Článek
Pod palmami na bývalé John F. Kennedy Avenue, která dnes nese jméno Semih Sancar Caddesi, stojí čtyři patra vysoká betonová kostra hotelu Argo. Okna jsou vytlučená. Schodiště je zavalené, betonové balkóny na čelní straně se uvolnily a čekají, až spadnou. Hotel Argo byl oblíbeným hotelem herečky Elizabeth Taylorové.
Vedle stojí řada dalších vyhořelých staveb z šedesátých a sedmdesátých let — Grecian, Golden Sands, King George, Florida, Asterias, Constantinos. Dvacet kilometrů jižně leží britská vojenská základna Dhekelia. Před hotely se rozkládá písek pláže a modrá voda Středozemního moře.
Turecká armáda obsadila a zatarasila tuto ulici 15. srpna 1974 v 17:30. Dnes po ní chodí turecko-kyperští průvodci a rodiny s dětmi. Do roku 2020 sem 46 let nevstoupil nikdo kromě tureckých vojáků.
Kyperské Monte Carlo
Varosha, řecky Varósia, turecky Maraş, je jižní čtvrť Famagusty — přístavního města na východním pobřeží Kypru, asi šedesát kilometrů od Nikósie. Plocha 6,19 kilometru čtverečního, z toho 425 parcel přímo na pláži. V srpnu 1974 tam žilo téměř čtyřicet tisíc lidí, z drtivé většiny řeckých Kypřanů.
V letech 1960 až 1974 byla Varosha nejluxusnějším letoviskem Kypru a jednou z nejvyhledávanějších destinací Středomoří. Ve čtvrti stálo pětačtyřicet hotelů s více než dvanácti tisíci lůžky. Dvacet jedna bank, dvacet čtyři kin, stovky restaurací a nočních klubů. Poloviční lůžková kapacita celého ostrova. Mezi lednem a červnem 1974 přijala oblast Famagusty tři čtvrtiny ze sedmi set tisíc návštěvníků Kypru.
V hotelech ve Varoše pobývali Brigitte Bardotová, Sophia Lorenová, Raquel Welchová a Paul Newman.
V úzkém hotelu Twiga Towers — svahilsky žirafa, jak pojmenoval stavbu majitel Costas Tsimon — se mezi 5. a 16. dubnem 1970 ubytovali čtyři Švédové. V nočním klubu Perroquet jim švédská cestovní kancelář Fritidsresor platila pobyt za to, že zazpívají švédským vojákům mírových sil OSN na Kypru.
Byli to Benny Andersson, Björn Ulvaeus, Agnetha Fältskogová a Anni-Frid Lyngstadová. Ve Varoše stáli poprvé v životě na jednom jevišti. Kapela ABBA oficiálně vznikla o tři roky později. V roce 1974 — tedy v roce, kdy Varosha zmizela — vyhráli se skladbou Waterloo Eurovizi.
Tři týdny v létě 1974
Prvního prezidenta nezávislého Kypru Makariose III. svrhla 15. července 1974 Kyperská národní garda vedená řeckými důstojníky. Převrat podporovala vojenská junta v Aténách. Cílem bylo sjednocení Kypru s Řeckem. Makarios utekl zadními vrátky prezidentského paláce a přes britskou vojenskou základnu Akrotiri odletěl do Londýna.
Dvacátého července 1974 zahájilo Turecko invazi na Kypr pod krycím názvem Operace Atilla a oficiálně „Mírová operace“. Vojáci se vylodili u Kyrenie na severu. Velitelem pozemních operací byl generál Nurettin Ersin, velitel šestého armádního sboru, v letech 1971 až 1973 šéf turecké zpravodajské služby MİT a v roce 1980 jeden z vůdců vojenského převratu. Dvacátého třetího července dosazený prezident Nikos Sampson odstoupil po osmi dnech ve funkci.
Mezi 25. červencem a 14. srpnem 1974 probíhaly v Ženevě mírové rozhovory mezi Tureckem, Řeckem a britskou vládou jako garanty kyperské nezávislosti. U jednacího stolu nebyli ani řečtí, ani turečtí Kypřané. Čtrnáctého srpna 1974 ve dvě hodiny dvacet minut v noci rozhovory ztroskotaly: turecká delegace odmítla návrh řecko-kyperské strany na šestatřicetihodinovou přestávku k poradě. Dvě hodiny poté, přibližně ve čtyři třicet ráno, se turecká armáda rozvinula z pozic a zahájila druhou fázi invaze — Operaci Atilla II.
Patnáctého srpna 1974 v sedmnáct třicet vjely do Famagusty čtyři tanky M47 a jedenáct obrněných transportérů M113. Při postupu na Varoshu je doprovázela turecká letecká podpora. Šestnáctého srpna 1974 v osmnáct hodin vstoupil v platnost trvalý klid zbraní na výzvu OSN. Turecko do té chvíle ovládlo šestatřicet celých dvě desetiny procenta území Kypru.
Už to nejelo
Obyvatelé Varoshy začali utíkat během 14. srpna. Někteří odjížděli ráno v autech s rodinami na jih, do měst Paralimni, Deryneia a Larnaka. Jiní dál spali a probudili je vzdálené detonace a sirény. Evakuaci organizovala britská vojenská základna Dhekelia dvacet kilometrů jižně od Famagusty. Lidé sbalili to nejnutnější s představou, že se vrátí za týden, nejdéle za dva.
Podle údajů Famagustské radnice z kyperského léta 1974 přišlo o život 4 000 lidí, 1 619 zůstalo pohřešovaných. Vysídleno bylo 200 000 řeckých Kypřanů ze severu na jih, 50 000 tureckých Kypřanů opačným směrem.
Turecká armáda Varoshu obehnala drátěným plotem a ostnatým drátem. Vstup zakázala všem, včetně tureckých Kypřanů. Během následujících let byla čtvrť systematicky vykradena: nábytek, elektronika, televize, automobily, osobní věci — vše, co se dalo odnést, odvezli vojáci.
V létě 1974 lidé odcházeli s představou prázdnin v Larnace. Psychologicky šlo o dočasnou evakuaci — jak jim řekly úřady, jak jim řekli sousedé, jak chtěli věřit. Jejich majetek zůstal v domech, auta zaparkovaná u chodníků, klíče od apartmánů v recepcích hotelů.
Lidé z Varoshy žijí dnes v jižní části Kypru, v diaspoře v Londýně, v Sydney, v Melbourne. Famagustská radnice funguje v exilu v Limassolu, vydává obecní zpravodaj a udržuje veřejnou databázi bývalých obyvatel s nároky na majetek v uzavřené zóně.
Čtyřicet šest let za plotem
Rada bezpečnosti OSN přijala 11. května 1984 rezoluci 550 třinácti hlasy pro, jedním proti (Pákistán) a s jedním zdržením Spojených států amerických. Klíčová věta rezoluce: Rada bezpečnosti „považuje jakýkoli pokus osídlit část Varoshy jinými lidmi než jejími obyvateli za nepřípustný a žádá předání této oblasti do správy Organizace spojených národů.“
Dvacátého pátého listopadu 1992 přijala Rada bezpečnosti jednomyslně rezoluci 789, která potvrdila rezoluci 550 a vyzvala k rozšíření mandátu mírových sil UNFICYP na Varoshu. Turecko-kyperská strana obě rezoluce ignorovala. Varosha zůstala za plotem.
Mezitím stromy prorostly trhlinami v asfaltu. Větve proplétaly okny butiků. V některých prodejnách zůstaly šaty sezóny jaro-léto 1974, v jiných cedule fotofilmových laboratoří. Auta zaparkovaná na ulici od 15. srpna 1974 postupně ztratila disky, pneumatiky a motory. Betonové konstrukce se drolily. Balkóny hotelů padaly. V kostele Panagia Chrysospiliotissa začali hnízdit mořští ptáci. V ulicích se usadily lišky, toulavé kočky, krysy, hadi.
Novináři a fotografové se do uzavřené zóny dostávali jen výjimečně. Turecká armáda pouštěla dovnitř pouze vybrané zahraniční delegace, obvykle s vojenským doprovodem a zákazem fotografování. Většina existujících snímků Varoshy z let 1974 až 2020 byla pořízena buď zahraničními novináři s vyjednaným povolením, nebo dalekohledem z jižní vyhlídky Deryneia na řecko-kyperské straně.
Pokusů o kompromis bylo několik. V letech 1988 a 1989 rozhovory mezi řecko-kyperským prezidentem Georgem Vassiliouem a turecko-kyperským vůdcem Raufem Denktaşem. V letech 2001 až 2004 jednání, která vyústila v Annanův plán — pojmenovaný po generálním tajemníkovi OSN Kofi Annanovi. Referendum 24. dubna 2004 mělo plán schválit.
Řečtí Kypřané hlasovali 75,4 procenta proti, turečtí Kypřané 64,9 procenta pro. Plán padl. Prvního května 2004 se Kyperská republika stala členem Evropské unie, přičemž severní část ostrova zůstala fakticky mimo. V letech 2008 až 2012 rozhovory Talat-Christofias a Eroğlu-Anastasiades. V letech 2015 až 2017 rozhovory Akıncı-Anastasiades. Jednání v Crans-Montaně ve Švýcarsku v červenci 2017 selhala.
Generál Nurettin Ersin, velitel invaze, zemřel v Ankaře 3. října 2005 ve věku sedmaosmdesáti let. Plot, který postavili jeho vojáci, stál ještě dalších patnáct let. Rauf Denktaş zemřel ve věku sedmaosmdesáti let v Nikósii v lednu 2012. Makarios III., proti němuž byl 15. července 1974 proveden převrat, se vrátil do úřadu 7. prosince 1974 a zemřel ve funkci 3. srpna 1977.
Osmý říjen 2020
Osmnáctého října 2020 vyhrál ve druhém kole prezidentských voleb v Turecké republice severního Kypru Ersin Tatar — ekonom a absolvent Jesus College v Cambridgi. Kampaň vedl jako zastánce řešení dvou států, tedy trvalé separace Kypru. Jednou z jeho klíčových agend byla právě Varosha.
Ještě před volbami, šestého října 2020, oznámili Tatar s tureckým prezidentem Erdoğanem na společné tiskové konferenci v Ankaře otevření části Varoshy. Osmého října 2020 turecké ministerstvo obrany otevřelo pláž Varoshy a úsek bývalé John F. Kennedy Avenue pro turisty. Šlo o zhruba 3,5 procenta plochy čtvrti.
Reakce Evropské unie, Řecka a Kyperské republiky byla okamžitá. Vysoký představitel EU Josep Borrell označil otevření za „hluboce znepokojivé“, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis za „jasné porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN“. Devátého října 2020 vydala Rada bezpečnosti prezidentské prohlášení vyzývající k návratu ke stavu z roku 1974.
Patnáctého listopadu 2020, přesně na sedmatřicáté výročí unilaterálního vyhlášení TRNC, přiletěl Erdoğan osobně do Famagusty a uspořádal piknik na pláži Varoshy. Tentýž měsíc turecko-kyperské úřady přejmenovaly John F. Kennedy Avenue na Semih Sancar Caddesi — po náčelníkovi tureckého generálního štábu v době invaze 1974.
Dvacátého července 2021, na sedmačtyřicáté výročí turecké invaze, přiletěl Erdoğan do Severního Kypru znovu. S Tatarem oznámili fázi dvě: demilitarizaci dalších 3,5 procenta území Varoshy a otevření pro veřejnost. Vyzvali řecké Kypřany, aby si o majetkové kompenzace požádali u turecko-kyperské Komise pro nemovitý majetek. Od 27. července 2021 platí deklarace Evropské unie, která tyto kroky opětovně odsuzuje.
Naděje?
Do ledna 2021 přišlo do otevřené části Varoshy asi sto tisíc turistů. Do ledna 2022 čtyři sta tisíc. V srpnu 2024 překročila návštěvnost podle deníku Cyprus Mail dva miliony od znovuotevření. Většinu tvoří turečtí a turecko-kyperští turisté, významnou skupinou jsou britští návštěvníci z blízké vojenské základny Dhekelia.
Semih Sancar Caddesi je dnes otevřena pěším a cyklistům od osmi ráno do pěti odpoledne v zimě a do osmi večer v létě. Vstup je zdarma. Druhou část pláže otevřeli v květnu 2022 s lehátky, slunečníky a plážovým barem. Zbývajících zhruba 93 procent čtvrti — bývalé vnitrozemí s hotely Argo, Florida a King George a hlavní ulice Democracy Street a Leonidas Street — zůstává za plotem. Fotografování těchto částí je zakázáno. Mešitu Bilal Aga v bývalém řeckém sousedství otevřeli 23. července 2021 po sedmačtyřiceti letech.
Z jihu je možné Varoshu pozorovat z vyhlídky Deryneia na řecko-kyperské straně nárazníkové zóny OSN. Dalekohledem jsou odtud vidět betonová torza prvotřídních hotelů. Obyvatelé Deryneie sem chodí po desetiletí. U vyhlídky si najímají místního průvodce. Ukazuje, kde měla Elizabeth Taylorová v hotelu Argo apartmán. Kde stál Twiga Towers a v jeho suterénu klub Perroquet, ve kterém zněla v dubnu 1970 poprvé veřejně hudba pozdější ABBA.
Famagustská radnice v exilu vede podle vlastních údajů databázi bývalých obyvatel s nároky na vrácení majetku ve Varoše. Drtivá většina z nich odmítá žádat kompenzace přes turecko-kyperskou Komisi pro nemovitý majetek. Chtějí se vrátit domů. Od srpna 1974 to nikdo z nich neudělal.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Varosha,_Famagusta
https://en.wikipedia.org/wiki/Turkish_invasion_of_Cyprus
https://en.wikipedia.org/wiki/United_Nations_Security_Council_Resolution_550
https://www.famagusta.org.cy/givefamagustaback/En/465
https://cyprus-mail.com/divided-island/special-reports/famagusta-varosha/varosha-the-forbidden-city
https://cyprus-mail.com/divided-island/special-reports/famagusta-varosha/fifty-years-since-abba-came-to-play-in-varosha
https://cyprus-mail.com/2024/08/02/varosha-sees-two-millionth-visitor-since-reopening/
https://edition.cnn.com/travel/article/north-cyprus-varosha-resort-open-intl-scli
https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2021/07/27/varosha-declaration-by-the-high-representative-on-behalf-of-the-european-union/
https://www.dark-tourism.com/index.php/cyprus/15-countries/individual-chapters/1493-varosha
