Článek
…V kraji vonících strání, zlatavých lánů polí, divokých lesů a zapomenutých vesnic s baculatými kostely leží přirozené centrum jednoho ze dvou severních výběžků Čech s krásným sněhobílým zámkem a řadou tajemných příběhů…
Vůbec nejseverněji položeným českým městem je Šluknov. Severní pól je od něj vzdálen 4300 kilometrů. Je přirozeným centrem Šluknovského výběžku, který je ze všech stran obklopen Německem. Je to kraj vonících strání, zlatavých lánů polí, divokých lesů a zapomenutých vesnic s baculatými kostely, říká i náš průvodce po krásách Severu, Eddie z Ústí nad Labem. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Nevelkému městečku Šluknov dominuje sněhobílý zámek. Stojí na náměstí a už zdaleka září nově nabíleným renesančním průčelím. Svéráznou prostou stavbu obklopuje rozsáhlý anglický park. Město se připomíná od 13. století, malebné místo, kde stojí zámek, od 16. století. Městem protéká Stříbrný potok, který pak s dalšími tvoří Rožanský potok a ten se vlévá do Sprévy, která pak, jak známo, protéká Německem, a nakonec i jeho hlavním městem Berlínem.
Prvními pány oblasti byli podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli svoje državy jak na české, tak na německé straně hranice. Vzniklo zde dřevěné panské sídlo, pivovar a sladovna. Zámek poškodily požáry, před jedním z nich jej zachránily odvážné šluknovské ženy v období třicetileté války. Dnes si lze v zámku prohlédnout opravené místnosti v prvním patře, kde na návštěvníky dýchá atmosféra tehdejších slavných časů. Rekonstruované je i přízemí s informačním střediskem a pěknou cukrárnou. Ještě k dějinám. Již od počátku Českého státu náleželo toto území tradičně k českým zemím, i když bylo osídleno z větší části obyvatelstvem německé národnosti. A patřilo vždy mezi nejhustěji osídlené oblasti jak Českého státu, tak později Rakouských zemí, ke kterým Čechy připadly. Jak je uvedeno, město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října 1938 návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3589 oprávněných voličů pro připojení. Byly obsazeny Sudety, a nakonec se ze „zbylého“ Československa stal stejně Protektorát Čechy a Morava (Böhmen und Mähren). Na konci války se dne 9.května roku 1945 ráno do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády. Po válce započal vítěznými spojenci dohodnutý odsun německého obyvatelstva a město nebylo pak už zatím nikdy plně dosídleno a žije v něm zhruba pět a půl tisíce obyvatel.
Ve městě je také jedna z nejvýznamnějších středních lesnických škol u nás s moderními učebnami pro výuku odborných předmětů. Zámek má svůj prohlídkový okruh, ožívá svatebními a jinými slavnostními obřady, pravidelnými výstavami i dalšími akcemi. Dějiny Šluknovska opřádá řada tajemných příběhů. O trpaslících permonících, jež znají cestu k bájným pokladům zdejších vrchů, o divém muži a lidožravých obrech, ale nejznámější je o Bílé paní, přízraku krásné hraběnky, která kdysi žila na šluknovském zámku, jejíhož ducha prý tu lze dodnes potkat. Šluknov má řadu zajímavých domů, barokní kostel sv. Václava, dvě kaple, barokní sochy, na náměstí stojící secesní budovu kulturního domu. Je výchozím místem řady turistických a cyklistických tras. Na sever vede necelých 7 km dlouhá Lesní naučná stezka, která turisty seznamuje se zajímavostmi okolí. Ve Šluknově se každoročně, vždy poslední červnový víkend, konají tradiční Zámecké slavnosti vždy v určitém stylu. Slavnostmi, které mají regionální a příhraniční charakter, žije v areálu zámku a zámeckého parku celé město i region. Sobotní slavnostní den je pak zakončen večerním koncertem známých interpretů a slavnostním ohňostrojem.
