Objevy plné překvapení: generál a korunní princ. Jarní expedice roku 2022

Naší tak trochu neviditelnou hlavní výhrou loňského roku je už sama skutečnost, že se nám na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy podařilo alespoň pro rok 2022 udržet celý vědecký tým Českého egyptologického ústavu, což při omezování rozpočtu začíná být v posledních letech na hraně udržitelnosti. Díky tomuto nepochybnému úspěchu jsme mohli pokračovat v rozdělané práci a v plné síle vyjet odkrývat další záhady skryté v egyptské poušti. Základ naší práce totiž stojí na primárním archeologickém výzkumu, který nám poskytuje cenná data pro další vědeckou, pedagogickou a popularizační činnost. Do Egypta a Súdánu jsme letos opět vycestovali na jaře i na podzim, přičemž naše jarní terénní expedice pracovaly od poloviny února do poloviny června, podzimní pak od poloviny září do konce listopadu 2022. Nové objevy na sebe nenechaly dlouho čekat a náš archeologický výzkum opět odhalil spoustu krásných památek a přinesl množství zajímavých poznatků.

V létě obletěla svět zpráva o objevu šachtové hrobky generála Vahibremerineita, jednoho z vysokých královských hodnostářů přelomu 26. a 27. dynastie (6. století př. Kr.). Jeho monumentální posmrtný příbytek zkoumala česká expedice pod vedením Ladislava Bareše. Do jeho týmu patřila Květa Smoláriková, archeoložka a odbornice na egyptskou keramiku, Jiří Janák, odborník na staroegyptské egyptské náboženství, Renata Landgráfová, odbornice na staroegyptský jazyk, písmo a literaturu, Dana Bělohoubková, studentka doktorského studia, která zajišťovala terénní dokumentaci, a konečně fotograf egyptologického ústavu, Petr Košárek.

Vahibremerineitova abúsírská hrobka měla velmi neobvyklou konstrukci, a tak archeologům dopřála nejen četná překvapení, ale i dlouhé chvíle napětí střídané buď zklamáním a novými otázkami nebo nadšením nad konečným prolomením některého z jejích tajemství.

Napínavý byl nejen výzkum této hrobky, ale pravděpodobně i životní osudy jejího majitele, který jako jeden z velitelů královských vojsk (měl na povel řecké žoldnéře v egyptských službách) zemřel zřejmě dříve, než stavitelé stihli jeho posmrtný příbytek dokončit. Sice jsme nebyli první, kdo se do jeho pohřební komory po tisíciletích podíval, a proto její podoba neodpovídala původnímu stavu, ale i tak se podařilo nalézt několik zajímavých součástí pohřební výbavy tohoto hodnostáře.

Nejstarší syn panovníka, který se nikdy nestal králem

V jižní Sakkáře zkoumá tým Českého egyptologického ústavu již několik let pyramidový komplex panovníka Džedkarea a pohřebiště členů jeho rodiny, které ji obklopuje. Na začátku loňského roku se na toto místo vypravil tým Mohameda Megaheda, do nějž patřili nejen badatelé z  Českého egyptologického ústavu, a to především egyptoložka Hana Vymazalová, studentka doktorského programu Dana Bělohoubková nebo fotograf Petr Košárek, ale také specialisté ze zahraniční. Mezi nimi byli Peter Jánosi z Univerzity ve Vídni, který dokumentuje architekturu, Gabriela Pieke z Muzea Reiss-Engelhorn v Mannheimu, jejímž úkolem je umělecko-vědecká analýza výzdoby hrobek, Salima Ikram z Americké univerzity v Káhiře, která je odbornicí na mumifikaci a na výzkumu zpracovává zoologické nálezy, Zeinab Hašíš z univerzity v Bení Suefu, která se spolu s Ahmedem Gabrem z egyptské Nejvyšší rady pro památky zabývala analýzou lidských pozůstatků. Tým doplňovala keramoložka Nermín Aba Jazíd působící taktéž v egyptské Nejvyšší radě pro památky.

Terénní práce této expedice se soustředily na další z velkých hrobek (tzv. mastab) umístěných na východní hraně elitního pohřebiště u Džedkareovy pyramidy. Ukázalo se, že nově zkoumaná hrobka patřila nejstaršímu synovi samotného panovníka a svou monumentalitou předčila i sousední, před několika lety odkrytou, bohatě zdobenou hrobku hodnostáře Chuyho. Majitel nově objevné hrobky, hodnostář Isesianch se sice narodil jako nejstarší syn krále, ale osud mu nedopřál život dostatečně dlouhý na to, aby po smrti svého otce usedl na jeho trůn. Bohužel, ani po své smrti neměl větší štěstí. Jeho hrobka byla časem z velké části zničena a její zdivo rozebráno a odneseno pryč. Nenechaví zloději totiž pronikli do její pohřební komory nikoliv sestupnou chodbou, ale tak, že rozebrali všechno zdivo nad ní a vytvořili tak v hrobce obrovskou jámu.

Autor: Lucie Vendelová Jirásková. Autorka je vědeckým pracovníkem Českého egyptologického ústavu FF UK. Účastní se archeologických výzkumů v Abúsíru a Sakkáře, spravuje archiv fotografií a terénní dokumentace a autorsky se podílí na mnoha akcích pro veřejnost.