost umět si útratu rovnoměrně rozvrhnout na celý měsíc. A nejlépe si i ponechat nějakou rezervu pro případ, že by se výplata (nebo jiný druh příjmu) opozdila.

Dále do takového toho základu řadím i to, že si člověk dokáže naspořit na plánované a očekávané výdaje. Takové to, že si člověk uvědomuje, že by si třeba mohl zajít na oběd do lepší restaurace, kupovat si každý den kvalitní šunku a pořídit si ten krásný batoh jenom proto, že se mu zrovna teď neskutečně moc zalíbil, i když ho vlastně vůbec nepotřebuje. Ale místo oběda v lepší restauraci si dá oběd v jídelně, šunku si během měsíce koupí jen jednou a na nový batoh si nechá zajít chuť, protože ví, že teď by si to sice mohl dovolit, protože mu nějaké ty peníze navíc zbývají, ale když si ten přebytek peněz každý měsíc neodloží do úspor, nebude mít za pár měsíců třeba na uhlí.

Tak to byl takový ten základ a teď k něčemu, co by podle mě mělo také patřit mezi úplný základ, ale chápu, že pro některé lidi požadavky, kterými se budu zabývat níže, jsou prostě a jednoduše nesplnitelné. Mají tak nízké příjmy (popř. tak vysoké nutné výdaje), že jim na tyto mé požadavky nemůže zbýt už dostatek peněz. A proto bych o nich mluvila jako o nadstandardním základu.

Mezi tento nadstandardní základ pak řadím schopnost si spořit i na nečekané výdaje. A dále spoření pro případ výpadku příjmů alespoň ve výši tří měsíčních příjmů. A v neposlední řadě pak spoření na důchod. To považuji důležité zejména u mileniálů a generace Z, jelikož předpokládám, že tyto dvě generace toho ze státního důchodu moc neuvidí (pokud vůbec něco). Dalo by se sem jako jakýsi super nadstandard zařadit i stavební spoření, úrazová a další podobná pojištění pro případ, že se člověku něco stane nebo ho postihne nějaká sociální událost, vůči které se lze pojistit. A nebo také spoření dětem.

Dále bych do finanční gramotnosti zahrnula alespoň základní orientaci v bankovních produktech. Finančně gramotný člověk by podle mě měl vědět, že existuje běžný účet, spořicí účet, termínovaný vklad, spotřebitelský úvěr, hypoteční úvěr či kontokorent. A pokud některou z těchto služeb používá, měl by být schopen zjistit si podmínky těchto služeb a porozumět jim. A také je umět porovnat s nabídkou konkurence.

Dále by měl např. vědět, co je to leasing, životní pojištění, doplňkové penzijní spoření nebo stavební spoření. A znát alespoň základní možnosti investování. A rozhodně by měl vědět, jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou.

Tyto znalosti by pak měl být schopen zasadit do nějakého kontextu, např. by měl být schopný vzít při spoření v úvahu míru inflace.

A minimálně generace Z a mileniálové by měli ovládat internetové (mobilní) bankovnictví.

Finančně gramotný člověk by se také měl vyznat v tom, jaké má po finanční stránce povinnosti. Například by měl vědět, že existuje místní poplatek za svoz odpadů a kdy a jakým způsobem ho má zaplatit. Nebo vědět, že je povinný platit poplatky za televizi a rozhlas. Nebo mít tušení, v jakém případě je nutné platit si sám zdravotní pojištění.

Za finanční gramotnost také považuji znalosti ze sociálního zabezpečí. Nemusí to být nějak podrobně, ale člověk by měl alespoň vědět, že je rozdíl mezi peněžitou pomocí v mateřství a rodičovským příspěvkem. Nebo že existuje nějaký příspěvek na péči, podpora v nezaměstnanosti a příspěvek na bydlení. A že pro případ nouze nejvyšší tu pak ještě máme dávky v hmotné nouzi. A měl by také vědět, že ale všechny ty pomoci, příspěvky a dávky mají své podmínky, které je potřeba splnit. A v případě, že si myslí, že by něco z toho mohlo být pro něj aktuální, měl by být schopen si ty podmínky dohledat na internetu. A být zároveň i natolik čtenářsky gramotný, že těm podmínkám porozumět. Případně by měl být schopný zjistit si informace jinou cestou.

Dále by měl mít finančně gramotný člověk přehled o tom, co ho může potkat v případě zadlužení. Měl by mít představu, co je to exekuce. A pro jistotu i vědět o tom, že existuje institut oddlužení.

Finančně gramotný člověk by měl také umět dobře nakupovat. Zvlášť v případě, že nemá peněz nazbyt, by měl být schopný porovnávat ceny srovnatelných výrobků od různých značek. A porovnávat ceny za menší a větší balení a umět správně vybrat, co se mu vyplatí koupit víc, což není zase až tak úplně snadné. Je totiž potřeba nejen srovnat cenu za jednotku (kg, g, l), ale i správně usoudit, zda se opravdu vyplatí koupit větší množství, které v přepočtu na jednotku vychází levněji. V některých případech se tím sice mohu nechat zlákat, ale ve skutečnosti třeba nedokážu to velké balení celé upotřebit.

Nebo by měl být schopný spočítat, zda se mu vyplatí koupit polotovar nebo suroviny, ze kterých si může dané jídlo uvařit sám. Polotovar může vycházet levněji, než všechny suroviny, které potřebuje na uvaření daného jídla. Na druhou stranu ty suroviny nepoužije celé a pokud započítáme jen cenu toho, co bylo použito na uvaření tohoto jídla, může uvařené jídlo vycházet levněji než polotovar. Jenže pak je tu opět ta otázka zda to, co zbyde, dokáže ten člověk dále zužitkovat. A finančně gramotný člověk dokáže nad těmito i podobnými věcmi uvažovat a srovnat si v hlavě, jakou možnost zvolit.

Tak tohle je tak zhruba vše, co si představuji pod finanční gramotností. Snad si tohoto článku tazatelka z diskuse všimne a bude pro ni takováto odpověď dostačující.