Článek
Dlouho jsem to odkládal, ale nakonec nastal den pravdy. Už dlouho jsem chtěl znát odhad svého starobního důchodu a proto jsem se rozhodl nahlédnout do informativní důchodové aplikace. Překvapilo mě, jak je to rychlé a jednoduché.
Informativní důchodová aplikace je součástí ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Využít aplikaci může každý, komu je alespoň 19 let a nejméně rok si platil důchodové pojištění, případně ho za něj platil stát. Přihlásit se je možné prostřednictvím identity občana (např. formou bankovní identity) nebo datové schránky. Zvolil jsem přihlášení přes banku.
Přes mou první banku jsem však neuspěl. Při přihlášení do mého internetového bankovnictví jsem se dozvěděl, že službu nemám aktivovanou. Mohu si ji však aktivovat a v případě splnění všech podmínek by aktivace měla proběhnout nejpozději do dvou dnů. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl čekat, zkusil jsem mou druhou banku a tam vše proběhlo bez čekání. V informativní důchodové aplikaci, která pracuje s reálnými daty v evidenci sociální správy, jsem tak mohl vidět odhad svého budoucího starobního důchodu a předpokládaný termín odchodu do důchodu. Blíží se to.
Nutno je však počítat s tím, že zobrazené údaje jsou orientační, i když se průběžně aktualizují. Aplikace totiž pochopitelně neví, jaké změny ve výpočtech nastanou za několik let. Proto vychází z toho, co platí právě v době, kdy na ni člověk kliká. Zcela přesnou výši důchodu a jistotu nároku na něj získám až ve chvíli, kdy o něj požádám.
Na čem závisí výše starobního důchodu?
Odhad starobního důchodu v aplikaci je částka, kterou bych teoreticky po nástupu do důchodu dostal dnes, kdybych splnil veškeré podmínky. Výše starobního důchodu závisí především na dvou klíčových parametrech: na minulých výdělcích (od roku 1986) a dosažené době pojištění. Historické výdělky se přepočítávají na dnešní hodnotu formou koeficientů:
Například měsíční mzda ve výši 20 000 Kč, kterou jsem pobíral v roce 2002, má dnes pro potřeby výpočtu důchodu hodnotu 51 332 Kč (20 000 Kč x 2,56658) a touto výší vstupuje do výpočtu osobního vyměřovacího základu. Výše mých výdělků se zdála v aplikaci uvedena správně, přikročil jsem proto ke kontrole doby pojištění.
Jak je to s dobou pojištění?
Doba pojištění je doba, kdy člověk pracoval a odváděl důchodové pojištění. Za určitých podmínek se však započítávají do potřebných let pojištění pro důchod i období (tzv. náhradní doba), ve kterém se neodvádí žádné pojistné. Jedná se například o evidenci na úřadu práce při pobírání podpory v nezaměstnanosti, péči o dítě do 4 let věku či o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby. Dále období zdravotního postižení či pobírání invalidního důchodu 3. stupně, vojenská služba (do 30. 6. 2016) či doba studia. Náhradní doby se započítávají z 80 % až 100 %.
Doba studia se od 1. 1. 2010 již do starobního důchodu nezapočítává, není tak složité na tuto dobu zapomenout u osob, které na započtení mají nárok.
Pravidla jsou následující:
- Do konce roku 1995 – Studium do 18 let se hodnotí plně. Studium po 18. roce života se hodnotí jen prvních 6 let studia a tato doba se pro potřeby důchodu snižuje na 80 %.
- Od roku 1996 do konce roku 2009 – Studium do 18 let se nehodnotí vůbec. Studium po 18. roce života se hodnotí jen prvních 6 let studia a tato doba se pro potřeby důchodu snižuje na 80 %.
Do důchodu se počítá studium na veřejných i soukromých školách, a to dokončené i nedokončené. Školy v zahraničí ale musí splňovat platná pravidla Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jestli je dané studium rovné studiu v Česku. Pokud se vás zahraniční studium týká, je dobré tuto skutečnost ověřit přímo na ministerstvu a případně si vyžádat potvrzení o uznání školy ve správním řízení.
Délka pojištěné doby přitom má na výši starobního důchodu značný vliv. Například při průměrné hrubé mzdě 40 tisíc korun činí starobní důchod 16 393 Kč, a to při minimální pojištěné době 35 let. Při o 6 let delší pojištěné době by již starobní důchod činil 18 511 Kč, tedy o 2 118 Kč měsíčně více. S rostoucí mzdou tento rozdíl ještě narůstá.
V mém případě se při doplnění doby studia zvýšil odhadovaný důchod o více než tři tisíce korun. Studium totiž nemá ČSSZ v databázi a většinou se dokládá, až když je žádáno o starobní, invalidní či pozůstalostní důchod. Je však vhodné dobu studia doložit ČSSZ dříve nebo rozhodně doklady potvrzující délku studia nevyhazovat.
Je však možné, že v důchodové aplikaci objevíte i chybějící data za nějaké životní období. Kvůli tomu pak systém odhaduje příliš nízký důchod a krátkou dobu splněného pojištění.Objevit můžete i jiné chybějící doby pojištění, třeba když údaje za vás nenahlásil nepořádný zaměstnavatel, nebo jste to sami opomněli. Chybět by mohly třeba i údaje o absolvování vojenské nebo civilní služby. To vše má na konečnou výši starobního důchodu vliv.
Co ale dělat, když se s dřívějším zaměstnavatelem na úpravě nedohodnete nebo když daný zaměstnavatel již zanikl či vám dokumenty byly zničeny při živelní pohromě? V takovém případě je nutné celou situaci řešit s Okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ), která by měla v těchto případech vyjít vstříc.
