Článek
…Pro poznání tohoto působivého místa, skály s třemi rozeklanými věžemi, je třeba vylézt po divoce se pnoucím skalisku, zdánlivě přístupném jen pro horolezce, zdatní turisté, schopni jistého pohybu po skále mohou vystoupat až nahoru…
Hradní zřícenina na skále kousek od Labe, dobře viditelná z okének pravé strany vlaku z Ústí nad Labem do Děčína na pravém břehu řeky Labe kousek před Děčínem se jmenuje Vrabinec. Toto místo je nesmírně pozoruhodné, ale cesta k němu je náročnější a v závěru i dobrodružná. Leží či spíše se vypíná, jak už bylo řečeno, kousek od pravého břehu Labe při cestě z Ústí nad Labem do Děčína, říká Eddie, náš průvodce těmito stránkami už dost dlouho, už více než ve stovce příběhů. A zřícenina Vrabinec je dobře vidět už z dálky. Vynaložené úsilí vystoupat na tuto hradní zříceninu se bohatě vrátí v podobě překrásných výhledů a radosti z poznání tohoto působivého místa. Nejlépe se sem lze dostat z vesničky Babětín směrem na Přední Lhotu. Pak se objeví smělá skála se třemi mohutnými rozeklanými věžemi, zdánlivě přístupná jen pro horolezce. Při pohledu vzhůru se může naskytnout otázka, kolik úsilí a lidských životů muselo zbudování podobného objektu stát. Výstup na toto místo na divoce rozeklaném skalisku je místy extrémně obtížný až nebezpečný. Z dáli zřícenina působí dojmem neuspořádaného vrabčího hnízda, a tak dostala název Vrabinec. Z blízka je vidět mohutná skála zakončená výčnělky, mezi něž byla vestavěna hlavní část hradu, když na nejvyšším z nich dosud stojí sloupovité zdivo hlásky. Vylézt nahoru za unikátními výhledy lze ze sedýlka mezi první a druhou věží. A zdatní turisté, schopní jistého pohybu po skále, mohou vylézt až na samotný vrchol prostřední věže. Ale dost opatrně, říká Eddie.
Vrabinec je zároveň přírodní rezervací, kterou spravuje Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Důvodem vyhlášení přírodní rezervace je ochrana vypreparovaného čedičového, konkrétně tefritového, sopouchu a jeho okolí s výskytem teplomilných a živočišných společenstev, které patří k nejsevernějším lokalitám jejich výskytu v údolí Labe. Na skalnatém vrcholu se dochovaly zříceniny hradu Vrabinec ze 14. století. Dostat se sem dá také po červeně značené turistické cestě od nádraží Těchlovice na železniční trati 073 z Ústí nad Labem-Střekov do stanice Děčín-východ. Ze stanice je to asi jeden a půl kilometru. Další variantou je přístup z obce Lesná (Děčín) od autobusové zastávky taktéž po červeně značené turistické cestě, která je méně náročnou, v délce cca 2 km. V příslušném ročním období je do určitých vrcholových partií v době hnízdění některých druhů ptáků, zejména dravců a sov, omezen přístup.
Pověst připisuje tomuto místu kultovní význam. Hrad postavili páni z Těchlovic, kteří chtěli založit ve 14. století panství konkurující Děčínu. Byl to asi Ješek z Těchlovic, který se pak v roce 1403 píše na Vrabíně, později na Vrabinci. Později žádný z kronikářů nezaznamenal dobytí hradu ve válkách Vartemberků s lužickým šestiměstím. Hrad zanikl v 16. století buď náhodným požárem, nebo byl vypálen, či opuštěn pro krajně nepohodlnou polohu. Ani poté zde život docela nevyhasl. Hospodářský dvůr při severní patě hradu byl obydlen až do poloviny 20. století. Maximální opatrnosti je třeba dbát nejen při výstupu na skalní sopouch, ale i v ruinách hospodářského dvora, které skýtají nebezpečí v podobě propadlých sklepních prostor. Strmá čedičová skála poskytovala lidem strategické útočiště od pradávna. Svědčí o tom nález tzv. těchlovického pokladu z doby bronzové, jehož stáří se odhaduje na čtyři tisíce let. U Přední Lhoty přímo pod Vrabincem bylo též objeveno pradávné pohřebiště. Když se zde kolem roku 500 usadili první Slované (Děčané) a založili první vesnice, bylo záhodno tato nová lidská sídla chránit. V okolí tak vzniklo několik pevností, z nichž ta na Vrabinci byla asi nejvýznamnější. Nejdříve to byla dřevěná tvrz ve dvanáctém století přestavěná na pěkný kamenný hrad.
Hrad Vrabín (alias Vrabinec), jak už tomu bývalo, různě střídal majitele, a to až do doby husitské, kdy byl napaden litoměřickým hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic. Pošramocený a narychlo opravený hrad se tak stal snadnější kořistí a místem pomsty. Záhy si na něm přišli zchladit žáhu naštvaní Lužičané, u nichž husité z Čech rádi řádili a plenili. Hrad zdolali, zapálili a jeho posádku nemilosrdně pobili. To se stalo roku 1444. Nelítostné mordování na Vrabinci se pak stalo námětem místní pověsti. Zbytky hradu dál už jen chátraly a na začátku šestnáctého století bylo sídlo uváděno již pusté. Přírodozpytci znají toto místo jako nejsevernější enklávu teplomilné květeny v labském údolí (České středohoří). Okolí hradu bylo roku 1993 vyhlášeno jako přírodní rezervace. Vyskytují se zde zvláště chráněné teplomilné rostliny (např. bělozářka liliová, modřenec tenkokvětý, lilie zlatohlávka či medovník tenkokvětý a další). U skalních sutí lze pozorovat různé drobné živočichy, ještěrky, slepýše, ropuchy, ale také užovky a zmije. Je tudíž záhodno se zde chovat ohleduplně a pohybovat se, pokud možno, po vyznačené turistické stezce.
Téměř vždy, když se vydáte na Vrabinec za pěkného počasí, uslyšíte zde cinkot karabin a expresek. Pro lezce z pískovců je zdejší čedičový terén lákavou změnou. Nachází se tu šest vrcholů, na které vedou lezecké cesty zajištěné vrtanými háky a slaňovacími kruhy. Zápisy ve vrcholových knihách svědčí o oblíbenosti Vrabince se stovkou lezeckých cest. Pokud se sem vydáte s lanem, dbejte na zvýšenou bezpečnost. Pro turisty je Vrabinec jedním z míst, kam je třeba se vydat alespoň jednou do roka. Znalci už dobře vědí, že nejlepším časem pro výlet je období uprostřed podzimu, kdy se okolní listnaté lesy nádherně probarvují. Díky tomu se zde koná úchvatná podívaná umocněná dojmem širokého labského údolí kypícího životem. Dalším turistickým plusem je blízkost vlakové a autobusové dopravy.
