Článek
07:59–08:46: Let 11 míří místo Los Angeles na Manhattan
Úterý 11. září 2001 začalo na východě Spojených států jasnou oblohou a ideálním počasím pro létání. Devatenáct členů teroristické sítě al-Káida už ale sedělo ve čtyřech strojích mířících na západní pobřeží. Dlouhé trasy nebyly vybrány náhodou: letadla vezla velké množství paliva. Útočníci se rozdělili do tří pětičlenných a jedné čtyřčlenné skupiny.
Jako první odstartoval v 7:59 z bostonského letiště Logan let American Airlines 11 do Los Angeles. V Boeingu 767 bylo 11 členů posádky a 81 cestujících, mezi nimi pět únosců. Do 8:14 probíhalo vše běžně. Pak piloti přestali odpovídat, letadlo změnilo směr a jeho odpovídač zmizel z obrazovek řídících.
O dění na palubě podaly svědectví letušky Betty Ongová a Amy Sweeneyová, které se dovolaly na zem. Hlásily pobodané kolegy, zraněného cestujícího, dráždivý sprej v kabině a obsazený kokpit. Jeden z únosců chtěl promluvit k cestujícím, omylem však vyslal řídícím větu „Máme nějaká letadla“. Právě množné číslo se později ukázalo jako děsivě přesné.
V 8:46:40 narazil let 11 do severní věže Světového obchodního centra. Lidé v okolí nejprve uvažovali o nehodě. Řídicí střediska měla jen útržky informací a nikdo ještě neviděl celý plán.
08:14–09:03: Druhý Boeing ruší poslední pochybnosti
Let United Airlines 175 odstartoval rovněž z Bostonu. Na palubě Boeingu 767 bylo 9 členů posádky a 56 cestujících včetně pěti únosců. Ve 8:42 jeho piloti ještě upozornili řízení letového provozu na podezřelé vysílání z jiného letadla — slyšeli totiž únosce letu 11. O několik minut později už neodpovídali ani oni.
Únosci tentokrát odpovídač nevypnuli, ale změnili jeho kód. Letoun prudce měnil výšku i směr a řídící odkláněli okolní provoz. Ze zadní části volali cestující a členové posádky svým blízkým. Popisovali nože, zraněné a tvrzení únosců, že mají bombu.
V 9:03:11 vletěl United 175 do jižní věže. Náraz v přímém přenosu sledovaly miliony lidí, protože kamery už mířily na hořící severní budovu. Od této chvíle nemohlo jít o nešťastnou náhodu. Podle podrobné rekonstrukce Komise pro 11. září dělilo oba zásahy 16 minut a 31 sekund.
08:20–09:37: Ztracený let 77 se vrací k Washingtonu
Třetím uneseným strojem byl Boeing 757 společnosti American Airlines na letu 77 z Washingtonu-Dulles do Los Angeles. Odstartoval v 8:20 se šesti členy posádky a 58 cestujícími, z nichž pět patřilo k útočníkům. Poslední běžná zpráva z kokpitu přišla v 8:51. Krátce poté letadlo uhnulo z kurzu, obrátilo se na východ a v 8:56 vypnulo odpovídač.
Řídící v Indianapolis zprvu připouštěli havárii a hledali stroj západně od poslední známé polohy. Let 77 však 36 minut pokračoval opačně. Cestující Renée Mayová a letuška Barbara Olsonová mezitím oznámily únos. Radary poblíž Washingtonu zachytily rychlý neidentifikovaný cíl až v závěru letu.
V 9:37:46 udeřil Boeing rychlostí zhruba 850 kilometrů za hodinu do západní strany Pentagonu. Zahynulo 59 nevinných lidí v letadle a 125 osob uvnitř budovy; Pentagon Memorial proto připomíná 184 obětí. Stíhačky neměly reálnou možnost zasáhnout — informace se mezi civilními řídícími, centrálou FAA a vojenskou obranou pohybovaly příliš pomalu a často byly neúplné či mylné.
V 9:42 přišel bezprecedentní příkaz: všechna civilní letadla nad Spojenými státy měla přistát na nejbližším letišti. Přibližně 4 500 strojů se podařilo dostat na zem bez další nehody. Jedno unesené letadlo však stále zůstávalo ve vzduchu.
08:42–10:03: Cestující letu 93 se rozhodnou bojovat
United Airlines 93 mířil z Newarku do San Franciska. Boeing 757 vezl sedm členů posádky a 37 cestujících, včetně čtyř únosců. Kvůli rannímu provozu vzlétl až v 8:42, více než 25 minut po plánovaném čase. Toto zpoždění se ukázalo jako rozhodující: útok v kokpitu začal v 9:28, kdy už byly obě věže zasaženy.
Dispečer United poslal pilotům varování před proniknutím do kokpitu. Kapitán Jason Dahl si ještě vyžádal potvrzení, o dvě minuty později však řídící v rádiu slyšeli nouzové volání a zápas. Únosci obrátili letadlo k Washingtonu a cestující nahnali dozadu.
Z paluby volalo nejméně deset cestujících a dvě členky posádky. Od rodin se dozvěděli, co se stalo v New Yorku, a pochopili, že slibované přistání je lest. Někteří se poradili, hlasovali a loučili se. V 9:57 začal protiútok. Záznamník zachytil údery do dveří kokpitu, křik i prudké manévry, kterými se únosci snažili útočící skupinu srazit na podlahu.
V 10:03:11 se let 93 zřítil do pole u Shanksville v Pensylvánii. Zahynulo všech 40 obětí i čtyři únosci. Komise dospěla k závěru, že zamýšleným cílem byl Kapitol nebo Bílý dům. Cestující kokpit patrně nezískali, svým odporem však přiměli únosce ukončit let daleko od Washingtonu. Podrobný příběh dnes uchovává památník letu 93.
09:59 a dál: Věže padají a pravidla létání se mění
Jižní věž se zřítila v 9:59, pouhých 56 minut po zásahu. Severní následovala v 10:28, po 102 minutách požáru. Nešlo o roztavení oceli. Vyšetřování amerického institutu NIST zjistilo, že nárazy poškodily nosné sloupy a strhly protipožární izolaci. Rozsáhlé požáry pak nechráněnou ocel oslabily, podlahy se prohnuly a táhly obvodové sloupy dovnitř, až konstrukce selhala.
Útoky zabily 2 977 obětí, k nimž se 19 únosců nepočítá. Mezi mrtvými bylo 246 cestujících a členů posádek čtyř letadel, lidé v Pentagonu a ve Světovém obchodním centru i záchranáři, včetně 343 newyorských hasičů. Tisíce dalších utrpěly zranění a toxický prach si vybírá oběti ještě po letech, jak připomíná také Národní památník 11. září.
Katastrofa odhalila systém připravený na únos s rukojmími, nikoli na sebevražedný útok. Následovaly zesílené dveře kokpitů, federální kontrola cestujících a zavazadel a vznik úřadu TSA, který Kongres zřídil zákonem z 19. listopadu 2001. Útok spustil válku proti terorismu, invazi do Afghánistánu a rozšíření pravomocí bezpečnostních služeb.
Po 25 letech zůstávají symbolem dne fotografie hořících věží. Příběh se však odehrával i v kabinách čtyř letadel, v telefonátech, u radarů a na schodištích mrakodrapů. Jedno ráno ukázalo ničivost selhání systému i to, co dokážou lidé, kteří vědí, že čekat na záchranu nestačí.
