Článek
…Spojení slovanské roubené a německé hrázděné konstrukce stavby umožňovalo v oblasti Horní Lužice, severních Čech a Dolního Slezska rychlejší postavení domu a menší spotřebu dřeva - vznikl tak jedinečný druh lidové architektury…
Podstávkové domy jsou jedinečným druhem lidové architektury, která se ve velké koncentraci dochovala pouze v německo-česko-polském trojmezí dnešního Euroregionu Nisa. Utvářejí charakter krajiny, dokládají způsob života na území Horní Lužice, severních Čech a Dolního Slezska a svědčí o společné historii. Mají nejen stavebně-historické a kulturní hodnoty, ale jsou to ekologické stavby umožňující zdravé bydlení. Vznikly v 11. - 13. století spojením slovanské roubené a německé hrázděné konstrukce, což umožňovalo rychlejší postavení domu a menší spotřebu dřeva. Podstávka je důmyslná podpůrná dřevěná konstrukce, která nese váhu střechy, případně patra domu. Roubené světnice v přízemí nejsou zbytečně zatíženy a nehrozí jim zborcení. Přízemí bývá z poloviny zděné, kamenné. Zde jsou hospodářské místnosti chlév, sýpka apod.
První poschodí a štít byly hrázděné s viditelnou trámovou konstrukcí vyplněnou tyčkovinou, kamenem, cihlami, spojenými jílovitou hlínou promíchanou plevami nebo řezanou slámou nebo byly rovněž pažené či roubené. Součástí domů je zpravidla i prostorná patrová stodola, tvořící s domem celek, i tradiční venkovská zahrada. Podstávkové domy sloužily jak chudým venkovanům, tak domácím tkalcům, zemědělcům, hostinským či jako fary. Řada těchto domů byla v poslední době odborně opravena. Mnohé však byly poškozeny a znehodnoceny neodbornými zásahy, či zcela zničeny. Jiné chátrají a bez urychlené pomoci jim hrozí zánik. Některé domy zachránili chalupáři, jiné jejich majitelé. „Krajina podstávkových domů“ by si měla i nadále udržet svůj romantický vzhled.
„Na německé straně máme sečtených šest tisíc památkově chráněných podstávkových domů, v Polsku pět stovek, v Česku žádné sčítání neproběhlo, odhadujeme ale zde jejich počet na více než deset tisíc“, upřesňuje pracovnice z tohoto oboru z německé Žitavy (Zittau), která to tam má na starosti. Nejvíce podstávkových domů u nás, co se týče krajů, je v kraji Libereckém. Známou lokalitou je Sloup v Čechách. Proč se asi stavěly podobné domy zrovna v těchto oblastech? Asi proto, že obecně se dá říci, že dřevěné domy se stavěly v blízkosti hor. Výhodou z dnešního pohledu je, že tento region v posledních dvou stech letech zůstal chudý a kvůli tomu tyto domy nezbourali a nenahradili je kamennými. A řada z nich se stala majetkem chalupářů a rekreantů z bohatšího vnitrozemí. Existuje česko-saský projekt s názvem Společně pro zachování podstávkových domů, podpořený Evropskou unií částkou 16,5 milionu korun.
Místní podstávkové domy pochází z 18. a 19. století. Jejich charakteristickým prvkem je sloupová konstrukce „obkračující“ stavbu minimálně z jedné štítové strany a u celodřevěných staveb je dokola celého domu. Sloupy přenáší u přízemní stavby zatížení střešní konstrukce a u patrové stavby váhu roubeného nebo hrázděného patra přímo na zem a vrchol konstrukce pak nezatěžuje vodorovné přízemní trámy přízemní světnice, ta se pak nebortí a lze ji snadno opravovat. Mnoho domů je ve štítě i na stěnách obito i břidlicí, která chrání dřevo před nepříznivými povětrnostními vlivy. Podstávka je zpravidla bohatě vyřezávaná dřevěná konstrukce a bohatost řezby poukazuje na majetnost obyvatel domu a na umění místních řezbářů. V podstávkových domech máme jedinečné dědictví, které ukazuje na způsob a styl života prostých venkovanů, sedláků, řemeslníků a tkalců - našich předků. Uchovejme jej!
