Článek
…Zámek Červený hrádek u Jirkova na Chomutovsku v podhůří Krušných hor, původně středověký hrad, pak červenou fasádovou barvou změněn i název, poté raně barokní zámek, v roce 1938 s nechvalně známým setkáním, dnes ráj pohádek dětí…
Milovníci pohádek a romantiky si nenechají určitě ujít návštěvu barokního zámku Červený hrádek nad městem Jirkov na úpatí Krušných hor v Ústeckém kraji. Ten stojí na místě hradu Borek z 15. století, který byl po husitských nájezdech opravován a opatřen červenou fasádovou barvou a dostal i nové jméno. Původně středověký hrad byl ro raně barokní podoby přestavěn ve druhé polovině 17. století a vyzdoben plastikami známého sochaře Jana Brokoffa, který se zde narodil. Zámek má velmi krásné dvouramenné schodiště, nejpozoruhodnější je ale bohatě zdobený rytířský sál. V přízemí vedle hlavního vchodu se nachází zámecká kaple, barokní zámecký park pochází dokonce z 18. století. Tehdy byla také rozšířena kaple, vybudována knihovna, upraveno průčelí a vznikl anglický park.
Do historie vstoupil zámek opět v srpnu 1938, kdy se tu sešli k jednání emisar britské vlády lord Runciman a předák sudetských Němců Konrád Henlein. (Jednání těchto dvou pánů najdeme i ve filmu Otakara Vávry Dny zrady). Na Červeném hrádku totiž začal v roce třicet osm faktický boj o Sudety, neboli české pohraničí. I tato událost přispěla k poválečné konfiskaci zámku státem. Runciman 21. 9. 1938 poté mj. v dopise britskému ministerskému předsedovi Chamberlainovi napsal: „Pohraniční okresy, kde sudetoněmecké obyvatelstvo tvoří významnou většinu, by měly okamžitě dostat právo na sebeurčení. Pokud bude nutné nějaké odstoupení území, a já myslím, že bude, mělo by to být provedeno okamžitě a bez zdržování.“ Tím v podstatě navrhl pohraniční okleštění československého státu, jež potvrdila zrádcovská Mnichovská dohoda (o níž zase prošel českou televizí film „Ztraceni v Mnichově“, který získal sice řadu ocenění a byl snad i dobře natočen, ale byl tzv. absurdní, ale obyčejný prostý člověk si opravdu mohl myslet, že to tak nějak bylo a změnit svůj názor na tuto dobu. Ale nebylo.)
Od roku 1995 je zámek v majetku města Jirkova. Zámek i zahrada jsou přístupné po celý rok. V provozu je prohlídkový okruh v přízemí, do kterého patří galerie, muzeum vojenství, zámecká kaple sv. Jana Křtitele a v prvním patře zrcadlový sál, rytířský sál, lovecký salonek s obrazárnou, pracovna Maxe Egona Hohenlohe-Langeburga. Součástí prohlídkového okruhu jsou každoročně aktualizované výstavy. Provoz zámku zajišťuje příspěvková organizace města Jirkova, která je i pořadatelem řady tradičních kulturních akcí. Je zde i hotel a restaurace s tradičními českými jídly a nabídkou vín.
V okolí zámku je rozsáhlý park a zámecká obora, na jižní straně je doplněn o zahradu, jejíž součástí byla sbírka jehličnanů a skleníky.
