Článek
V údolí Lužeckého potoka, cca něco přes deset kilometrů od Ústí nad Labem, najdete rekreační areál s koupalištěm. Pro plavce je připraven 50metrový bazén s hloubkou až 3 metry, děti se vyřádí v dětském bazénu se skluzavkou nebo na hřišti. Pro sportovně zaměřené návštěvníky je připraveno volejbalové hřiště, na němž se pořádají turnaje v beachvolejbalu a stoly na ping-pong. Vybavení pro tyto sportovní aktivity je možné si půjčit přímo na místě. Všechna hřiště jsou obklopena zelení a poskytují tak příjemné prostředí pro hraní i odpočinek mezi jednotlivými hrami. Občerstvení nabízí kiosky a k zapůjčení za drobný poplatek jsou slunečníky a lehátka. Bude-li se vám v Povrlech líbit, můžete zůstat i pár dní - ubytovat se můžete ve stanech nebo třeba v chatkách.
V parných dnech je problém udržet kvalitu vody nejen v přírodních koupalištích, ale i v bazénu. Zde, díky tomu, že voda se napouští do bazénu o teplotě 12 °C, je průzračně čistá a nebojte se, díky slunečným dnům se poměrně rychle ohřeje, ale nečekejte 26 °C jako třeba v Aquaparku Děčín nebo v bazénu s termální vodou na Klíši či v Brné v Ústí nad Labem. V Povrlech měl bazén, říká náš průvodce Eddie, pro malé děti, který se napouští asi častěji, teplotu řekl bych tak 18 °C a velký plavecký byl teplejší, přibližně 20 °C. Zdejší areál je velmi pěkný, je to místo, kde je klid, pokud si dáte deku až na kraj, tak se vám může stát, že zde usnete a ani nebudete vědět jak. Výhled na okolní lesy a přírodu nemá chybu, to na koupališti ve velkém městě nezažijete. Občerstvení je zde dostatek, můžete si dát klasiku klobásu s hořčicí, křenem a chlebem (mimochodem byla moc dobrá), nebo vařenou kukuřici, dále i hranolky, krokety nebo pizzu. Z nápojů si také vybere každý.
Doporučuji, říká Eddie, přijít dopoledne, kdy zde je ještě větší klid, po 14 h už bývá dost plno. Koupaliště najdete pod přehradou v Povrlech, kde se dají chytat ryby a pořádají se zde různé soutěže, např. v triatlonu o Mosazného muže, či v chytání ryb o Největšího sumce apod. Provozní doba: 9 – 19 h. Bazény jsou napouštěny ze dvou hloubkových vrtů, voda v nich má teplotu pouhých 11,7 °C. Takto studená teče ze tří sprch u plaveckého bazénu, kde je už o něco teplejší, přestože se nijak nepřihřívá. Kromě padesátimetrového bazénu je zde ještě dětský, pětadvacetimetrový s klouzačkou. Opodál se nachází dětský koutek s malou lanovou prolézačkou a další skluzavkou. V areálu je k dispozici veškeré soc. zázemí, jsou zde chatky k ubytování, lze si zde postavit i stan, občerstvení je možné buď v kiosku nebo restauraci. Koupaliště v Povrlech u Ústí nad Labem najdeme v údolí Lužeckého potoka když se vydáme směrem na Český Bukov. Celé údolí je porostlé lesy a je bohaté na přírodní zdroje vody. V údolí najdeme množství rekreačních chat. Koupaliště slouží zároveň jako camping, je možné si tu pronajmout chatičku nebo postavit stan.
V obci najdeme kostel Navštívení panny Marie, blízko je zřícenina hradu Blansko. Povrly (německy Pömmerle, Pömerle) jsou obec na levém břehu Labe v údolí Královského potoka, v nadmořské výšce od 143 metrů. Žije v nich přibližně 2 300 obyvatel. Prochází jimi železniční koridor Děčín – Břeclav a silnice I/62. S obcí Velké Březno (státní zámek kdysi i se Žofií Chotkovou, manželkou místodržitele Ferdinanda d´Este) na pravém břehu Labe je spojuje říční přívoz. Západně od obce se nachází přírodní rezervace Kozí vrch.
Název vesnice je podle některých, ale nazručených, pramenů odvozen ze spojení ves povrlů nebo lidí povrlých ve smyslu nevrlých. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Pouerl (1186), Pourrili (1188), Powrly (1384), w Powrli (1527), w Powrlj (1554), Pemmerlein (1584), „v ves Powrlij“ (1601), w Powrljch (1601), Pemerle (1654 a 1720), Bemerle (1679), Pömerle a Bemmerle (1787) a Pömmerle (1833). První písemná zmínka o Povrlech pochází z roku 1186. Poblíž Mírkova se nachází zřícenina hradu Blansko.
Jen pro zajímavost: Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 975 obyvatel (z toho 498 mužů), z nichž bylo sedmnáct Čechoslováků, 879 Němců, jeden Žid a 78 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 58 lidí bylo členy evangelických církví, čtyři lidé patřili k izraelské církvi a 39 jich bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1319 obyvatel: osmdesát Čechoslováků, 1103 Němců a 136 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 87 evangelíků, devět členů církve československé, jeden žid a 272 lidí bez vyznání.
