Článek
Když zemřel papež František, bylo zřejmé, že katolická církev bude muset najít nového papeže. Spekulovalo se, zda bude z Afriky, nebo z Filipín. Je však také k zamyšlení, proč dosud nebyla za papeže zvolena žena a jaké jsou důvody, proč se to nejspíš nikdy nestane.
Nejrozvětvenější náboženství světa
Křesťanství je největším náboženstvím na světě. V současnosti se k němu hlásí přes 2 miliardy lidí po celé planetě. V průběhu staletí se výrazně větvilo a proměňovalo. V roce 1054 došlo k rozdělení na církev římskokatolickou a pravoslavnou — důvody byly teologické rozdíly, kulturní odlišnosti a spor o autoritu papeže. V 16. století vznikl protestantismus, který odstartoval Martin Luther svou kritikou katolické církve. Následně se vytvořily nové větve např. luteráni a anglikáni. Později přibyly další např. baptisté.
Časem vznikala i méně známá hnutí, jako letniční hnutí či charismatické obnovy, což jsou nové denominace — tedy církevní společenství s vlastním učením a organizací. I v českých zemích se křesťanství větvilo. Po upálení mistra Jana Husa, který kritizoval tehdejší poměry v církvi, propuklo husitské hnutí, které se rozdělilo na dvě větve: umírněné a radikály. V roce 1918 vznikla sloučením několika evangelických církví Českobratrská církev evangelická. Z husitské tradice a první církve apoštolské vznikla roku 1920 Církev československá husitská.
K těm dalším známým, které však ostatní křesťané za křesťany nepovažují, patří Svědkové Jehovovi a Mormoni. Obě skupiny jsou ve společnosti často vnímány kontroverzně — Svědkové Jehovovi například kvůli odmítání transfúze krve a Mormoni kvůli dřívější polygamii, ačkoliv ta je dnes minulostí. Přesto se sami za křesťany považují.
Proč nemůže být papežkou žena z pohledu katolické církve
Ačkoliv se společnost v průběhu let vyvíjela a katolická církev se některým změnám přizpůsobila, již nemá takovou politickou moc jako dříve a funguje dnes spíš jako morální a duchovní autorita. Některé pořádky ale zůstaly. Patří mezi ně například postoje k potratům, stejnopohlavním manželstvím nebo svěcení žen — a právě ten zabraňuje tomu, aby se papežkou mohla stát žena.
Žena může v katolické církvi působit jako dobrovolnice, katechetka, misionářka, členka společenství, teoložka nebo zasvěcená panna, a věnovat se službě, modlitbě, vzdělávání či charitě. Oficiálním důvodem, proč žena nemůže být papežem, je tradice — katolická církev tvrdí, že Ježíš si za své apoštoly vybral výhradně muže, a proto tuto praxi zachovává.
Přestože by si mnozí věřící přáli, aby ženy měly vedoucí role, jako je tomu například v anglikánské nebo evangelické církvi.
Současná katolická církev volí papeže z řad kardinálů z celého světa. Právo volit mají kardinálové mladší 80 let a volba probíhá za zavřenými dveřmi při tzv. konkláve ve Vatikánu. Hlasuje se tajně a ten, kdo získá dvoutřetinovou většinu hlasů, se stává papežem. Poté zazní slavné „Habemus Papam“ a nad Sixtinskou kaplí stoupne bílý dým.
Jak to vidí veřejnost na sociálních sítích
Nedávno jsem se na sociálních sítích ptala, proč se papežem nemůže stát žena, a některé odpovědi mě nejen pobavily, ale i nemile překvapily. Někteří označili katolickou církev za organizaci, která svými myšlenkami i morálkou uvízla ve středověku. Další s nadsázkou poznamenali, že by pak „prznění dětí nemělo takovou úroveň“. Mnozí nahlížejí na nemožnost, aby se žena stala papežkou, jako na diskriminaci žen.
Objevily se i vtipnější odpovědi — například že kdyby se papežkou stala žena, okamžitě by našla svatý grál, protože by otevřela skříň a našla ho tam, kde ho mužští duchovní po staletí přehlíželi. Některé ženy zase s ironií uvedly, že něco takového mohou vést jen muži. Nejvíc pobavila odpověď: „Co my víme, jak se cítí. Třeba se někteří vnímají jako ženy.“
Někdo zase údajně četl ve starém svazku, že žena v čele katolické církve by byla předzvěstí jejího konce. A nakonec se objevila i perla — že nejlepší ženy nejsou lepší v ničem než nejlepší muži, i protože neumí parkovat. Anebo že by v ideálním případě měla být černá.
