Článek
…Nejmystičtější obcí Ústeckého kraje je Panenský Týnec u Loun, kde stojí nedostavěný chrám, který díky své údajné zóně pozitivní energie už dlouhá léta přitahuje léčitele, psychotroniky i obyčejné smrtelníky a působí impozantně…
U Loun, v nejmystičtější obci Ústeckého kraje, se nachází nedostavěný chrám v Panenském Týnci. Toto místo prý díky údajné zóně pozitivní energie dlouhá léta přitahuje léčitele, psychotroniky i obyčejné smrtelníky, tvrdí mnoho odborníků i lajků, i náš průvodce krajem Eddie. Tento objekt působí impozantně, dokáže prý navodit dobrou náladu, dodá elán do života, říká se mu chrám dobré nálady. Ve 14. století zde založil mocný rod Žerotínů ženský klášter klarisek, které do Čech přivedla dcera Přemysla Otakara I., svatá Anežka. Od panenských klarisek je pak odvozen název obce. Jeden ze Žerotínů nechal klášter postavit jako poděkování za uzdravení své manželky, která nemohla mít údajně děti a legenda říká, že v Anežském klášteře v Praze přitiskla svůj bok na bok svaté Anežky a když vyšla ven, byla zdravá. To říká legenda - skutečnost, že pak měla šest dětí je ale doložená. A poděkování za to - klášter v Panenském Týnci. V komplexu kláštera měl být i monumentální trojlodní chrám ve stylu vrcholné gotiky. Uměleckou hodnotou se řadí k nejdokonalejším českým památkám, a i jako torzo je důležitou součástí historie české architektury. Jedním z příjmů kláštera byla v 18. století i výroba a prodej oblíbeného léku „Kapky sv. Anežky“. Císařem Josefem II. byl roku 1782 tento ryze český klášter, jako i ostatní v českých zemích, zrušen.
Nedostavěný chrám je oblíbený pro meditace, setkání, milostná dostaveníčka a svatební obřady. V Panenském Týnci se konají na zdejším letišti také pravidelné koncerty významných hudebních skupin i Open Air Festivaly. I na nich nacházejí svou pozitivní energii zase jiné skupiny lidí. Panenský Týnec se nachází v Ústeckém kraji v lounském okrese, na náhorní plošině Džbánské vysočiny. Městys leží na hranici Ústeckého a Středočeského kraje při budované rychlostní silnici D7 vedoucí z Prahy do Chomutova a dále k německým hranicím. a je tak poslední obcí Ústeckého kraje ve směru od Loun na Prahu. Panenský Týnec ležel už před staletími na důležité cestě Via regia. Tato královská cesta vedla z Prahy do Lipska. Původ městyse sahá až do prehistorických časů. A bývalý starosta Panenského Týnce Václav Švajcr vyslovil domněnku, že právě zde by se mohly nacházet dosud nenalezené ostatky sv. Anežky České. Objekt je vyhlášen národní kulturní památkou a čeká se stále na povolení úřadů k průzkumu, zda zde opravdu mohla být pohřbena přemyslovská princezna Anežka Česká.
Nedostavěný chrám, v němž spisovatel Stanislav Brázda naměřil údajně nejsilnější a uzdravující pozitivní zónu se po začátku stavby ve 14. století přestal za husitských válek dále stavět a definitivně byla jeho stavba zastavena po bitvě na Bílé hoře. V městysu se nachází v nedávné době nově rekonstruovaný klášter, který je ve správě obce. Objekt nedostavěného chrámu skrývá hned několik záhad. Proč nebyla monumentální stavba nikdy dokončena? Mohou za to peníze, smrt stavitele či jiná událost, kdo ví. Na jednu stranu je možná škoda, že se kostel nedostavěl. Ale když sem člověk přijde a vidí nesmírně působivé torzo gotického kostela, který se tyčí mezi vzrostlými stromy, tak musí uznat, že i toto impozantní torzo má svou uměleckou hodnotu, což jí podle názoru některých, řadí k nejdokonalejším památkám České republiky. Podle jedné z teorií by objekt mohl náležet k osobě Petra Parléře, stavitele Svatovítského chrámu a jeho huti. Ale důkazy zatím nejsou. Pod zemským povrchem údajně proudí údajně na mnoha místech neviditelné, ale mocné toky energie.
Chrám měl být původně třílodní. V současnosti lze volně navštívit jedenadvacet metrů dlouhé, devět metrů široké a přes dvacet metrů vysoké kněžiště. Ucelená část tedy není chrámová loď, ale jen výběžek s kněžištěm. Vlastní trojlodní prostor měl být v místě, kde je zachovaný vstupní portál směrem od obce. Z třílodní části tedy zbyla pouze jižní zeď s tímto portálem, část západní zdi a základy zdí ostatních. Zastřešení lodi mělo původně spočívat na čtyřech pilířích. Z nich tři byly bohužel zbořeny a na čtvrtém částečně spočívá zvonice, ta však k původnímu chrámu nepatří - byla postavena později. Stavitel chrámu byl podle psychotronika a spisovatele Brázdy duchovně založený člověk, který vnímal silnou energii na tomto místě a jeho duše má být navždy s tímto chrámem spojena a má údajně strážit, aby nedošlo k ohrožení pozitivní zóny místa. Někteří badatelé tvrdí, že tato zóna dovede odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Nejlepší je prý zde meditovat v sedě, mít dlaně vzhůru a k tomu si případně mručet či potichu zpívat. A i to si Eddie z Ústí nad Labem vyzkoušel. Sám i s rodinou…
