Článek
Klínovec (1244 m), nejvyšší hora Krušných hor, je z dálky viditelný plochý vrchol, na kterém stojí hotel s rozhlednou a televizní věží. Jeho vrchol leží sice už ne v Ústeckém, ale v Karlovarském kraji, přesto část jeho svahů je pokládána za „naše“, tedy severočeské či z Ústecka. První rozhledna či vyhlídka zde stála od roku 1817 - byla to jednoduchá dřevěná stavba a lidé se k ní dostávali lesními cestami či terénem, říká Eddie, který tady o krásách severu vypráví.
První zpevněná cesta k vrcholu Klínovce byla vybudována v polovině 19. století a tak sem mohli začít jezdit za svěžím horským vzduchem lidé z Podkrušnohoří i odjinud. A vznikla zde i rozhledna. Klínovec je dnes významným lyžařským střediskem. Novinkou je v rámci přeshraniční spolupráce vznik dlouho plánovaného česko - německého Skiregionu Fichtelberg - Klínovec s 30 km sjezdovek všech obtížností, 6 lanovkami a 10 vleky jako bezkonkurenčního lyžařského střediska v celorepublikovém měřítku. A když už nikde není sníh, tak na Klínovci (a na moravském jesenickém Pradědu) je vždycky. Klínovec a jeho okolí je pěkné i v letním období, buď pěšky, nebo na kolech se dá obejít či objet slušný kus česko-německého pomezí. Pro přiblížení se k vrcholu nově slouží lanovka z Jáchymova s dolní stanicí ve výšce 802 m a horní na Klínovci v 1230 m, s převýšení horní stanice je 428 metrů. Celková její délka je 1685 metrů a doba jízdy trvá 15 minut.
V zimě přepravuje lyžaře, v létě umožňuje nástup cyklistům, kteří tak mohou bez větší námahy nastoupit na cyklotrasy v horních partiích Krušných hor, kapacita lanovky je 440 osob. Klínovec se nachází poblíž Božího Daru (místě odkud zasílají Ježíškovské vánoční pohlednice) 4 km severovýchodně od Jáchymova, na severozápad leží 2 km vzdálený hraniční přechod do Německa a město Boží Dar. A pod severními svahy se rozkládá německé lázeňské město Oberwiesenthal, nad nímž se tyčí o 30 metrů nižší než Klínovec masív hory Fichtelberg. Jak už bylo uvedeno, toto horské středisko tvoří s Klínovcem spojený významný turistický a hlavně lyžařský příhraniční region. Do Oberwiesethalu vede zdola z německé strany Podkrušnohoří turisticky využívaná horská železnice.Taky jsem po ní kousek jel, říká Eddie, to když jsem byl na zimní dovolené kousek od Vejprt. A pokračuje.
Dovolte mi pár osobních vzpomínek na Klínovec. Na výcvikových lyžařských kursech jsem zde zažil mnohá dobrodružství a situace. Mj. v bujaré veselosti nočního sezení v jednom ze sálů, když kamarád při hovoru o ničitelích holandských obrazů, které tam někteří šílenci rozřezávají nožem, v bujaré náladě vzkřikl: „já jsem ničitel holandských obrazů“ a štětkou, ještě že ne s nožem, kterou tam měli malíři připravenou na druhý den na malování, začal latexem přetírat obrovský obraz Hradčan na zdi, který jsme potom celé dopoledne umývali. Nebo po příchodu „spřátelených“ vojsk po roce 1968, kdy přijela skupina ruských vojáků v autě zn. GAZ, ven vyvedla svého velitele, s úctou mu připnula na nohy lyže, strčíc do něj jej poslali na sjezdovku a pak běželi dolů pro něj a vytáhli jej nahoru, i když kamarádi pak říkali, že dokonce tím gazem pro něj jezdili po sjezdovce dolů a tak ho vzhůru do kopce celé dopoledne vozili. Nebo jindy zas první kroky na lyžích svého synka byly vykročeny právě zde, už předtím po svatbě jsem zde při pádu na sjezdovce ztratil snubní prstýnek a na kolenou, když kolem svištěli divocí sjezdaři jsem jej v závějích hledal a našel, jindy zas při výletu na běžkách právě do Oberwiesenthalu, kde natáčeli Němci nějakou Vánoční romanci, jsme s partou zastavili při zpáteční cestě v dřevěné boudě - baru mezi Božím Darem a Klínovcem a popili tam poprvé v životě mexickou teqilu a ne krátce, předtím sem na Klínovec zas putoval z Ústí nad Labem po hřebeni Krušných hor ve čtyřiadvacetihodinovém treku s večerním nástupem na ústecké Telnici horolezec kamarád Kozlík, o němž jsem tenkrát sepsal památný článek do Podkrušnohorských rozhledů s názvem „100 kilometrů non stop Krušnohořím, aneb dva muži jdou bílou plání a dole svítí světla měst“, ne nakonec pak zatím posledním byl nedávný příjezd autem pod Klínovec ale na tu druhou - vejprtskou stranu, kdy bílá tma, vichřice a naprosto vodorovně padající sníh skoro znemožňovaly jak orientaci, tak jízdu autem. A jiné, a jiné, ale… Už dost vzpomínek, praví Eddie, když jich je ale dost.
Dnes zde SKISCHOOL Klínovec nabízí privátní, skupinovou a rodinnou výuku lyžování i snowboardingu pro děti, teenagery i dospělé, jsou zde instruktoři s certifikáty, GASTROKLÍNOVEC zas nabízí ApresSkistan u nástupu na novou Jáchymovskou lanovku a je to již třetí na Klínovci, v budově SportCentra se nachází půjčovna a servis zimního sportovního vybavení, restaurace a prodejní koutek s doplňky, je zde možné i ubytování. A to v pokojích s vlastním sociálním zařízením, satelitní TV a bezplatným internetem a parkováním. To vše doslova pár kroků od nástupiště lanovky Dámská, nebo sjezdu k lanovce Cinestar. Byl jsem tam, ale byl jsem také s vnučkami v na slevomatu koupeném pobytu v hotelu Habsburg dole v Českých Hamrech pod Klínovcem pak i s jízdou horskou železničkou do Oberwiesenthalu a s lyžováním jak na Klínovci, na Fichtelbergu, tak na Božím Daru. Jak se říká - docela slušnej oddíl, tak tady - docela slušná destinace. Což?
