Článek
…Putujeme-li krajinou Českého středohoří zvláště v místech, kde jím protéká velebný tok řeky Labe, vynikne jedinečnost této oblasti. Ať v dolních partiích v cestě kolem evropského veletoku, či vyhlídkovými místy vysoko nad řekou…
Putujeme-li krajinou Českého středohoří zvláště v místech, kde jím protéká velebný tok řeky Labe, vynikne jedinečnost této oblasti. Ať v dolních partiích v cestě kolem evropského veletoku, či vyhlídkovými místy vysoko nad řekou a vlastně i cestou k nim. Nejvyšším bodem této oblasti je Buková hora (683 m n. m.), zdůrazněná z dálky viditelnou věží televizního vysílače. Buková hora je tefritová homole, osázená buky, duby a jehličnatými stromy. Je výraznou dominantou Českého středohoří. Věž na jejím vrcholu s výškou 223,4 m by byla naprosto bezkonkurenčním vyhlídkovým bodem. Původní vysílač, který stál na tomto místě, byl postaven v letech 1960 - 62. Měřil 181,5 metru, ale musel být kvůli požáru o tři roky později v roce 1966 odstřelen.
Nový televizní vysílač byl postaven v roce 1967. Patří k nejvyšším vysílačům u nás a je nejvyšší betonovou stavbou v České republice. Má, jak již bylo uvedeno, dvě stě a čtvrt metru. V roce 2004 dostala věž nový nátěr a její pruhování je už z dálky viditelné. Bohužel vysílač je veřejnosti nepřístupný. Dne 14. října 1778 od Verneřic přes Příbram navštívil Bukovou horu císař Josef II. se svým doprovodem a dále pokračoval na (dnes už zaniklou) obec Vitín a do Ústí nad Labem. V roce 1837 navštívil Bukovou horu přírodovědec a spoluzakladatel vědecké geografie Alexander von Humboldt. Na památku jeho návštěvy byla na čedičovou skálu upevněna pamětní deska, která se zachovala do šedesátých let minulého století.
Horský klub Českého Švýcarska, založený roku 1878 v Děčíně, zde postavil už před rokem 1900 vyhlídkovou věžičku a kolem roku 1907 turistickou chatu, otevřenou jen o nedělích a svátcích, do níž se potraviny a voda donášely z úpatí v nůších. Po první světové válce zde byla postavena trigonometrická věž a roku 1929 kamenná budova, které o rok později požár zničil střechu. Na televizní věž, odkud by byl ten nejnádhernější výhled, se nemůže. Takže je třeba se spokojit s nižší, Humboldtovou vyhlídkou. Na ni se lze dostat z Malého Března, ležícího při labském břehu, či ze Zubrnic po značených cestách s velkým převýšením. Autem lze ale dojet až pod televizní věž a pak na vyhlídku stačí deset minut chůze. Slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt prý považoval daleký rozhled na České středohoří, Krušné hory a do údolí Labe za jeden z nejkrásnějších na světě. Za dobrého počasí lze dohlédnout i na vzdálenější bývalé sopky Středohoří a na druhé straně zase směrem přes Verneřické údolí na někdejší sopky Lužických hor, Ještěd, Jizerské hory, a dokonce i Krkonoše. Ocelový vysílač se tak Humboldtově vyhlídce vyrovnat nemůže.
Můžeme přijet (tak jako před dvě stě padesáti lety císař Josef II.) přes obec Příbram. Zaparkujeme pod areálem Českých radiokomunikací a vydáme se pěšky po červené značce Klubu českých turistů k vrcholu. Tam najdeme mohutný mrazový srub, porostlý křivolakými buky, dnes s již omezeným rozhledem. Přístup na vyhlídku je po kamenných schodech. V letech 1879 až 1914 zde stál šestiboký vyhlídkový pavilón. Je prokázáno, že německý geograf a humanista Alexander von Humboldt navštívil tuto lokalitu nejednou. A ještě jednou přesněji - co odtud můžeme vidět? Např. vrcholy Kalich, Panna, Dlouhý vrch, Sokolí hřeben, Kukla, Široký vrch, Magnetovec, Vysoký Ostrý, Zámecký vrch, Hradiště u Svádova, Labe, Kozí vrch - to jsou ty nejbližší. A ty vzdálenější už byly uvedeny výše (viz horní foto). Pod vrcholem masivu se nachází paledová jeskyně.
