Hlavní obsah
Lidé a společnost

Za drahotu v Česku nemůže ani Fiala, ani Babiš. Mohou si za ni Češi sami

Foto: Jan van der Wolf, Pexels

Lidé u nakupování nepřemýšlejí a na drahé výrobky jen nadávají. Ale kupují je dál

V Česku je jen tak draho, jak sami Češi dovolí. Co zákazník nekoupí, to obchodník neprodá a musí zlevnit. Ale proč by řetězce cokoliv měly zlevňovat, když Češi vysoké ceny ochotně platí?

Článek

Od roku 2021 jsme byli svědky bezprecedentního zdražování naprosto všeho. Inflace letěla vzhůru jako splašená a Češi jen kroutili hlavami a nadávali, že takto to dál nejde. Jenomže známým českým folklórem je zůstat pouze u nadávání na vrchnost. Málokterý Čech dobrovolně překročí hranice své komfortní zóny a opravdu začne systematicky podnikat kroky k tomu, aby důvod svého rozhořčení vlastními silami odstranil.

Vyrostly ceny potravin v obchodech, o cenách energií nemluvě. Ruku v ruce s tím šlo i citelné zdražení všech restaurací a hospod. A Češi stále jen vysedávali a nadávali na všechny strany, jak je k nim svět nespravedlivý a jak se tady nedá žít a jak vláda všechno rozkradla. Ano, důvodů pro takové nářky mají Češi opravdu požehnaně. Když srovnáme nákupní možnosti u nás a u našich sousedů, zjistíme, že kromě Slovenska, kde je to poslední dobou naprostá pohroma, vychází Česko opravdu jako hororové místo pro jakékoliv nakupování v podstatě čehokoliv. Čechům bohužel nedochází, že úplně stejnou motivaci jakou má zákazník k tomu, aby ušetřil, mají i obchodníci a producenti k tomu, aby více vydělali.

Dokud Češi platí, zlevňovat se nebude

Poslední dobou od vlády slýcháme, jak Česko vévodí evropskému závodu ve zlevňování potravin. Ale to je pouze „A“, ke kterému jednoznačně chybí „B“. Ano, opravdu došlo v roce 2024 k drobnému snížení cen potravin v Česku a toto tempo bylo skutečně o něco rychlejší než stejný trend v okolních zemích. Ovšem na celkovou hodnotu účtenky českého víkendového nákupu je dopad symbolický. Spíše bych se zaměřil na to, jak je možné, že v Německu, Rakousku nebo Polsku je možné nakoupit potraviny i drogerii značně levněji než u nás.

Obchodníci a producenti neustále chodí s různými odbornými teoriemi, proč tomu tak je. Asi nejoblíbenějším blábolem je velikost trhu. Desetimilionový stát je opravdu dostatečně velkým trhem na to, aby velikost trhu hrála roli nanejvýš marginální. Jediné, na co velikost trhu může mít dopad, je snad obal, který Češi opravdu v češtině dostat potřebují a vyrábí se skutečně pro český trh zvlášť. Ale samotný produkt? Všichni výrobci budou do roztrhání těla tvrdit, že například čokoláda je všude stejně kvalitní. Tím pádem by pro západní Evropu měli vyrábět čokoládu stejně, proto nechápu, proč pro malý trh má být dražší, když je vyrobena zároveň s tou německou. Nebo nám výrobci nenalili tak úplně čisté víno jak se může zdát, a „pro české potřeby“ vyrábějí čokoládu jinak a jinde? Rozdíly v DPH jsou dalším oblíbeným zaklínadlem. Mezi ČR, Německem a Rakouskem je rozdíl v jednotlivých sazbách na potraviny maximálně 3%. Tento argument je tedy také naprosto lichý a jen svědčí o tom, co si obchodníci o Češích myslí. A mají pravdu, jejich strategie funguje náramně.

Foto: CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Obchodníci budou prodávat vždy jen to, co doopravdy prodají a za cenu, ze kterou to prodají

Náklady na výrobu zboží i na jeho prodej jsou v Německu nebo v Rakousku jednoznačně vyšší, minimálně z důvodu nepoměrně vyšších mzdových nákladů, které zpravidla tvoří velmi výraznou část ceny zboží. A přesto v obchodech naši sousedé vídají daleko příznivější cenovky. Naši sousedé totiž zřejmě méně nadávají a více o svých nákupech přemýšlejí. Kdyby obchodníci zkusili ve Vídni či v Mnichově na pult položit čokoládu české kvality za českou cenu, vsadil bych na to, že ji po několika měsících zkaženou vyhodí. Nikdo by ji nikdy nejspíš nekoupil. Zato v Česku když ji umístí do úrovně očí, během chvilky je pryč a to za jakoukoliv cenu. To, že zákazník, který ji koupil, bude večer u piva nadávat, jak byl nákup zase drahý, už obchodníkovi nevadí. Ovšem pouze za předpokladu, že se tento krajně nespokojený člověk zítra do obchodu znovu vrátí. A v tomto je na Čechy spoleh. Češi svým nákupním chováním vytvářejí ráj pro obchodníky a výrobce. Koupí cokoliv a jenom nadávají.

Kdyby totiž Češi předražené nebo nekvalitní výrobky prostě nekupovali, chování obchodníků by se začalo razantně měnit. Žádný obchodník nebude ve svém obchodě nabízet neprodejný produkt. Cenu produktu vždy stanovuje průsečík nabídky a poptávky. Dokud tedy Češi budou platit vysoké ceny za „aušus“, budou drahý „aušus“ dále dostávat. Obchodníci by byli hloupí, kdyby na současném trendu cokoliv měnili. A že se s tím nedá nic dělat, protože jsme malý trh? Ale kde že. O kolik větší trh že je Rakousko? Takže Češi, hlavu vzhůru a rozum do hrsti.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz