Jižní Morava lobuje za vyšší zisky vinařů. Falešně

První výhodu moravští vinaři vlastním tělem uhájili, o druhou přišli od 1. 1. 2024. Nyní se Jihomoravský kraj snaží získat ztracenou výhodu zpět. Proto kraj předložil návrh změny daňového zákona, podepsaný přímo hejtmanem Janem Grolichem.

Přestože toto téma do osobních financí nepatří, můžeš si na něm krásně ukázat příklady manipulativních tvrzení. Když se je naučíš odhalovat, neskočíš různým podvodníkům a lhářům na lep a budeš bohatší.

Součástí návrhu změny zákona je jedna strana textu uvádějící důvody, proč by se opět víno mělo stát daňově uznatelným darem (odkaz/text na konci článku). Pokud zákonodárci nechají tyto argumenty přezkoumat nějakou umělou inteligencí, budou se divit. Těch argumentačních chyb je zde více, Eligot jich vybral deset.

To je buď–anebo rámování: buď zrušíme všechny reklamní dary, nebo nedává smysl zakázat jen víno. Ve skutečnosti může zákonodárce chtít řešit konkrétní typ zneužití, konkrétní kategorii (alkohol), nebo prostě zvolit dílčí úpravu.

Tohle je silné tvrzení, ale bez dat. I kdyby firmy přešly na jiné dary, mohou se změnit:

Bez čísel je to spíš dojem než argument.

Z toho, že je víno vyňato z uznatelnosti, ještě neplyne, že zákon „navádí“ k nákupu zahraničních věcí. Podnikatel může:

Je to připsání úmyslu a jednoho konkrétního následku bez opory.

To, že něco platilo dlouho, samo o sobě není důkaz, že to má platit dál. Je to rétorická opora typu „dřív to šlo“, která může být relevantní jen pokud je doplněna o důkazy, že to fungovalo a nemělo negativní dopady.

To zvyšuje naléhavost, ale nahrazuje část věcného dokazování. Typicky: místo kvantifikace dopadů (kolik firem, kolik Kč, kolik pracovních míst) se používá slovník škody a křivdy.

„Diskriminace“ má v právu i veřejné debatě užší význam (nerovné zacházení v chráněných nebo relevantně srovnatelných kategoriích). Tady je to spíš „nevýhoda pro jednu komoditu“. To může být politicky kritizovatelné, ale jako argument je to často přesné slovo za nepřesné (zní silněji, než co je prokázáno).

Změna zákona se týkala všech vín, tuzemských i zahraničních. Nemůže se tak jednat o žádnou diskriminaci českých a moravských vinařů v sektoru prodeje vín.

To je typické „a co X?“. I kdyby byla pravidla pro „golfové míčky“ špatně nastavená, nevyvrací to automaticky důvody pro úpravu vína. Je to odbočka, která má vyvolat pocit nespravedlnosti, ale logicky je to vedlejší kolej.

„Některá“ může být výjimka. Bez informace o tom, kolik vinařství, jaký je medián/průměr, jaké jsou regionální rozdíly, je to snadno cherry-picking: vybírám nejvýraznější případy pro dramatický efekt.

Možné to je, ale chybí oddělení vlivů: gastronomie, ceny energií, změny spotřeby alkoholu, export, konkurence, marže retailu… Tvrzení o příčině je tu podané jako samozřejmost, bez kontroly alternativních vysvětlení.

Záměr „zrovnoprávnit tiché víno s jinými propagačními předměty“ ignoruje, že alkohol může být regulován odlišně než běžné předměty (společenské dopady, veřejné zdraví, politická citlivost, věková dostupnost, reputační rizika). Pokud argument chce stát na rovnoprávnosti, musí nejdřív obhájit, že jsou to srovnatelné kategorie.

S umělou inteligencí v podobě jazykových modelů je mnohem snadnější odhalit argumentační chyby a manipulativní sdělení. Neboj se zadat různé finanční nabídky do nástrojů jako je ChatGPT nebo Gemini a vyžádat si nezávislé posouzení.

Pokud tě AI upozorní na nesprávné či zavádějící informace v nabídce, je to pro tebe jasný signál: na tuto nabídku si dej pozor, někdo tě může chtít obalamutit. Doufejme, že naši zákonodárci to vědí také a návrh Jihomoravského kraje posoudí více než kriticky.

Zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy

Až do roku 2023 bylo možno uplatnit tiché víno jako reklamní či propagační dar v rámci daňového základu podnikatelů, pakliže hodnota jednoho daru nepřesáhne 500 Kč bez DPH. Možnost tohoto daňového uplatnění byla přijata Parlamentem v roce 2005. Cílem tehdy bylo zrovnoprávnit tiché víno s jinými propagačními předměty, protože původní daňové zákony vylučovaly z této možnosti paušálně předměty podléhající spotřební dani, aniž by bylo zohledněno, že tiché víno sice formálně dle práva Evropské unie je řazeno mezi komodity podléhající spotřební dani, ale v ČR fakticky spotřební dani nepodléhá, když daňová sazba je nulová. Od té doby se částka 500 Kč nezměnila. Již vlivem inflace došlo k snížení daňové úpravy, protože 500 Kč mělo v roce 2005 podstatně vyšší reálnou hodnotu, než v roce 2025.

Bylo by možné pochopit toto omezení, pokud by zákon chtěl řešit problémy státního rozpočtu, ale pak by musel zrušit možnost všech daňově uznatelných výdajů na reklamní či propagační dary. Ovšem to změna zákona v roce 2023 nečinila a nadále tuto možnost ponechává a selektivně zakazuje užití vína pro tento účel. Zákon tedy navádí podnikatele, aby nekupovali pro tento účel moravské a české víno, ale jiné předměty, včetně těch, které na Moravě a v Čechách nevyrábějí. Je to krok, který poškozuje moravské a české vinařství, ale nepomůže státnímu rozpočtu, protože si podnikatelé budou moci reklamní dary uplatnit, jen musí jít o předměty jiné.

Byl to krok vůči moravským a českým vinařům diskriminační. Některá vinařství k těmto účelům prodávala 40 i více procent produkce. Pro tyto účely byla především prodávána dražší přívlastková vína, protože podnikatelé se chtějí v rámci propagace dobře prezentovat. To jsou vína určená do gastronomie. Tyto řady vín jsou stále zatíženy pocovidovou krizí gastronomie, která se z pandemických omezení ještě zcela nevzpamatovala. A změna zákona v roce 2023 covidem postiženou oblast ještě více poškodila. Přitom přínos pro státní rozpočet je nulový́, pakliže bude zachována možnost daňového uplatnění jiných darů, například v zahraniční vyrobených golfových míčků.

Na rozdíl od právního stavu do roku 2023 navržené znění umožňuje poskytovat jako dary i pivo, což budou především dárkové speciální řady výrobků, mnohdy od malých pivovarů. Návrh zákona tedy podporuje uplatnění produkce českých a moravských pivovarů v rámci darů pro reklamní a propagační účely podnikatelů. Navíc došlo k nedůvodnému oddělení daňového přístupu v rámci daně z příjmů a v rámci daně z přidané hodnoty, kde je nadále umožněno uplatnit daňové zvýhodnění vůči reklamním dárkům v podobě tichého vína i piva. Stav, kdy stejnou věc upravuje právní řád odlišně podle toho, o jakou daň jde, je stav nežádoucí.