Článek
Ze článku, na který reaguji, se toho o situaci jako takové moc nedozvídáme. Víme jen to, že matka dětí je s otcem dětí rozvedená a otec si našel novou partnerku. A tato nová partnerka má zřejmě na výchovu dětí jiný názor než matka dětí. V čem tyto rozpory v pohledu na výchovu spočívají se však nedovíme ani v náznaku. Jediné, co se dozvíme je to, že matce dětí vadí, že novou partnerku otce napadlo, že by jí děti měly oslovovat jako tetu. No vadí, spíš se zdá, že ji to vytáčí do nepříčetnosti. Proč jí to tolik vadí se také z článku nedovíme. Pokud nám ovšem nestačí poněkud vágní vysvětlení, že nová otcova partnerka jejich tetou přece není. Z tohoto pohledu je článek vlastně o ničem.
Co mi na článku přijde však zajímavé, tak to je matčino přesvědčení o tom, že dokáže zařídit, aby s ní, tím myslím otcovu novou partnerku, neměly děti žádný kontakt. Zajímalo by mne totiž, jakým způsobem to hodlá zařídit.
Vzhledem k tomu, že z hlediska zákona o tom, jak bude probíhat čas, který děti tráví u otce, rozhoduje otec, tak se mi to nezdá zase až tak jednoduché. Snad jen kdyby byl otec dětí ochotný tento její zákaz respektovat. Pokud ale ochoten není, třeba proto, že s novou partnerkou již bydlí (nebo bydlení s jí plánuje), tak by mne opravdu zajímalo, jak toho hodlá ta matka docílit.
Plánuje snad otce dětí něčím vydírat, aby nakonec docílila toho, že jí vyhoví? Hodlá ho obvinit z nějaké hnusárny a doufá, že na základě tohoto obvinění mu soud styk s dětmi zakáže? Nebo chce raději z něčeho obvinit jeho novou partnerku? A nebo má „jen“ v úmyslu děti za otcem nepouštět? A myslí si, že jí to projde? Že se její bývalý manžel nebude bránit?
Nebo si snad opravdu myslí, že má právo rozhodovat i o tom, jak děti budou trávit svůj čas u otce a s kým se budou vídat? Sice se mi nechce věřit, že by se někdo, kdo si tohle myslí, mohl najít, ale pokud někdo takový je, tak mu říkám: „Ne, matka nemá právo rozhodovat o tom, jakým způsobem budou děti trávit čas u svého otce. Ani o tom, s kým se během času s ním uvidí. A opačně to, samozřejmě, platí úplně stejně.“ Někdy je to dobře, že to takhle je, někdy je to špatně, ale je to prostě tak. Nezbývá než doufat, že jste si před lety vybrali solidního partnera nebo partnerku, který se o vaše společné děti dokáže postarat i po rozvodu.
