Článek
Opět máme před sebou volby. Na podzim druhé. Naše ústava uvádí, že lid je zdrojem veškeré státní moci a tuto moc uplatňuje v demokratických volbách. Právo volit a tudíž uplatnit svou moc, má ale pouze občan ČR. Je tu ale jedno čertovo kopýtko, a tou je ta moc.
Podle ústavy máme moc zákonodárnou, výkonnou, soudní, je tu i NKU a státní banka. O jedné moci, se ale ústava nezmiňuje. Tou je, řekl bych, moc ekonomická. Zajímavé je, že k této moci už není třeba státní občanství ČR. Při tom si myslím, že tahle moc, je všech mocí futrál.
Máme předvolební klání, kdy politické strany či hnutí předkládají voličům svůj názor na řešení věcí veřejných ve svých programech atd., se žádostí o naše hlasy. Naprosto v pořádku. Že si při tom navzájem „okopávají kotníky“ už tak v pořádku není, ale budiž. Předvolební boj není žádná selanka, ale určitá míra slušnosti, by měla být normou.
Václav Havel jednu svou esej nazval „Moc bezmocných“. Četl jsem a ne zcela souhlasil. Ale jen do té doby, kdy jsem si uvědomil, že ta moc existuje. K pochopení mi stačilo cinkání klíči. Žel,žel. Ta moc bezmocných má většinou jen krátké trvání. Jen do té doby, než se uhnízdí moc ekonomická, o které se sice v ústavě nic nepíše, ale to neznamená, že neexistuje a tahle moc si umí poradit.Svatým Grálem je pro ní zisk. Obávám se, že tenhle typ moci, nemá ve svém slovníku slušnost. Jsou i výjimky, třeba Tomáš Baťa.
Takže, co s tím. Jak se bránit té ekonomické neslušnosti a moci. Nevím. Snad jen doufat, že koho Pán Bůh potrestat chce, toho raní slepotou. Vím, že se to stává. Pokud by Pán Bůh potřeboval nějaký typ, věděl bych. Na co si to troufám, radit božstvu! Jsou také boží mlýny.No jsou, ale chtěly by trochu popohnat.
Takže, vždy jsem preferoval slušnost nad neslušností i když přiznávám,že na neslušnost jsem uměl odpovědět také neslušností.
