Článek
…Muškaření na Ohři - to je výzva. Ohře je pstruhová řeka, dá se zde ulovit i candát. Muškaři tak zde vstupují dál a hlouběji ve svém neoprénu do řeky a po prsa zabroděni se těší ze vzrušení ze souboje se zrovna teď kapitální rybou…
Pro severozápadní region Čech měla řeka Ohře vždy mimořádný význam. Někdy nazývaná také Ohara, Oharka, pramenící v Německu, přesněji v Bavorsku pod německou „Sněžkou“ - Schneebergem v přírodní rezervaci Smrčiny cca 35 kilometrů od Chebu, kterému se německy říká stejně jako jí, tedy Eger. Až do Kadaně protéká kopcovitou krajinou, pak Želinským meandrem a také pod Nechranickou přehradou vytváří četné zátočiny – meandry.
Po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá v Litoměřicích. Dlouhá přes 300 km slouží i vodákům, kteří nejvíce vyhledávají úsek Loket - Vojkovice, je na ní i nebezpečný jez Radošov. Ve Svatošských skalách je překlenutá dřevěnou visutou lávkou, která je součástí páteřní cyklostezky Ohře, jenomže její stav je velmi špatný, chystá se sice stavba nového sousedního mostu, tak jen aby stará konkurence lávky do té doby vydržela. Názvy Ohře i Ohara vznikly nejspíš z jejího keltského pojmenování Agara (Ag=losos, Ara=tekoucí voda), z čehož možná vznikl i německý název Eger, když stejně Němci pojmenovávají město Cheb. Jiní název přisuzují původnímu keltskému, či ještě předkeltskému jménu s významem hbitost a bystrost.
Ohře vytváří přirozenou podélnou osu severozápadního regionu Čech, jenž od sebe odděluje i geologicky odlišné útvary. Její povodí, patřící do Ústeckého kraje nazývaného už kronikářem Kosmou Luckem, patřilo vždy k nejhustěji osídleným územím České kotliny. Významné rybářství a pověstné bohatství ryb daly podnět již středověkým historikům. Již kronikář Balbín v roce 1679 napsal: „…losos vystupuje z moře a přichází do řek a táhne se až do přítoků Labských, tak do Ohře…“ I dnes se losos atlantský, dravá ušlechtilá ryba, pomalu vrací do severočeských řek. Za dnešními úlovky stojí i práce rybářů ze Žatce a Postoloprt, kteří odchovali a vysadili statisíce kusů plůdku. Lososi byli vysazeni i v přítoku Ohře na Liboci.
Specialitou rybářů na Ohři je ale muškaření neboli flyfishing. Není to lehká záležitost, protože ryby zde mají v řece dost potravy. Zážitkem pro muškaře jsou např. velmi krásné a bojovné parmy, začíná se prosazovat i bolen. Muškaření na Ohři - to je výzva. Ohře je pstruhová řeka, je ale k neuvěření, že se zde dá ulovit třeba i candát. Třeba ty, které vezme voda z Nechranické přehrady. Např. jeden z rybářů navázal strýmra (speciální háček) a na něj se mu podařilo ulovit candáta dlouhého 110 cm a vážícího 13 kg. Muškaři na Ohři tak vstupují dál a hlouběji ve svém neoprénu do řeky, vybírají stojíce po prsa ve vodě ze své muškovnice vzory blešivců, larev i pup chrostíků, z nichž většinu třeba s různobarevnými kombinacemi si vyrábí sami a těší se ze vzrušení ze souboje s třeba zrovna dnes kapitální rybou. Pro někoho je flyfishing neboli muškaření životní filosofií, která se na Ohři dá s úspěchem provozovat.
