Článek
Štola Marie Pomocné na Měděnci - v Deskách zemských již v 15. st., byla zařazena spolu s 50-ti dalšími objekty i z Německa, z Ústecka ještě Svatý Martin nad Krupkou, tzv. MONTANREGIONU do seznamu světového dědictví UNESCO…
Vrch Měděnec (Mědník) byl jako rudní ložisko znám již před polovinou 15. století, poprvé je v dokladech v době mezi roky 1446-1449 uváděna ves Kamenné jako „Villa Steingrün zum Kuppersberg“. Bývalé svobodné horní město Měděnec leží na hřebenu Krušných hor v nadmořské výšce 845 metrů. Bylo založeno pány z Fictum teprve roku 1520 s privilegiem svobodného výkupu stříbra. Počátkem 16. století zde vyrostla hornická osada, nacházející se na samé hraně krušnohorského zlomu nad Kláštercem nad Ohří na ložiskách stříbronosné a měděné rudy. Nad městem ve vrchu Mědník se dobývaly tyto rudy údajně od 10. století. V Deskách zemských je hora jako rudní ložisko uvedena již v polovině 15. století. O sto let později zde byla zahájena těžba chalkopyritu a pyritu.
Historická štola Panny Marie Pomocné, původně Maria Hilfe (většina obyvatel zde byli Němci), je opět otevřena pro veřejnost. Zhruba 40 minut dlouhá podzemní prohlídka rozhodně stojí za návštěvu. Je to vlastně krušnohorský důl ze 16. století (uvnitř měli horníci ve skále i malou kapličku ke své ochraně - snímek vpravo), nacházející se na jihovýchodní straně kopce Mědník. Na jeho vrchol lze po prohlídce pro umocnění zážitku krátce vystoupat ke kapličce ve tvaru rotundy, kde stísněný pocit z úzkých chodeb štoly nahradí kouzelný kruhový výhled po čarovném okolí. Historická štola se dostala spolu s cca 50 objekty vypovídajících o historii těžby nerostů na obou stranách Krušných hor do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Na vrcholu Mědníka, který je už z dálky viditelnou dominantou, stojí kaplička Neposkvrněného početí Panny Marie ve tvaru rotundy, kterou nechal v roce 1674 postavit František Julius, syn vévody ze Sachsen-Lauenburgu. Z Mědníku je nádherný kruhový výhled. Směrem na východ je vidět park větrných elektráren, jižně údolí Ohře s městy Kadaň, Klášterec nad Ohří, dále na Doupovské hory, vodní nádrž Nechranice, tepelné elektrárny Prunéřov a Tušimice. Severně je to Velký Špičák, směrem na východ údolní nádrž Přísečnice a Jelení hora. Západně od Mědníku se nachází Klínovec a německý Fichtelberg. Na vrcholu Mědníku stály v letech 1873-1939 tři hotely, všechny však lehly popelem. Další kaplička srdce Ježíšova se nachází na jihozápadním svahu Mědníku a ta je z roku 1935. V Měděnci, blízko hlavní cesty jsou umístěny dva báňské vozy, oba s nákladem. Před nimi je ještě ve skále zavrtané pneumatické kladivo, zbiják, připomínající nástroj tvrdých chlapů.
Historie hornického regionu se začíná psát ve 12. století, kdy byly objeveny první železné a stříbrné rudy. Tzv. „stříbrná horečka“ vedla k rychlému osídlení podél obchodních cest do Čech. Protože ale horníci pronikali stále hlouběji a dále do hor, museli rozvíjet nové technologie. Následkem bylo objevení dalších bohatých nalezišť a v 16. století se oblast stala centrem hornictví v celé střední Evropě. Levný dovoz stříbra ze zámoří a přechodem na zlaté mince v 19. století ztratilo stříbro svůj význam, a tak přišel konec mnoha důlních děl. Po 2. světové válce v Krušných horách vzrostl význam hornictví díky objevu uranu.
Co je to hornický region Erzgebirge / Krušnohoří? Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst. Dokládá obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě, konkrétně přínosem světově významných vynálezů a inovací v oblasti báňských a hutních technologií.
Zpráva z tisku dne 6. 7. 2019: Hornické památky v saském a českém Krušnohoří byly zapsány na Seznam světového dědictví. Rozhodl o tom Výbor světového dědictví na svém 43. zasedání, jež probíhěhlo v ázerbájdžánském Baku. Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty dědictví Krušných hor úspěšný zápis na Seznam světového dědictví po 16 letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči v roce 2003. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a 5 v české části Krušnohoří. Konkrétně se jedná o Hornickou krajinu Jáchymov, Hornickou krajinu Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudou věž smrti, Hornickou krajinu Krupka a Hornickou krajinu Mědník. Od roku 2007 i tak mohou turisté obdivovat, jakými způsoby horníci rudní žíly dobývali. Šlo o tzv. krušení neboli sázení ohněm, kdy stěna žárem pukla a horníci ji pak rozebírali. Od toho jsou na stěnách zčernalé vrstvy. Metoda krušení tak dala název celým horám.
ŠTOLA MARIE POMOCNÉ: kde: Měděnec u Chomutova, Krušnohorský důl ze 16. století s ukázkou ručního hloubení. Od 22. 5. 2013 je rudný důl - štola Panny Marie Pomocné a štola Země zaslíbená - chráněnou památkou ČR a jako součást Hornické krajiny Erzgebirge/Krušnohoří je od r. 2019 památkou UNESCO. Původně dědičná (odvodňovací) štola vyražená v polovině 16. století od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice pro kožedělnou výrobu. Těžba byla zastavena roku 1840, v letech 1910–1914 byla jako „měděné jeskyně“ přístupná veřejnosti. Znovu zpřístupněna na přelomu 20. a 21. století: nejprve v letech 1994–1997, a znovu v květnu roku 2007. Opravu štoly, která byla zavalena a měla zbořený vstup, zajistili geologové ze spol. Goethe. Návštěvníkům byla zpřístupněna osvětlená chodba dlouhá asi 300 m, s osvětlenými komorami a jezírkem, doplněná figurínami v dobovém oblečení. Historická štola Marie Pomocná UNESCO, Kontakt: Nádražní 266, Měděnec https://stoly-marie-pomocna-a-konska-jama.webnode.cz, prohlídka štoly začíná v infocentru v Měděnci a trvá zhruba 40 minut.
Je však potřeba připravit se na to, že v podzemí je pěkná zima - jen 6 nebo 7 stupňů Celsia, a to i v létě. Na prohlídku je nutná pevná uzavřená obuv, minimálně tenisky (lze si zapůjčit gumáky). Na prohlídku lze vzít děti od 5 let. Komu by pohled do hornické historie nestačil, může se jít podívat ještě na pěknou hornickou kapli Nejsvětějšího srdce Ježíšova nebo do malého, ale zajímavého hornického muzea v restauraci a penzionu Mědník. Do Měděnce jezdí vlak, a tak se sem snadno dostanou nejen řidiči, ale i návštěvníci bez vlastní dopravy. Přesto, jak dopravní, tak informace k prohlídce štoly, je třeba si ověřit vždy telefonicky, či na internetu. Mohou se totiž změnit!
