Článek
…ostrov, kde nepolevuje móda svateb, před časem tu vdával dceru ten, o němž se v poslední době, a oprávněně, v žádném případě kladně nemluví, ruský prezident Putin, jeden z nejznámějších ostrovů Středomoří, místo jedné z největších sopečných explozí v historii naší planety, možná bájná Atlantida, na Krétě žil zas Kazantzakisův Řek Zorba…
74/100 JEDNA Z NEJVĚTŠÍCH EXPLOZÍ NA NAŠÍ PLANETĚ R. 1650 PŘ. N. L. , PŘÍČINA ZÁNIKU MINOJSKÉ CIVILIZACE A PO NÍ ZŮSTALA THIRA (THÉRA) UPROSTŘED PODKOVY
Jsme na Krétě, říká Eddie, jakoby jsme tam tedy byli a chceme na Santorini, o tom Eddie dost poutavě vypráví. Tak teda, jaké to bylo? Tedy na Krétě a pak na Santorini. Už se tenkrát pokoupali, udělali pár výletů, naposledy do Knóssu u Iraklionu podívat se na pozůstatky minojské civilizace a bájného Minotaura. Dnešním cílem je jeden z nejznámějších ostrovů Středozemního moře, ostrov Santorini. A ne snad proto, že tam před časem různí potentáti vdávali svoje dcery. Vůbec - móda svateb na tomto ostrově nepolevuje. Ze střediska Plakias na jižním, divočejším, pobřeží Kréty, kde má Eddie tady svoji základnu (a představte si v místní taverně běží v televizi i český program Prima, takže ženské místo aby šli trochu popít jižních alkoholů, vytrvale s prominutím čumějí na nějaký pro chlapy přitroublý seriál), vyjíždí na sever, přehoupli se přes hory a zastavili v přístavu Rhetymon na severním pobřeží. Odtud je stanoveno odplutí. Rhetymon, jinak též Rhetymno, je krásné město s dominantou benátsko-turecké pevnosti, jakási citadela na vyvýšenině vybíhající do moře. Město je benátského typu, renesanční, napůl Orient. Spousta hospůdek a barů, krámků, stánků, několik mešit - původně kostelů, dokonce minaret u kostela, když původní mešita byla změněna na chrám. Je znát, že zde 300 let vládli Turci. Pevnost na vybíhajícím poloostrově má nádhernou bránu, hradby a je z ní pěkný pohled na město.
V rhetymonském přístavu nasedá „Eddieho výprava“ na loď a plných pět hodin pluje na sever směr Santorini. To je romantický ostrov vulkanického původu a někteří jej dokonce považují za jednu z možností - kdysi v minulosti ztracenou Atlantidu. Už z dálky vítá výpravu průzračně modrým mořem a strmými skalami nahoře posetými bílými stavbami. Po přistání není na co čekat. Všichni se musí nacpat, hned dole u moře do zde přistavených autobusů. A ty vyvážejí nové příchozí četnými serpentinami nahoru na náhorní planinu, která ostrov tvoří. Kam teď? Někdo navštěvuje památky, jiní okukují suvenýry. A všichni s úctou hledí z tohoto polokruhového ostrova, jehož oficiální název je Thira, nebo vlastně starořecky Théra, k neobydleným malým ostrůvkům uprostřed podkovy.
Zde totiž roku 1650 př. n . l. došlo k jedné z největších explozí historie naší planety. Střed ostrova se zhroutil, vznikla sopečná kaldera, ta se vyplnila vodou, erupce pak způsobila řadu vln tsunami, které měly zničující dopad nejen na Krétu, ale až i na Izrael. Katastrofa byla příčinou zániku jedné z nejmocnějších civilizací Řecka té doby, tzv. minojské kultury. Poté bylo Santorini znovu osídleno, ale zemětřesení a sopečná činnost opět zahrozily v roce 236 př. n. l., 197 n. l. a v r. 726 velká exploze vymrštila pemzu až do Malé Asie. Výsledkem dalšího obrovského zemětřesení v roce 1956 o síle 7,8 Richterovy stupnice byly opět ztráty na životech. Jinak je ale Santorini místem rekreace těch nejbohatších. Asi se nebojí. Návštěvníci i s Eddiem prošli městečkem bílých domů s modrými okenicemi, na černé lávové pláže se zrovna moc nechtělo, také to bylo seshora dolů k vodě trochu nepraktické, nahlédli a někteří si i něco dali, do některých kavárniček a restaurací, poseděli na vyhlídce s výhledem na vnitřní podkovu ostrova se zbytkem sopky Thira. Pak zapřemýšleli, zda se dolů k vodě do přístavu svezou lanovkou, nakonec si vybrali pěší sestup po „oslí stezce“. Po ní desítky oslů s turisty na hřbetě míří dolů do přístavu, kde přistávají i velké námořní lodě. Byl to pěkný zážitek. Ale jak pro koho – některé ženy byly z putujících oslů zcela vystrašeny – bály se jich, že je kopnou, některou z nich dokonce osli i počurali. Následoval opět lodí návrat na největší řecký ostrov – Krétu, k místu ubytování, ale ten nebyl bez problémů – velké vlny nedovolovaly cca hodinu v Rhetymonu přistát. Ale zdařilo se – a hlavně – byli na bájném Santorini! A možná i na Atlantidě, že…
