Článek
…Na místě někdejšího popraviště se v Kadani nachází Klášter čtrnácti svatých pomocníků. Na ně a na Boha se obrátil podle legendy šlechtic, jenž se vzepřel panovníkovi a měl být oběšen. Dnes je klášter zařazen mezi národní památky…
Františkánský klášter v Kadani se nachází na místě dřívějšího městského popraviště. Existoval jako komunita řeholníků v letech 1473 - 1950. Počátky kláštera jsou obestřeny legendou o šlechtici, jenž se vzepřel panovníkovi, a zde měl být oběšen. Litujíce svých činů se obrátil ve svých modlitbách cestou na popraviště na čtrnáct svatých pomocníků a prosil Boha o odpuštění. Zachránilo mu to život. Ač oběšen a visíce tři dny a tři noci na šibenici, nezemřel. Tento zázrak mu pomohl k odpuštění. Popraviště bylo zrušeno a byla zde vystavěna kaple čtrnácti svatých pomocníků. Písemná zmínka je z roku 1470. O čtyři roky později sem přišel řád františkánů - menších bratrů, minoritů, žebravých mnichů. Ti chodili v hnědých kutnách, v pase ovázáni bílým provazem s třemi uzly (symboly chudoby, poslušnosti a čistoty). Ti zde začali svou kazatelskou a misijní činnost a vznikl zde klášter. Rod hasištejnských Lobkowiczů, jenž se stal jeho příznivcem, nechal postavit trojlodní kostel. Dokončený a vysvěcený byl v roce 1480.
Rozhodnutím českého krále Vladislava II. Jagellonského byl pak klášter dán rodu Lobkowiczů. Ti si jej poté vybrali i za místo svého posledního odpočinku. Soubor náhrobků z přelomu gotiky a renesance se nachází na tomto lobkowiczkém pohřebišti dodnes. Na pomíjivost světských věcí před Boží autoritou upozorňuje i dnes tumba z roku 1517. Její víko se sochou kostlivce je poselstvím, jež dokáže zapůsobit na duši člověka i ve 21. století. Vznikl zde i kamenný konvent. V dalších staletích objekt chátral, dnes se provádí záchranné práce, které skrývají mnohá překvapení. Areál včetně zahrady je upravován. V roce 1995 byl spolu s klášterním kostelem Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, františkánský klášter čtrnácti svatých pomocníků v Kadani zařazen mezi naše národní kulturní památky. V areálu se nachází Městské muzeum. Kostel svou architekturou, malbami a oltáři patří mezi nejvýznamnější památky pozdní gotiky a renesance nejen v litoměřické diecézi, ale i v kontextu celého regionu Krušnohoří a Saska.
Ještě několik podrobností. Klášter se těšil hned od svého vzniku zbožné úctě věřících. Původní popraviště, které bylo na tomto místě, bylo přeloženo na druhý konec města a na místě zázraku vystavěna kaple. Dále došlo i k posvěcení zázračné studánky generálním vikářem řádu sv. Janem Kapistránem v polovině 15. století. Naopak prý žena, která se Čtrnácti svatým pomocníkům rouhala, byla do hodiny potrestána a porodila čtrnáct dětí. Na místě porodu v blízkosti města za Svatou branou je první kaple která zahajuje řadu čtrnácti kaplí s vyobrazením křížové cesty, která končí ve františkánském kostele a na první kapličce je ve štítu vyobrazena žena se čtrnácti dětmi v peřinkách. A pod tímto výjevem byl text s uvedenou legendou.
Odhlédnuto od legend byl skutečným zakladatelem kostela a kláštera známý český poutník ke Svatému hrobu Jan Hasištejnský z Lobkovic, ve své době velmi vzdělaný šlechtic, který napsal o svém putování ke svatému hrobu dvě knihy. Zajímavé je, že vzdálenost radnice ke klášteru přesně odpovídá vzdálenosti od domu Piláta Pontského na Golgotu v Jeruzalémě! Úcta ke 14-ti pomocníkům byla vždy veliká, ale ještě na počátku 20. století sem přicházelo ročně přes 1200 poutníků.
