Peklo na parkovištích: Úzká místa, desítky míst pro invalidy či pofiderní místa pro matky s dětmi

Místa pro invalidy jsou pochopitelně nutná a správná. Sice často vídám vycházet z označených vozidel zaparkovaných na těchto místech lidi, kteří rozhodně nevypadají ani imobilní ani invalidní, ale to už je spíše otázka toho, kdo všechno může kartičku invalidy získat. Nehledě na to, že leckdy nejde ani o osoby, které parkovací průkazy pro osoby se zdravotním postižením vlastní, nýbrž o jejich příbuzné, kteří však cestují ve vozidle bez osoby se zdravotním postižením, což je protizákonné. Průkaz je totiž vázán k osobě a nikoliv vozidlu. Některé obchody mají například pět parkovacích míst pro invalidy přímo u vchodu, což považuji za optimální, jelikož obzvlášť v menších obchodech je pravděpodobnost tolika invalidů v jednom čase podle mě trochu nepravděpodobná. Jsou však obchody, které dohnaly tuto praktiku do extrému a místa pro invalidy jsou nejen podél celého obchodu, ale také minimálně po dvou či třech místech ve všech parkovacích řadách u obchodu. To už mi přijde poněkud přehnané a zbytečné. Vycházím jednoduše z faktu, že tato místa většinou bývají prázdná, pokud na nich neparkuje nějaký vůz, který značku invalidy nemá. Kromě toho je opravdu paradox, když se na parkovišti nachází tolik míst pro invalidy, ale vozíky musí vracet leckdy přes půl parkoviště.

Pokud jste někdy viděli u obchodů dopravní značky, na kterých byly pouze kočárky, nejedná se o platnou dopravní značku. Správně totiž musí být značka označena svislou značkou č. IP 12 „Vyhrazené parkoviště“ s dodatkem, pro koho je toto místo vyhrazeno, v tomto případě tedy pro osoby doprovázející dítě v kočárku. Upřímně však vídám i na správně označených místech v drtivé většině osoby, které nemají ani kočárek, a dokonce ani dítě. Někteří rodiče si zase tato místa nejspíš vykládají tak, že se týkají osob, které mají prostě děti, ačkoliv se jedná již o samostatně chodící ratolesti. Jelikož by však šlo o zbytečné zatěžování policie s takto triviálními přestupky, které jsou spíš otázkou slušnosti, možná by bylo efektivním řešením prostě tato místa opatřit kamerovým systémem a případné přestupky rovnou odesílat příslušnému správnímu orgánu.

Tento trend se rozmohl poslední roky. Parkovací místa jsou čím dál tím užší, a ačkoliv zajede člověk na své místo rovně, má to s otevřením dveří taktak. Tvůrcům konceptu daných parkovišť asi přišlo zkrátka efektivní, aby na parkoviště umístili co nejvíce parkovacích míst. Jenže co si budeme povídat, většinou to vypadá tak, že jsou všechna auta nesmyslně natlačena co nejblíže obchodu, zatímco zadní plocha parkoviště bývá takřka prázdná. V tomto se mi líbí jev, který jsem zaznamenala u obchodních domů v Americe, kde si nejspíš potrpí na své pohodlí (a větší vozidla), a parkovací místa jsou zde dostatečně široká, že by dveřmi bouchnout do druhého vozidla musel jen opravdový hlupák. Sice je pravda, že parkoviště působí zaplněnějším dojmem, ale je to tím, že jsou využívána i místa v zadních částech, a člověk si „holt“ musí těch pár kroků navíc ujít.

„Není nikde blízko vchodu místo? Zaparkuju si to na zákazu zastavení, které je vyznačené tzv. zebrou, tedy bílými pruhy. Anebo ještě lépe na žlutých pruzích u rampy, kam přijíždí zásobování, však on si počká.“ Nejspíš takto přemýšlí jedinci, kteří zcela ignorují parkovací místa a parkují si zkrátka, kde chtějí. Nezřídka vídám vozidlo, které s výstražnými světly stojí přímo u vchodu do obchodu a vůbec ho nezajímá, že zdržuje provoz za ním. Další kapitolou jsou také umělci, kteří zaparkují přes dvě, někdy i dokonce přes tři parkovací místa. To se dá pochopit u vozidla s přívěsem, ale u osobního vozidla to zavání spíš vrácením řidičského oprávnění.

Zdroj: Autorský článek, Zákony pro lidi