Článek
…Angličan Magistr Kelley byla významná evropská osobnost, alchymista známý výrobou zlata či stvořením umělé ženy, zprvu oblíbenec císaře Rudolfa II., pak jeho vězeň na mosteckém Hněvíně, dnes pod tímto názvem i muzikál a 12° pivo…
Nad severočeským městem Most se vypíná ve výšce bez metru čtyř set metrů hrad jako z pohádky. Nazývá se stejně jako vrch na kterém stojí - Hněvín. Dnešní podoba vychází z historizující rekonstrukce z přelomu 19. a 20. století. Z jeho ochozů je krásný výhled na Most, jeho okolí, Krušné hory i vrcholy Českého středohoří. Opevněné dřevěné hradiště tu bylo již v 9. století, o čtyři sta let později kamenný nedobytný hrad, mající strategickou polohu. V překladu z němčiny se nazýval Zemská stráž, předtím Zámecká hora. Název Hněvín získal až později, údajně podle jména Hněva, jednoho ze zakladatelů. Hněvín byl důležitý hrad, zvlášť když se Most stal královským městem. Roku 1482 se zde dokonce konal sjezd saských knížat s králem Vladislavem, ne kterém došlo na dlouhá léta k narovnání vztahů mezi Čechy a Sasy. Za vlády Rudolfa II. zde pobývala evropská osobnost alchymista Angličan Edward Kelley, císařův oblíbenec, pak vězeň, který nakonec na mosteckém hradě roku 1597 zemřel. Nebo nakonec ne?
Za třicetileté války dobyli po delší době hrad Švédové a poté byl zbourán a rozebrán. Obnova hradu začala na konci 19. století. Dnes je zde hotel s restaurací, rozhledna a hvězdárna. Na terasách byly obnoveny vinice. Na hradě se koná vždy v červnu Den magistra Kelleyho. Se statutárním městem Most spolupracuje na této akci i Mostecké divadlo několik let. Kromě bohatého programu pro děti, ukázek dobových řemesel, šermířských výstupů, výtvarných soutěží, čar a kouzel, nebo různých překvapení, nechybí ani divadelní představení. Někdy nechybí ani kaskadérský útěk z hradního vězení v podání některého z herců, který tak užaslým návštěvníkům připomíná skutečnou historickou událost, protože, jak známo, magistr Kelley na hradě Hněvín nejen svého času nedobrovolně pobýval, ale také z něj dobrovolně utíkal. Na odvážné slaňování (zpodobňovatele) alchymisty Kelleyho se přicházejí v červnu podívat tisíce Mostečanů včetně zástupců vedení města. Během slavností bývá rovněž přístupná Dílna magistra Edwarda Kelleyho s interaktivní zážitkovou expozicí. Bývá i možnost si nechat vyrazit vlastní minci z hliníku či z cínu a stranou zájmu nezůstává ani hvězdárna, otevřená někdy i po celý den. Tak tedy otázka: Kdo vůbec byl magistr Edward Kelley, jehož jméno je s Mostem a Hněvínem spojeno? Pocházel z Anglie a jako jeden z mála dosáhl značných výsledků na vědeckém poli. Navštěvoval po určitou dobu i univerzitu v Oxfordu. Po odstěhování z Anglie do české země se dal najmout do služeb císaře Rudolfa II. Ten ho jmenoval rytířem a on sám zakoupil tzv. Faustův dům v Praze na Karlově náměstí.
Podle některých jeho touha po úspěchu ho přivedla k ovládnutí časoprostorové smyčky prvního řádu, která umožňuje náhled do jiné časové dimenze, aniž by bylo možné do ní vstoupit a jakkoliv ji ovlivnit. Toto umění bylo prý známo již od roku 2560 př. n. l. a předávalo se pouze zasvěceným. Pro veřejnost byl magistr Kelley znám údajně výrobou zlata nebo stvořením umělé ženy (bylo možno vidět ve filmu Pekařův císař s Janem Werichem), když pokusy ale nedopadly vždy podle jeho přání a dostalo se mu označení šarlatán. Na počátku 90. let 16. století si žil Kelley skutečně na vysoké noze na dvoře císaře Rudolfa II., ale pouze do té doby, kdy upadl v nemilost, poté co zabil v zakázaném souboji dvorního úředníka a byl vězněn zprvu tři roky na Křivoklátě. Pro toto a velké množství dřívějších dluhů se ocitl k stáru ještě navíc ve vězení pro dlužníky, tentokráte na hradě Hněvín v Mostě, kam byl převezen z jiného, méně bezpečného vězení. Tady na Hněvíně, který dobře znal, z Mostu totiž pocházela jeho manželka Johana Westonová, měl povoleno konat na hradě pokusy a dokonce zde sepsal pojednání o kameni mudrců, kterým chtěl obměkčit císaře, což se mu ale nepovedlo.
Po několikátém útěku, kdy sešplhával z okna, mu došly síly, zřítil se a zlomil si obě nohy, svou zdravou i tu druhou, která mu byla po jiném neúspěšném útěku amputována, tedy umělou-dřevěnou. Velké bolesti z nekvalitně ošetřené zlomeniny ho donutily vzít si neznámý jed a tak se 1. listopadu r. 1597 (jiné prameny uvádějí roky 1594 či 95) Kelley otrávil. Nikdo však neví, kde je jeho hrob. Jeho životní historie pravděpodobně v tomto roce ale neskončila. Poměrně důvěryhodná verze praví, že to byla pouze předstíraná smrt, aby se mohl plně věnovat svým výzkumům, či změnil svou identitu, protože se pro velké dluhy nemohl po českých zemích volně pohybovat. Několikrát pak prý ještě zasáhl i do vývoje bitev 30-ti leté války, kdy vyzbrojoval chemickými látkami přepadový oddíl Albrechta z Valdštejna. Nakonec prý pracoval v několikanásobné konspiraci a jeho stopa končí r. 1642.
