76letá žena se v Jonestownu schovala pod postel a usnula. Když se probudila, bylo tam 909 mrtvých

Severozápadní pobřeží Guyany, asi 240 kilometrů od Georgetownu. Do oblasti se dostane jen letadlem nebo lodí. Na prašné dráze letiště Port Kaituma přistane jednou denně čtrnáctimístná Cessna pro zlatokopy a hledače diamantů. Odtamtud se jede džunglí jedenáct kilometrů. Cesta je bahnitá. Poslední kilometr se jde pěšky, mačetou se seká porost.

Na plochém terénu rezaví kovové zbytky traktoru, mlýna na maniok, vodní cisterny. Tři rezavé automobily. Čtyři generátory. Podlahové trámy pavilonu. Zbytek pohltila džungle.

U cesty stojí malý bílý náhrobek s betonovou deskou. Nápis: „Na památku obětí jonestownské tragédie.“ Tabulku postavil v roce 2009 místní Neighborhood Democratic Council. Je to jediný oficiální památník na místě samotném. Památník 918 lidem, kteří zemřeli 18. listopadu 1978 — nejvíc Američanů zabitých v jedné události za jedno odpoledne před 11. zářím 2001.

James Warren Jones se narodil 13. května 1931 v Crete v Indianě, jako syn invalidního veterána první světové války. Vyrůstal v chudobě, v chatrči bez elektřiny. Jako dítě připravoval kázání pro sousedy a nechával pohřbívat zvířata. V osmnácti byl ženatý, ve čtyřiadvaceti otevřel první kostel.

V roce 1955 pojmenoval svůj kostel v Indianapolisu Peoples Temple Full Gospel Church. Na rozdíl od většiny amerických církví přijal do kongregace bělochy i černochy.. Tehdy šlo o radikální politický akt. V roce 1965 se s nejvěrnějšími přesunul do severní Kalifornie, v roce 1971 otevřel sídlo v San Francisku.

V polovině sedmdesátých let měl Peoples Temple v Kalifornii několik tisíc členů a Jim Jones politický vliv. Starosta San Franciska George Moscone ho roku 1976 jmenoval předsedou městské bytové komise. První dáma Spojených států Rosalynn Carterová se s ním sešla osobně. Na politických shromážděních Temple promlouval mladý Harvey Milk. Sekta se jevila jako levicové občanské hnutí s kostelem.

Pod povrchem to bylo jinak. Jones kázal o nadcházejícím jaderném útoku, o rasovém vyhlazení Afroameričanů, o revoluci. Členové mu odevzdávali plat, dům, úspory. Využíval proti nim vydírání a sexuální nátlak. Na bohoslužbách předstíral zázračná uzdravení. Od roku 1973 byl závislý na amfetaminech a sedativech.

V červnu 1977 vydal kalifornský magazín New West investigativní článek o fungování sekty. Jones během několika týdnů přesunul svou operaci do Guyany. Vyjednal s vládou Forbese Burnhama nájem 3 852 akrů půdy v pohraniční oblasti Barima-Waini. Guyana byla anglicky mluvící socialistická země, jediná v Jižní Americe, vzdálená od amerických novinářů a soudů. V září 1977 přiletěl do Jonestownu a už se do Spojených států nevrátil.

Osada se oficiálně jmenovala Peoples Temple Agricultural Project. V listopadu 1978 tam žilo přibližně tisíc lidí. Sedmdesát procent bylo Afroameričanů, většinou z chudých čtvrtí San Franciska, Los Angeles a Oaklandu. Vedení zůstalo bílé.

Denní řád začínal v šest ráno, končil v deset večer. Třináct hodin práce na polích, v kuchyni, u rádia. Jednu hodinu Jonesova výuka politické ideologie, dvě hodiny večerních bohoslužeb, kde kázal o úkladech CIA, FBI a Concerned Relatives — organizace příbuzných v San Francisku, která tlačila americkou vládu k zásahu. Jones mluvil v pavilonu z pódia s mikrofonem. Jeho hlas zněl ze zesilovačů nad osadou od rána do noci.

Od února 1978 Jones zaváděl takzvané White Nights — Bílé noci. Rozhlas o půlnoci probudil osadu. Všichni museli okamžitě přijít do pavilonu. Jones jim oznámil, že byla stržena obranná linie a přichází buď americké komando, nebo vládní oddíly. V kotli připravili červený ovocný nápoj. Dospělí i děti vypili po malé sklenici. Jones jim řekl, že je to jed, smrt nastane za pětačtyřicet minut. Po uplynutí té doby oznámil, že šlo o test věrnosti. Jedna z Bílých nocí trvala šest dní. Nácvik se opakoval nejméně dvakrát.

V květnu 1978 utekla z Jonestownu Deborah Layton Blakey, pětadvacetiletá finanční sekretářka sekty. Přes americkou ambasádu v Georgetownu se dostala domů. 15. června 1978 podepsala místopřísežné prohlášení adresované vládě Spojených států. Sedmatřicet bodů o hrozbě masové sebevraždy. Titulek: „Hrozba a možnost masové sebevraždy členů Peoples Temple.“ Prohlášení se objevilo na titulních stranách amerických novin.

Leo Joseph Ryan, třiapadesátiletý demokratický kongresman za jedenáctý okrsek Kalifornie, navštívil Jonestown na žádost skupiny Concerned Relatives. Přiletěl do Georgetownu 14. listopadu 1978. Doprovázelo ho osmnáct příbuzných členů sekty, devět novinářů a kongresní asistentka Jackie Speierová.

V pátek 17. listopadu delegace doletěla na Port Kaituma a vymohla si cestu do Jonestownu. Jim Jones je přijal na oficiální večeři v pavilonu. Hrála hudba, zazněly proslovy, Ryan pochválil úroveň osady. Během projevu mu reportér NBC News Don Harris pod stolem posunul útržek papíru. Byla na něm zpráva od jednoho z členů sekty, muže jménem Vernon Gosney: „Pomozte nám. Dostaňte nás z Jonestownu.“

V sobotu 18. listopadu dopoledne se k Ryanovi postupně přihlásilo patnáct rodin s žádostí o odchod. Ryan pro ně měl jen jedno letadlo. Někdo z přihlášených zůstal nakonec v osadě, někoho Jones nepustil. V poledne se delegace s šestnácti odcházejícími chystala k odjezdu nákladním vozem do Port Kaituma. V posledním okamžiku se na Ryana vrhl s nožem člen sekty Don Sly. Ryan nebyl zraněn. Delegace odjela, k autům se ale přidali další ozbrojení strážci.

Na letišti Port Kaituma stála dvě letadla — malá Cessna a Twin Otter. Bylo necelých čtvrt na šest večer, když delegace nastupovala do letadel. Od Jonestownu přijela traktorem s vlekem skupina ozbrojených členů Temple. Začali palbu.

Reportér NBC Bob Brown palbu natáčel. Jeho kamera zachytila útočníky, výstřely, vlastní pád a pokračovala v záběru několik sekund poté. Záznam existuje v archivech NBC News dodnes.

Na letišti zemřelo pět lidí. Kongresman Leo Ryan, zasažený více než dvaceti kulkami do těla a obličeje. Don Harris, reportér NBC, čtyřicet dva let. Bob Brown, kameraman NBC, sedmatřicet let. Greg Robinson, sedmadvacetiletý fotograf San Francisco Examiner. Patricia Parksová, pětačtyřicetiletá odcházející členka Temple.

Asistentka Jackie Speierová dostala pět ran z bezprostřední blízkosti. Předstírala smrt a ležela na letišti dvaadvacet hodin, než přiletěla první pomoc. Přežila. V roce 2008 byla sama zvolena kongresmankou za Kalifornii. V Kongresu zasedala do roku 2023.

Leo Ryan zůstává jediným americkým kongresmanem zabitým v úřadě od občanské války.

V Jonestownu mezitím Jim Jones shromažďoval obyvatele rozhlasem. Bylo kolem šesté večer. Ze záznamu na magnetofonové pásce, kterou FBI později katalogizovala pod číslem Q042 a která byla jako jediná z nahrávek nalezených v Jonestownu přepsána doslovně, je slyšet:

„Nevím, jak o nás vůbec kdy budou psát. Už je to příliš pozdě. Kongresman je mrtvý, kongresman leží mrtvý, mnoho našich zrádců je mrtvých, všichni tam leží mrtví.“

Jones oznámil, že byl útok jeho lidí na letišti odpovědí na Ryanovu provokaci. Teď již prý nelze čekat. Buď Amerika vyšle komando, nebo Jones poslal jediné možné poselství. Nastal čas revoluční sebevraždy.

Na centrálním pavilonu stál ocelový kotel. V něm Flavor Aid — levný americký ovocný nápoj s hroznovou příchutí, který osada běžně pila — smíchaný s kyanidem. Ke kyanidu Jones přidal diazepam, chlorpromazin, promethazin a chloralhydrát.

Lékař Peoples Temple Laurence Schacht, jednatřicet let, objednal necelý půlkilogram kyanidu sodného z kalifornské chemické firmy v roce 1976, další desetilibrové pytle dorazily lodí týden před Ryanovou návštěvou.

Fronta začínala u kotle. Nejdřív děti a kojenci. Rodiče nabrali jed do injekčních stříkaček bez jehly a vstřikovali ho dětem do úst. Potom si malé děti matky nechávaly v náručí a samy vypily. Dospělí šli na řadu pak.

Jediná zaznamenaná veřejná námitka proti plánu zazněla od šedesátileté Christine Millerové: „Dívám se na ty všechny malé děti a myslím, že si zaslouží žít.“

Millerová chtěla evakuaci do Sovětského svazu. Navrhovala, že rozhlasem zavolá sovětskou ambasádu v Georgetownu. Jones ji přerušil. Jeden ze strážců nabádal shromážděné, aby Millerovou umlčeli. Vzdala to.

Děti umíraly za pět minut, dospělí za dvacet. Kyanid blokuje buněčné dýchání. Projevovalo se to křečemi, pěnou u úst, chroptěním. Rodiče, kteří ztratili první dítě, si šli pro jed sami. Když někdo váhal, aplikoval lékař Schacht injekci do zad. Forenzní ohledání později zjistilo více než sedmdesát takových nedobrovolných vpichů.

Jim Jones zemřel střelnou ránou do hlavy, z bezprostřední blízkosti, zleva doprava. Byl pravák. Guyanský koroner Cyril Mootoo v prosinci 1978 pitvu uzavřel jako sebevraždu, ale v závěru připustil, že „možnost vraždy nelze úplně vyloučit“. Druhou a poslední osobou v Jonestownu, která toho večera zemřela kulkou, byla čtyřiadvacetiletá Annie Mooreová — Jonesova osobní zdravotnice.

Celkem zemřelo 18. listopadu 1978 devět set osmnáct lidí. V Jonestownu devět set devět, z toho devět set sedm kyanidem, dva výstřelem z pistole. Na letišti pět. V Georgetownu čtyři. Z toho 304 dětí.

Guyanská armáda dorazila do Jonestownu ráno 19. listopadu. První sčítání uvedlo 408 těl. Pod plachtami a pod schoulenými těly rodičů se v následujících dnech našlo dalších 501 obětí. Americká armáda převzala operaci Jonestown, 914 těl odvezla na vojenskou základnu Dover v Delaware.

Čtyři sta osm neidentifikovaných nebo neoznačených obětí — z toho přibližně 260 dětí — pohřbili v hromadném hrobě na hřbitově Evergreen v Oaklandu. Většina dětí pocházela ze zdejší oblasti.

Kolektivní památník se jmény všech 918 obětí byl odhalen 29. května 2011. Čtyři žulové desky stojí ve stínu eukalyptů. Odhalení trvalo čtyři hodiny a účastnilo se ho přibližně 150 přeživších a pozůstalých. Mezi nimi byla Rebecca Mooreová, akademička ze San Diego State University, která v Jonestownu ztratila dvě sestry — Annie a Carolyn. Mooreová spoluzaložila roku 1998 archiv Jonestown Institute. Dnes obsahuje přes padesát tisíc stran dokumentů.

Z celé sekty přežilo asi 87 lidí. Šestatřicet v Jonestownu samotném. Tři z nich se zachránili tím, že dostali úkol odnést peníze do sovětské ambasády v Georgetownu. Dva utekli přes ošetřovnu do džungle. Odell Rhodes se schoval pod podlahou ošetřovny a po západu slunce šel silnicí paralelně s polem.

Jedenáct lidí uprchlo ráno 18. listopadu pěšky do vzdáleného Matthews Ridge, asi padesát kilometrů džunglí. Mezi nimi Leslie Wagner-Wilsonová s tříletým synem na zádech. Její kniha Slavery of Faith (Otroctví víry) vyšla v roce 2009.

Šestasedmdesátiletá Hyacinth Thrashová zaslechla z pavilonu křik, ukryla se pod svou postel v ženském domku a tam usnula. Probudila se ráno 19. listopadu do úplného ticha. Všichni kolem ní byli mrtví. Prošla tábor. Nikdo ji neslyšel. Guyanští vojáci ji našli v kuchyni, kam si šla pro jídlo. Později napsala knihu The Onliest One Alive — Jediná živá.

Jediným pachatelem zatčeným a odsouzeným za 18. listopad 1978 byl Larry Layton, bratr Deborah Laytonové. Na letišti postřelil dva lidi. Guyanský soud ho zprostil viny. Spojené státy požádaly o vydání, druhá kalifornská porota ho uznala vinným ze spiknutí k vraždě kongresmana. Dostal doživotí. Propuštěn byl v dubnu 2002.

Začátkem osmdesátých let pronajala guyanská vláda opuštěnou osadu skupině hmongských uprchlíků z Laosu. Neusadili se. Kolem roku 1985 budovy z větší části zničil požár neznámého původu. Místo pohltila džungle.

Přístup do Jonestownu stál čtyřicet let především na odvaze novinářů a akademiků. V prosinci 2024 guyanská vláda povolila první oficiální komerční prohlídky. Firma Wanderlust Adventures GY, kterou provozuje georgetownská podnikatelka Roselyn Sewcharranová, začala nabízet jednodenní zájezd za 680 až 780 amerických dolarů, včetně letenky a průvodce. První skupina turistů prošla místo v lednu 2025.

Zdroje: