Článek
…Spojit umístění moderní stavby vedle středověké památky je mnohdy problémem. V Ústí nad Labem po počátečních rozpacích odborníků i laiků se to zřejmě podařilo. A kostelu Nanebevzetí Panny Marie zřejmě pak přibylo i návštěvníků…
Čtvrtou nejnakloněnější věží Evropy, mezi nimiž není na prvním místě, jak si kde kdo možná myslí, věž zvonice v italské Pise, je od poloviny minulého století Kostel Nanebevzetí Panny Marie (lidově Kostel se šikmou věží) dnes v sousedství s obchodním centrem Forum v Ústí nad Labem. (Jen pro upřesnění, první v pořadí, tedy nejvíce nakloněná, je 24 metrů vysoká věž v německém Suurhusenu, snížená v roce 1450 ze 32 metrů, která je zároveň zanesena v Guinessově knize rekordů. Vychyluje se o 5,17 stupně. Nejslavnější šikmá věž v Pise je vysoká 55 metrů a vychyluje se o 3,97 stupně (460 cm). Zvonice v Pise zaujímá třetí místo právě před tou naší ústeckou kostelní věží, říká a ví od odborníků náš průvodce po památkách Severu, Eddie.)
Na sklonku války, kdy na kostel dopadly bomby, to vypadalo, že se věž brzy zřítí. To ale Ústečané nedopustili. Podepřeli ji dřevěnou konstrukcí, zajistili betonovou injektáží a zevnitř zpevnili železobetonovým krunýřem. A tím Ústí nad Labem získalo svou raritu. Výbuchem bomby se rozhodil celý kostel a věž, která je vysoká 67 metrů, je v těžišti pohnutá o dva metry. Takže se říká, že je to nejvíce nahnutá věž na sever od Alp. Vychylování ústecké věže se stejně jako těch ostatních zvyšuje, současná rychlost je 3 centimetry za padesát let, ale přestože šanci dohnat tu z Pisy nemá, přesto je vychylování značné. Jedno z posledních měření totiž přineslo nečekané překvapení. Zjistilo se, že věž je od osy vykloněna o další tři centimetry více, než se dosud uvádělo. Vychýlení je 200, 9 centimetru a je naměřené za pomoci nejmodernější techniky ústeckým architektem. O přeměření požádal zdejší arciděkan, protože ve stěně a stropě kostela se objevily rozměrné trhliny. V blízkosti chrámu trnkrát zrovna začínaly práce pro novostavbu obchodního centra. a byly obavy, aby kostel nespadl. Novostavba vedle něj je již delší dobu dohotovena a nadměrné vyklánění se samozřejmě zastavilo.
Ve svých útrobách kostel skrývá jeden z největších novogotických zvonů v Čechách, který sem byl dovezen v roce 1506 z Nizozemí. Pozorovatele ale zaujme zejména vychýlení věže kostela od jeho osy téměř o dva metry. Kostelní věž vychýlením připomíná nálet spojeneckých vojsk na sklonku druhé světové války. Kostel byl postaven kolem roku 1318, v době hustiských válek částečně zničen, ale obnovován ve druhé polovině 15. století a na konci 19. století přestavěn v pozdně gotickém stylu. Na novogotické přestavbě měl hlavní podíl jeden z nejslavnějších tehdejších architektů u nás, Josef Mocker. Jeho největším zásahem do podoby svatostánku bylo zvýšení věže, na kterou nechal posadit ohromnou jehlancovou střechu. Tak učinil z ústeckého kostela majestátní stavbu, jak ji známe dnes.
Jeho dominantou kromě vychýlení věže je i oltář se skleněnou nohou, reprezentující umění 20. století. Ten byl přesunut do Ústí z německé Pirny na počátku 17. století, tam byli tehdy protestanti, kteří tak jako katolíci neuznávali Pannu Marii a jelikož to byl mariánský oltář, nevěděli, co s ním a tak jej tehdejší ústecký primátor a horlivý katolík za čtyři sudy dobrého vína odkoupil. Říká se, že pak byl v kostele svatého Materny a ten už byl rozbořen. Tak byl přenesen ten gotický oltář Panny Marie sem. A od té doby je tady, je to jedna z nejvzácnějších věcí. Potom tu je také gotická kazatelna a křtitelnice. Samotná věž byla zrakům návštěvníků téměř 80 let nepřístupná. Vedla do ní totiž už jen jediná velmi krkolomná, a ne příliš bezpečná cesta. To se ale postupně mění.
Myšlenka na zpřístupnění šikmé věže začala kolovat mezi místními někdy v letech 2013 až 2014. A chopila se toho Ústecká komunitní nadace v roce 2015. A od té doby se dělaly pozvolné kroky. Šikmá věž byla zaměřena geodety a pracovalo se na schodišti, po kterém by se lidé do věže dostali. Proti dřívějšku není zděné, ale dřevěné. Věž je šikmá od bombardování města v roce 1945, kdy spojenecké bomby zničily i schodišťovou přístavbu na vnější části kostela. Do nedávna bylo možné se na věž dostat jen krkolomnou cestou přes podkroví chrámové lodě, ale to určitě není cesta pro normální návštěvníky. Zatím získala nadace několik set tisíc korun, celé zpřístupnění věže schodištěm by mělo vyjít cca na 3,5 milionu. Symbolický prodej schodů sponzorům je jednou z možností získání prostředků, jeden schod z dubového dřeva, opláštění tvoří vodorovné dřevěné lamely, kterými půjde vidět ven.Je to ale běh na dlouhou trať. Nadace musí sehnat miliony korun. Začalo se prodejem schodů. Každá firma, jednotlivec, kdo měl doma naspořenou částku 25 tisíc, si mohl koupit svůj virtuální schod, který by se měl proměnit v reálné schody. Potom každý návštěvník uvidí na jednotlivých schodech cedulky se jmény těch, kteří přispěli.
Nové schodiště na místě toho původního, které se zřítilo při bombardování má vzniknout podle plánů architekta Martina Rajniše a jeho týmu architektů. Věž zůstala desítky let prakticky nedotčená. Dříve se ve věži dokonce i bydlelo. Je tu dvoupokojový byt zvoníka z roku 1901. Už moderně zařízený s elektřinou, s tekoucí vodou. Má vlastní výtah. To je takový vrátek, kterým se nahoru dopravovalo všechno potřebné včetně uhlí, protože tady se i topilo. Nepůvodní je tu pouze betonový límec a v něm zafixovaná táhla, která drží krov. Záchrana věže není snadným úkolem.
Kolem historické památky města kostela Nanenbevzetí Panny Marie bylo postaveno moderní obchodní centrum FORUM. Názory na blízkost obou staveb jsou různé. Ale dá se říci, že projekt obchodního centra FORUM dokončil válkou nešťastně narušenou urbanistickou strukturu města a obnovil v plné kráse náměstí, dnes s názvem Kostelní náměstí, před kostelem. Konají se na něm občas i velkolepé akce. A vede přes něj např. i trasa Ústeckého půlmaratónu, v rámci celosvětové série. Kostel se stal centrem celého města a přivedlo to do něj další návštěvníky. Inspirace kostelem a středověkými městskými hradbami s branami je patrná na konceptu centra, kterému se podařilo dosáhnout ze všech pohledů napojení na své okolí a vtisknout chrámu opět dominantní roli.
V krajském městě se tak zvětšil kvalitní veřejný prostor pulzující životem a sloužící obyvatelům. Je tu kombinace široké škály obchodů, moderního multikina, restaurací, kaváren, spolu s velkorysým zmodernizováním širšího dopravního řešení, dostatečného množství parkovacích míst a nástupním místem - dolní stanicí - lanovky na vrch Větruše s restaurací, hotelem a výhledem na město i nástupem na turistické stezky do jižního okolí města, k vodopádům u geologické zajímavosti Vrkoče a třeba i na tu delší až na Milešovku. A to vše v bezprostřední blízkosti pozdněgotického chrámu, jehož správce po počátečních rozpacích přiznal, že možná i proto, že se centrum touto zmodernizovanou části města zalidnilo, zvýšila se i návštěvnost „kostela se šikmou věží“. Symbióza památky s moderní stavbou fóra se podle názorů mnohých odborníků i laiků v metropoli Ústecka podařila.
