Životní úroveň roste, ale jsme také šťastnější?

Životní úroveň nepochybně roste. Máme se lépe než kdy dřív, ale přesto si často myslíme, že tomu tak není. Možná si říkáme, že dobře už bylo, a snad i proto, že minulost se zpětně jeví lépe, než ve skutečnosti byla. Nicméně čísla nelžou. Dnešní generace má více peněz než ty předchozí, žijeme v relativním míru a už dávno nestojíme fronty na banány. Naopak. Nabídka je obrovská, otázkou zůstává jen to, zda na ni máme.

A s tím přichází i další změna. Pokrok se nedá zastavit. Máme moderní technologie, internet i umělou inteligenci. Tyto nástroje dokážou zjednodušit náš život, otevřít nové možnosti a ušetřit čas. Cestování se stalo samozřejmostí – můžeme volit mezi luxusní nebo nízkonákladovou dovolenou.

Samozřejmě i dnešní doba má své problémy a není dokonalá. Konzumerismus a materialismus, vykořisťování a sociální nerovnost i další fenomény nám připomínají, že pokrok přináší také výzvy. Přesto se objektivně máme lépe než dřívější generace. A přesto se zdá, že špatná nálada a nespokojenost jsou v naší společnosti stále pevně zakořeněné.

Co tedy náš pocit štěstí zvyšuje? Je to další dovolená, moderní elektronika, nebo více peněz? Existují studie, které toto tvrzení jak rozporují, tak potvrzují.

Podle Harvardské studie dospělého života (Harvard Study of Adult Development), která byla zahájena v roce 1938, klíčovým faktorem štěstí nejsou peníze, ale mezilidské vztahy. Asi se shodneme na tom, že mít kolem sebe pár lidí, na které se můžeme spolehnout, je nadevšechno.

Nicméně bez peněz nelze uspokojit základní životní potřeby. Jiná studie publikovaná v časopise PNAS ukázala, že peníze mohou štěstí částečně přinášet. Zajímavé je, že pro většinu lidí neexistuje žádný horní limit, kolik peněz může štěstí přinést.

Peníze ke štěstí potřebujeme, ale neznamená to, že automaticky přinášejí štěstí. To je logické – pokud nejste zdraví, peníze vám všechno nevyřeší. Na druhou stranu, jejich nedostatek přináší stres a nejistotu. S penězi máme pocit dostatku, svobody a autonomie. Získáváme možnosti, které můžeme využít – například zaplatit si úklid, lepší bydlení apod.

Radost a štěstí v životě hledají lidé různými způsoby, často i prostřednictvím peněz. Ale můžeme si štěstí opravdu koupit? Ukazuje se, že ano i ne. Utrácení za věci nám dlouhodobé štěstí nepřinese, i když krátkodobě dokáže zvýšit hladinu dopaminu v těle. Stále více lidí však přichází na to, že mnohem trvalejší pocit spokojenosti jim přinášejí zážitky. Ty působí nejen v daném okamžiku, ale i později prostřednictvím vzpomínek či fotografií, které nám dokážou vykouzlit úsměv na tváři i po letech.

Obecně se ukazuje, že největší pocit štěstí souvisí s osobním růstem. To může být spojeno s naší kariérou, pokud milujeme, co děláme, nebo se vzděláváním, které nás posouvá dál, případně s překračováním vlastní komfortní zóny.

I Bible má svůj pohled na štěstí, ale trochu jiný, než si obvykle představujeme. Nepovažuje za něj materiální hodnoty ani pohodlí. Štěstí vychází z víry, naděje a lásky.

Štěstí je vůbec zvláštní věc. Někdy nepřichází ani přes veškerou snahu, jindy se objeví v okamžicích, kdy to nejméně čekáme a někdy je třeba také jít mu trochu naproti.

Zdroje: