Článek
Staronový americký prezident Donald Trump se v pondělí vrátil do svého bývalého úřadu a hned se dal do plnění předvolebních slibů. Okamžitě se pustil do ochrany jižní hranice Spojených států, zrušil automatické občanství pro děti, jejichž jeden z rodičů americké občanství nemá, omilostnil výtržníky, kteří 6. ledna 2021 zaútočili na Kapitol a také odstoupil od Pařížské klimatické dohody. Nad většinou Trumpových nařízení racionálně uvažující člověk jen nevěřícně kroutí hlavou. V jednom ale s Donaldem Trumpem souhlasit musím. A to je nesmyslná podoba Green Dealu, od kterého dává ruce pryč.
Green Deal v této podobě je pohroma
Celý Green Deal na mě působí, když už ne nesmyslně, tak minimálně nepřipraveně. Odborníci ze všech stran neustále upozorňují na to, že drastické omezení spalovacích motorů v takovém rozsahu, jak plánuje EU do roku 2035, je ekonomická pohroma. Právě z tohoto důvodu Donald Trump zařadil zpětný chod. Jasně řekl, že taková dohoda poškozuje zájmy USA vůči světové konkurenci, především pak vůči Číně.
Evropská unie se naopak i nadále vydává cestou neochvějné podpory elektromobilů a zelených technologií, čímž se stále více přibližuje nebezpečné závislosti na Číně. Ač kdybych byl majitelem amerického pasu, Donald Trump by se mého hlasu nikdy nedočkal, jeho prozíravost v této oblasti je nepřehlédnutelná. Drtivá většina průmyslu, zabývajícího se těžbou a zpracováním surovin, nutných k výrobě elektromotorů a baterií do elektromobilů, je v asijské režii. A co více, prim hraje jednoznačně Čína. Nevím proč Evropa tento nebezpečný fakt úplně ignoruje.
Čína jako hlavní dodavatel surovin
Čína kontroluje přibližně 60 % světové produkce lithia, které je k výrobě lithium-iontových baterií nezbytné. Není to ale zdaleka jen lithium. Čína je také dominantním producentem grafitu, manganu, nebo vzácných zemin. Co se týká kobaltu, tak toho sice celosvětově vyprodukuje až 70 % Demokratická republika Kongo, nicméně valná většina celé jejich produkce stejně Čínou prochází, neboť Číňané jsou světovou jedničkou v jeho zpracování a rafinaci. Velká většina surovin, které výrobci elektromobilů k jejich výrobě nutně potřebují, tedy projde Čínou a její ekonomiku potlačí dále a dále směrem vzhůru. Číně je navíc úplně jedno jaké škody na životním prostředí při těžbě a zpracování těchto surovin způsobí.
Čína se od Ruska nijak neliší
Evropa, nebo lépe Evropská unie, na mě působí, jakoby se nepoučila z nedávného kolapsu dodavatelsko odběratelských vztahů s Ruskem. Rusko dlouhé roky vesele dodávalo Evropě svůj zemní plyn a všechno bylo v pořádku. Všechno bylo v pořádku, dokud se ve Vladimiru Putinovi neprobudily jeho imperiální choutky. V tu chvíli nejedna Evropská země stála před rozhodnutím, jestli dále odebírat zemní plyn od země, která rozpoutala v Evropě válku, nebo řešit alternativy. Všichni dobře víme, co tato situace v kombinaci s Green Dealem provedla s našimi účty za plyn a i elektřinu. Dobrovolně jsme se vzdali těžby uhlí, Rusko se stalo nežádoucím a v Evropě najednou nastal velký problém.
Přijde mi, že Evropská unie je k tomuto nebezpečnému precedentu z nepochopitelných důvodů slepá i hluchá. Copak nikdo nevidí, že Čína se od Ruska příliš neliší? Úplně stejné latentní nebezpečí, jaké na svět číhalo v Rusku, se skrývá i za hranicemi Číny. Je to přece úplně stejně nebezpečné, ne-li nebezpečnější, autoritářské zřízení jako Rusko.
Růst Číny je nebezpečný
Pokud Evropa dále bude v tak velké míře tlačit na ekonomicky nesmyslnou elektromobilitu, nutně to musí vést ke větší a větší závislosti na Číně. Čím více elektomobilů budeme v Evropě chtít dostat na silnice, tím více surovin na jejich výrobu do Evropy bude proudit. A vzhledem k tomu, že králem tohoto odvětví je Čína, budeme nakupovat od Číny. A bude to zase jen a jen Čína, kdo bude stanovovat pravidla na světovém trhu se surovinami nutnými k výrobě elektroaut, které dobrovolně málokdo chce.
Rozhodně nejsem zastánce toho, abychom sledovali jen ekonomické ukazatele a kašlali na to, co bude s planetou v budoucnu. Jen bych určitě nevolal tak radikální postup, jaký razí Evropská unie. Evropa je jen malým územím vzhledem k velikosti planety Země a vezmeme-li v potaz současný odklon USA od Green Dealu, tak v tom Evropa zůstává prakticky osamocena. I kdyby se plán EU do puntíku splnil, celosvětovému klimatu to nijak zvlášť nepomůže, neboť zbytek světa se rozhodně k tak radikálnímu řezu nechystá. A právě tento fakt by mohl Evropu nenávratně zavést do ekonomické slepé uličky, ze které nebude návratu a přitom planetě pomoci jen zanedbatelně.