Článek
Staroegyptský kalendář počítal se 365 dny slunečního cyklu, a přesto měl egyptský rok (renpet) pouze 360 dní. Egyptologové se zatím nemohou shodnout na přesných důvodech tohoto způsobu počítání. Možná bylo dělení jednoho roku na tři roční období (achet, peret a šemu) po čtyřech třicetidenních měsících prostě jednodušší a bližší byrokratickému myšlení starých Egypťanů. Ale jak to bylo s těmi pěti dny navíc?
S těmi se ve starověkém kalendáři počítalo také. Egypťané je označovali jako „dny, které jsou nad rok“ (herju renpet), takže byly jaksi navíc, mimo rok, mimo čas. Dnes pro tyto dny v egyptologii používáme řeckého výrazu epagomenální dny. Podle mytologie byly stvořeny z měsíčního, nikoli slunečního světla a umožnily bohyni nebes Nutě porodit jejích pět dětí: Usira, Sutecha, Esetu, Nebthetu a Hora. Přes tuto radostnou událost, kterou si Egypťané každoročně připomínali a slavili, vnímali tyto dny jako velmi kritické. Tím, že stály „mimo rok“, nacházely se symbolicky také mimo čas a řád světa, a proto se v nich mohlo stát prakticky cokoli. Svět byl během epagomenálních dnů mezi starým a novým rokem zranitelný.
Egypťané věřili, že ochranitelská, ale i agresivní bohyně Sachmet (případně vládce démonů, bůh Tutu) na konci roku do světa vypouští své vyslance, kteří ihned začnou terorizovat celou zemi. Měli mít podobu strašlivých démonů sesílajících jedovaté šípy na všechno a všechny, bez rozdílu pohlaví, věku či společenského postavení. Těchto démonů mělo být sedm. Můžeme si to dobře představit jako staroegyptskou verzi biblického konceptu tzv. deseti egyptských ran, přičemž je také dost možné, že oba příběhy, ten egyptský i ten starozákonní, spolu mohou nepřímo souviset.
Pátá egyptská rána (Gustave Doré 1866 © Wikimedia Commons)
Ještě než bohyně slunečního žáru Sachmet nebo vládce démonů Tutu na Nový rok svolali své vyslance zpět, a zabránili tak dalšímu vraždění, snažili se běžní lidé i tehdejší elita před démony konce roku nějak chránit. Není vůbec náhoda, že se nám do dnešních dnů dochovalo poměrně hodně staroegyptských amuletů a textů, které popisují právě „ochranu proti dnům konce roku“.
Jeden z takových textů, zapsaný na severní stěně pohřební komory v hrobce kněze Iufay v Abúsíru, se podařilo objevit, přeložit a interpretovat týmu Českého egyptologického ústavu FF UK. Další je například doložen na papyru ve sbírkách Rijksmuseum van Oudheden v Leidenu, a to včetně dodatku, který byl zapsán na konci ochranného magického říkání a udává návod na jeho užití. Z něj pochází ukázka (viz níže).
S Novým rokem, jemuž Egypťané říkali Narození slunce (Mesore), pak nastala všeobecná úleva, obnova a symbolické znovuzrození světa. Všechno opět mělo řád a smysl. Ale tento dobrý konec (nebo vlastně nový začátek) si museli Egypťané tvrdě vybojovat, a to i pomocí magie. Naše dny konce roku, týden mezi Vánocemi a Silvestrem, máme úspěšně za sebou, ale konec roku podle staroegyptského kalendáře by měl letos nastat na konci ledna. Držme si palce.
Autor: Jiří Janák. Autor je badatelem Českého egyptologického ústavu FF UK, který se specializuje na staroegyptské náboženství, mytologii, magii, kulturu a královskou ideologii.
Tutu v podobě kráčející sfingy. (Petr Košárek 2022 © Český egyptologický ústav FF UK)
Ukázka z textu Papyru Leiden I 346, 1-5 (Rijksmuseum van Oudheden, Leiden):
Kniha posledního dne roku
Ó Sachmet, Mocná, Paní Ašeru! Ó Šentejet, přebývající v Busiridě! Ó Vládče, Re, Pane nebes! Ó Šesemtet, Paní Puntu! Ó Hore, Pane Behdetu! Ó Sobku, Pane mokřin! Ó Vládce Ašeru! Ó Oko Reovo, Paní Obou zemí, Vládkyně Ostrova plamene! …
Buďte pozdraveni, bohové, zabijáci, kteří očekáváte Sachmetiny rozkazy, vy, kteří jste vyšli z planoucího Oko Reova, poslové, kteří jste byli vysláni do všech koutů, vy, kteří přinášíte zkázu, vytváříte povyk a chaos, spěcháte celou zemí a střílíte šípy ze svých úst, vy, kteří všechno vidíte. Zůstaňte na své cestě! Vyhněte se mi! Běžte dál, já s vámi nepůjdu! Nemáte nade mnou moc! …
Neboť já jsem Re, který se zjevuje ve svém Oku! Povstal jsem jako Sachmet, zjevil jsem se jako Vadžet! Neboť já jsem Atum s jeho různými tvářemi. …
Nebudu obětí vašeho vraždění, vy, kteří jste v nebesích! Nebudu obětí vašeho vraždění, vy, kteří jste na zemi! Nebudu obětí vašeho vraždění, vy, kteří jste v polích! Nebudu obětí vašeho vraždění, vy, kteří jste při březích Řeky! …
Hle, zde je strašlivý Mladý, náčelník putujících démonů konce roku! Vadžet se upokojila! Útoky putujících démonů přejdou. Můj nepřítel je pod mýma nohama, mám svůj život u svého nosu! Má magická moc je moji ochranou! …
Toto jsou slova, která mají být pronášená nad kusem lněného plátna. Tito bohové na něm mají být nakresleni a má být vybaveno dvanácti uzly. Obětuj jim chléb a pivo, zapal pro ně kadidlo. Určeno k připevnění na krk člověka, aby byl ochráněn proti neštěstí konce roku. Nepřítel nad ním nebude mít moc.
