Článek
Stát občanům v nouzi pomáhá různými systémy. Jedná se o důchody sociálního pojištění (starobní důchody, invalidní důchody, pozůstalostní důchody), dávky sociální péče (příspěvky na péči, pomoc v hmotné nouzi, příspěvky na mobilitu, příspěvky na zvláštní pomůcku) a dávky státní sociální podpory (příspěvky na bydlení, přídavky na dítě, rodičovský příspěvek atd.).
V dnešním článku se zaměříme především na důchody sociálního pojištění a na související mýty. Jak ukazuje následující tabulka, částky, které stát vyplácí nejsou zcela zanedbatelné, proto je dobré sociálním důchodům rozumět a v případě potřeby o ně také požádat.
Zdroj: ČSSZ, data za rok 2022, vlastní výpočet
1. Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let
Není pravda. Pro výpočet důchodu se zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Lidem, kteří půjdou do penze letos, se důchod počítá z úhrnu všech výdělků za roky 1986 až 2022. Nízké příjmy z minulosti se přepočítávají mzdovým koeficientem. Pro vznik nároku na důchod je nutné splnit potřebnou dobu pojištění, do které se nezapočítává například doba studia (bez výdělečné aktivity) či období pobírání invalidního důchodu prvního či druhého stupně. To může negativně ovlivnit budoucí nárok na řádný starobní důchod nebo jeho výši.
2. Předdůchod se vyplatí všem a doplňkové penzijní připojištění je nevýhodné
Chcete skončit s výdělečnou činností dřív, než dosáhnete důchodového věku a nechcete jít do předčasného důchodu, který stát zpřísnil? Díky předdůchodu z doplňkového penzijního spoření můžete přestat pracovat už v 60 letech. Protože minimální měsíční čistá dávka předdůchodu pro rok 2023 je 11 792 Kč, stačí už jen trochu násobilky. Na účtu pro pětiletý předdůchod vám stačí zhruba 708 tisíc Kč. Čerpání předdůchodu má své výhody, zdravotní pojištění za vás totiž platí stát.
Předdůchod sám o sobě (pokud v něm nepracujete a neodvádíte ze mzdy nebo příjmů z podnikání zálohy na důchodové pojištění) však není dobou pojištění ani náhradní dobou pojištění pro výpočet starobního důchodu, proto se za každý rok předdůchodu starobní důchod trochu sníží. Oproti předčasnému důchodu je zde však nevýhoda v tom, že okamžitě čerpáte vlastní naspořené úspory, nikoliv peníze ze státního rozpočtu. Předdůchod se tak oproti předčasnému důchodu od státu vyplatí především těm, kteří doufají v alespoň průměrnou délku života ve starobním důchodu.
Často se také píše, že doplňkové penzijní připojištění je nevýhodné kvůli nízkému zhodnocení. Autoři však při výpočtech zapomínají na státní příspěvek, reinvestici získané daňové úspory a daňové zvýhodnění příspěvků zaměstnavatelů, které patří k největším na světě.
3. Živnostníci nemají nárok na ošetřovné pro děti
Je nutné rozlišovat krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné. Nárok na výplatu ošetřovného (krátkodobého, tzv. „paragraf“) opravdu nevzniká ani osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kteří se dobrovolně přihlásili k nemocenskému pojištění. Výjimkou byly speciální dotační programy v souvislosti s koronavirovou pandemií.
OSVČ, která se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění, však může při splnění podmínek (účast na nemocenském pojištění min. 3 měsíce a nevykonávání výdělečné činnosti po dobu výplaty ošetřovného) vzniknout nárok na tzv. dlouhodobé ošetřovné. Dávka umožňuje podnikatelům zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o nemocného člena rodiny, u kterého ošetřující lékař nemocnice rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči. Maximální doba výplaty této dávky je 90 dní.
4. Nemocenská se živnostníkům nikdy nevyplatí
OSVČ mají možnost se dobrovolně přihlásit k nemocenskému pojištění. Většina z nich této možnosti nevyužívá. Jedním z argumentů má být i to, že výše dávky příliš vysoká. Minimální výše nemocenského pojistného je aktuálně 168 Kč měsíčně, čemuž odpovídá nemocenská dávka ve výši 4 710 Kč měsíčně (od druhého měsíce neschopnosti), resp. 5 130 Kč měsíčně od třetího měsíce. To na první pohled opravdu není mnoho. K této dávce je však nutné ještě přičíst benefit v podobě osvobození od placení záloh na sociální a zdravotní pojištění (za celé kalendářní měsíce, ve kterých byla OSVČ práce neschopná).
Pro rok 2023 činí minimální zálohy 5 666 Kč, tj. celkový měsíční benefit může dosáhnout až 10 796 Kč měsíčně. To už není tak málo, i s ohledem na to, že z nemocenského pojištění je možné čerpat několik dávek, a to nemocenskou dávku při pracovní neschopnosti, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou poporodní péči a dlouhodobé ošetřovné. Vyšší dávku je možné dosáhnout formou placení vyššího pojistného.
Pro některé OSVČ má smysl hledat cesty, jak případně vhodně zkombinovat státní nemocenskou a komerční pojištění pracovní neschopnosti. Pozor však, že pro OSVČ v paušálním režimu daně osvobození od placení záloh v případě pracovní neschopnosti neplatí.
5. Pozůstalostní důchody se vyplácejí na jeden rok automaticky
Nikoliv. O důchody je nutné žádat a v některých případech zvážit vhodné načasování (týká se to zejména starobních důchodů). Automaticky totiž neplatí, že čím dříve žádost podáte, tím na tom budete lépe. K žádosti je také nutné doložit řadu dokladů. Například pro vznik nároku na vdovský důchod je nutné doložit úmrtní list zesnulého a oddací list. U sirotčího důchodu rodný list sirotka, úmrtní list a případně i potvrzení o studiu (pokud dítě studuje na střední či vysoké škole v ČR). Také budete potřebovat doklady, které by potřeboval zemřelý pro získání nároku na starobní důchod.
Vdovský či vdovecký důchod se pozůstalému manželovi či manželce standardně vyplácí po dobu 1 roku. I po uplynutí této lhůty může být na základě žádosti vyplácen i déle, a to při splnění některé ze zákonných podmínek (např. péče o nezaopatřené dítě, invalidita 3. stupně, péče o bezmocného rodiče či dosažení alespoň věku o 4 roky nižšího, než je důchodový věk). V případě pobírání starobního důchodu je tedy vdovský důchod pobírán až do smrti. Pozor ale na to, že nárok na vdovský či vdovecký důchod nemají osoby, které nebyly ve svazku manželském. Důchod se také přestává vyplácet při uzavření nového manželství.
6. Sirotčí důchod náleží rodiči a dítě si nemůže přivydělat
Neplatí vždy. Je-li sirotek nezletilý, je sirotčí důchod vyplácen jeho zákonnému zástupci, což je zpravidla rodič, ale může to být i opatrovník nebo zvláštní příjemce. Po nabytí zletilosti dítě může být sirotčí důchod nadále vyplácen k rukám osoby (zpravidla rodiče), které byl vyplácen již před nabytím svéprávnosti dítěte, ale jen za předpokladu, že s tím oba (dítě i dosavadní příjemce důchodu) souhlasí. Standardně je však po dosažení zletilosti výplata sirotčího důchodu zařízena a prováděna přímo sirotkovi, a to buď na jeho účet u peněžního ústavu, nebo v hotovosti prostřednictvím pošty.
Rovněž platí, že je možné si i při pobírání sirotčího důchodu přivydělávat. Pro studenty denního studia žádné limity nejsou, pro studenty jiné formy (dálkové či kombinované) je povolena jen taková výdělečná činnost, která nezakládá účast na důchodovém pojištění. Pozor však, že pro získání sirotčího důchodu je nutné studovat na škole v ČR, nikoliv v zahraničí.
7. Nárok na invalidní důchod vzniká jeden rok po pracovní neschopnosti
Nikoliv. Řízení o přiznání invalidního důchodu se zahajuje výhradně na žádost občana. Pokud se člověk domnívá, že jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá invaliditě, má právo podat žádost o invalidní důchod. Tyto žádosti sepisují OSSZ podle místa trvalého bydliště žadatele. Za občany, kteří kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou sami podat žádost o důchod, ji mohou podat jejich rodinní příslušníci. Potřebují k tomu písemný souhlas žadatele o invalidní důchod a potvrzení ošetřujícího lékaře. Těm, kteří mají vysokou nemocenskou, se nevyplatí se žádostí o invalidní důchod spěchat. Opačně bude postupovat OSVČ, která si nemocenskou neplatí.
8. Mladí lidé nemají nárok na invalidní důchod kvůli krátké době pojištění
Nárok na invalidní důchod nenastane automaticky s uznanou invaliditou, je nutné splnit potřebnou dobu pojištění. Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod činí 5 let a zjišťuje se z posledních 10 roků před vznikem invalidity. U osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší, dle věku činí 1 den až 4 roky. Tato doba také nemusí být získána bez přerušení. U těchto osob také stát používá tzv. ochranný výpočet invalidního důchodu a minimální důchod pro invaliditu 3. stupně činí v těchto případech 14 667 Kč.
Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje jedině v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Některé situace, kdy byla zamítnuta žádost o důchod pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění, lze řešit pomocí doplacení dobrovolného důchodového pojištění. Chybějící dobu pojištění je možné odpracovat i po vzniku invalidity.
9. Dítě může získat jen invalidní důchod 3. stupně
Vyřídit invalidní důchod za dítě mohou rodiče. K tomuto účelu existuje i speciální plná moc, kterou dostanete na své správě sociálního zabezpečení. O invalidní důchod pro nemocné dítě lze požádat ve chvíli, kdy dosáhne 18-ti let. Žádat je možné, i když ještě chodí do školy. Žádáte pak o tzv. invalidní důchod z mládí. Výška tohoto důchodu činí 14 667 Kč měsíčně.
O invalidní důchod z mládí se žádá před začátkem studia na střední škole. Nejsou-li splněny podmínky pro invalidní důchod z mládí, je možné žádat o invalidní důchod běžného typu, je však nutné mít splněnou potřebnou dobu pojištění, do které se započítává i doba studia na střední škole. Dle vážnosti zdravotního problému je pak dítěti přidělen příslušný stupeň invalidity.
10. Příspěvek na péči je stejný u dětí i dospělých
Příspěvek na péči je určen těm, kteří z důvodu nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné osoby při zvládání základních životních potřeb, a to v rozsahu stanoveném stupně závislosti dle zákona o sociálních službách. Příspěvek náleží osobě, o kterou je pečováno, nikoliv člověku, jenž péči zajišťuje. U dětí i dospělých stát definuje čtyři stupně závislosti, nicméně u dětí jsou podmínky benevolentnější: požadavek na počet nezvládnutých potřeb je nižší než u dospělých a dávky jsou vyšší. Například u nejmírnějšího prvního stupně bezmocnosti je příspěvek u dospělých 880 Kč měsíčně, zatímco u dětí 3 300 Kč. Existují také určité situace, kdy v případě dětí může být příspěvek navýšen o 2 000 Kč měsíčně. Je také dobré vědět, že příspěvek na péči může být vyplácen souběžně s invalidním důchodem.
Praktické tipy:
1. Zkontrolujte si údaje v centrální evidenci ČSSZ. Zaznamenané údaje neovlivňují jen výši vašeho budoucího starobního důchodu, ale i důchody, které se vyplácí v případě invalidity či po vaší smrti.
2. Nestyďte se o důchody žádat, neboť nejsou vypláceny automaticky a nezávisí na výši vašeho majetku. Pro vdovský důchod je potřeba oddací list a úmrtní list, v případě sirotčího důchodu je to úmrtní list rodiče a rodný list. Požadovány mohou být i některé doklady týkající se zesnulé/ho, které by předkládal k žádosti o starobní důchod.
3. Žádost o důchod lze podat i zpětně, výplata je v takovém případě přiznána od data vzniku nároku, přičemž nevyplacené splátky důchodu jsou zpětně dopláceny. Limitem pro výplatu důchodu je 5 let zpátky, poté nárok na výplatu jednotlivých splátek zaniká.
Zdroje:
