Hlavní obsah
Finance

Trojí výprask pro staré penzijní fondy: od inflace, termíňáku i repo sazby

Foto: Eligot + ChatGPT

Asociace penzijních společností tento týden doplnila dlouhodobé výsledky transformovaných fondů o rok 2025. Konečně tak můžeme spočítat, co udělalo staré penzijko za posledních deset uzavřených let.

Článek

A protože samotné procento bez srovnání říká asi tolik jako věta „venku je teplota“, Eligot postavil výnosy fondů proti třem soupeřům:

  • inflaci,
  • termínovaným vkladům,
  • dvoutýdenní repo sazbě ČNB.

Tak se pojďme podívat, kdo vyhrál a kdo dostal nakládačku.

Vítězem za rok 2025 se stává …

Asociace penzijních společností na svém webu zveřejňuje dlouhodobé zhodnocení účastnických a transformovaných fondů. Aktuální tabulka už obsahuje výsledky až do roku 2025.

Foto: Eligot

Výnosy transformovaných fondů v posledních 10 letech a roční míra inflace. Zdroj: Asociace penzijních fondů, ČSÚ

V roce 2025 byla inflace 2,5 % a tu překonal jediný transformovaný fond – Conseq. Nad 2 % vydělala svým klientům ještě Česká spořitelna, všichni ostatní skončili pod 2 %. Nejnižší výnos 1,14 % nadělila svým klientům UNIQA.

Závod na 10 let. Bez i s inflací

Eligot si položil jednoduchou otázku: co by se stalo, kdyby před 10 lety leželo 100 000 Kč v jednotlivých transformovaných fondech? Nevzal v úvahu nové vklady, státní příspěvky nebo příspěvky zaměstnavatele. Hodnotil jedinou věc: jak fond dokázal zhodnotit peníze, které už spravoval.

  • Nejlépe dopadl Conseq. Původních 100 000 Kč by za deset let proměnil přibližně na 124 617 Kč.
  • Na druhém místě skončila Česká spořitelna se 116 276 Kč a třetí Generali se 114 888 Kč.
  • Na opačném konci tabulky zaparkovalo NN. Sto tisíc by v jeho transformovaném fondu vyrostlo jen na 107 572 Kč.

Rozdíl mezi nejlepším a nejslabším fondem dosáhl přes 17 000 Kč na každých vložených 100 000 Kč. To není úplně drobnost zapadlá mezi sedačky. Zvlášť u produktu, ve kterém lidé spoří desítky let.

Foto: Eligot

Desetileté výnosy transformovaných fondů včetně zohlednění inflace. Výpočet: Eligot

Nominálně vydělaly všechny fondy. Nikde není méně než původních sto tisíc.

Jenže do obchodu se nechodí s nominálním výnosem. Platí se tam penězi, jejichž hodnotu ukusuje inflace. A cenová hladina vzrostla za desetiletí přibližně o 55,2 %.

To znamená, že k zachování kupní síly původních 100 000 Kč bylo na konci roku 2025 potřeba přibližně 155 202 Kč.

Po očištění o inflaci by měla konečná částka v nejlepším fondu kupní sílu jen přibližně 80 300 Kč v původních cenách. U NN by kupní síla klesla na zhruba 69 300 Kč.

Transformované fondy tedy splnily svou oblíbenou disciplínu: nikde nepřipsaly viditelný nominální propad. Kupní síla ale padala všude. Je to trochu jako loď, která se chlubí tím, že necouvá. Jenom ji proud odnáší dozadu.

Pak dorazil termíňák a všechny porazil

Inflace je přísný soupeř. Transformované fondy nemají za úkol každý rok inflaci překonávat a jejich konzervativní strategie je výsledkem garance nezáporného nominálního zhodnocení.

Proto Eligot přidal srovnání s něčím mnohem nudnějším: termínovanými vklady domácností se splatností od jednoho do dvou let. Data pocházejí z veřejné databáze ARAD České národní banky, která obsahuje agregované časové řady z různých oblastí finančního trhu.

A do srovnání přidal ještě dvoutýdenní repo sazbu ČNB. To není produkt, do kterého by sis mohl/a poslat sto tisíc z mobilního bankovnictví. ČNB ji používá jako klíčovou sazbu pro repo operace s bankami a jejím prostřednictvím ovlivňuje krátkodobé tržní úrokové sazby.

Repo sazba proto není přímou alternativou penzijka. Je spíš teploměr, který ukazuje základní cenu krátkodobých peněz v české ekonomice.

Foto: Eligot

Celkové porovnání desetiletých výnosů transformovaných fondů s inflací, dvoutýdenní repo sazbou ČNB a úroky na termínovaných vkladech dle databáze ČNB. Zdroj dat: ČNB, APSČR, ČSÚ. Výpočet: Eligot.

Výsledek:

  • transformované fondy v průměru: 113 655 Kč,
  • nejlepší fond Conseq: 124 617 Kč,
  • termínované vklady: 128 948 Kč,
  • repo sazba: 129 606 Kč.

Obyčejný průměrný termíňák tedy porazil nejen průměr transformovaných fondů, ale i jejich vítěze.

A ještě nepříjemnější detail: průměr transformovaných fondů zaostal za průměrnou sazbou termínovaných vkladů v každém z deseti sledovaných let.

Každém. Jednom. Roku.

Z jednotlivých fondů dokázala termínované vklady překonat pouze Generali v roce 2017 a Conseq v letech 2024 a 2025. Nikdo další ani jednou.

Proč fondy tak zaostávají

Transformované fondy musejí investovat velmi konzervativně. ČNB je přímo uvádí jako příklad produktu s vysoce konzervativní investiční strategií.

Důvodem je garance nezáporného nominálního výsledku. Penzijní společnost si nemůže dovolit velké kolísání, protože případnou ztrátu by musela vykrýt.

Garance ale není kouzelný štít zdarma. Když fond nechce nikdy připsat minus, musí se vyhýbat investicím, které mohou krátkodobě kolísat. Tím se zároveň vzdává velké části dlouhodobého výnosového potenciálu.

Druhým důvodem jsou poplatky. Zákon umožňuje penzijním společnostem účtovat svým klientům každý rok 0,8 % z objemu všech prostředků a navíc 10 % z výnosu. U tak jednoduché investiční strategie se jedná o vysoké hodnoty. Zrušení poplatku z výnosu a snížení 0,8 % na 0,5 % je potřebným krokem.

Eligotovo shrnutí

Transformované fondy Eligot postavil proti třem benchmarkům:

  • Inflace: Ani jeden fond jí nestačil. Nejlepší fond ztratil za deset let přibližně pětinu kupní síly, nejslabší skoro třetinu.
  • Termínované vklady: Za celé období porazily všechny transformované fondy, včetně vítězného Consequ. Průměr fondů zaostával za termínovanými vklady v každém jednotlivém roce.
  • Dvoutýdenní repo sazba: Také ta za celé desetiletí překonala všechny fondy. Není sice dostupná běžnému klientovi, ale ukazuje, že penzijní společnosti nedokázaly klientům přinést ani velkou část výnosu, který nabízelo prostředí vysokých krátkodobých sazeb.

Transformované fondy svůj základní slib splnily. Klientům nepřipsaly záporný nominální výnos.

Jenže ochrana před záporným číslem na výpisu není totéž jako ochrana úspor.

Za posledních deset let:

  • inflace zvýšila potřebnou částku ze 100 000 na 155 202 Kč,
  • termínované vklady ji zvýšily na 128 948 Kč,
  • repo sazba na 129 606 Kč,
  • nejlepší transformovaný fond na 124 617 Kč,
  • průměrný fond jen na 113 655 Kč,
  • nejhorší fond na nízkých 107 572 Kč.

Transformované fondy tedy neprohrály pouze s inflací. Prohrály také s obyčejným termíňákem a se základní sazbou českého peněžního trhu.

Tenhle produkt prostě nedává smysl a pokud bude zrušen, nebude nikomu scházet.

Metodika

  1. Výpočet předpokládá jednorázové uložení 100 000 Kč na začátku roku 2016 a postupné skládání ročních výnosů až do konce roku 2025.
  2. Výnosy transformovaných fondů vycházejí z dlouhodobých statistik Asociace penzijních společností ČR.
  3. Inflace vychází z průměrné roční míry inflace zveřejňované Českým statistickým úřadem.
  4. U termínovaných vkladů byla pro každý rok použita průměrná sazba nových vkladů domácností se splatností od jednoho do dvou let, vypočtená jako průměr dvanácti měsíčních údajů z databáze ARAD.
  5. Stejným způsobem byl vytvořen roční průměr dvoutýdenní repo sazby ČNB.
  6. Srovnání sazeb termínovaných vkladů a repo sazby představuje orientační model, nikoliv přesnou simulaci konkrétního produktu nebo obchodní strategie. Nezohledňuje zdanění, poplatky, rozdílnou dostupnost peněz ani skutečnost, že repo sazba není přímo dostupná domácnostem.
  7. Výpočet nezahrnuje státní příspěvky, daňové úlevy, příspěvky zaměstnavatele ani další vklady klienta.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz