Článek
Máte rádi adventní kalendáře? Já moc! Už jako dítě jsem milovala to příjemné mrazení v zádech, které jsem cítila vždy, když jsem si mohla otevřít další kartonové okénko, slupnout lahodnou šokoládku a odškrtnout si další nekonečný den, který mě dělil od Štědrého večera. Jo, byly to nádherné časy… A jelikož věřím, že v každém z nás alespoň malinký kousek toho nedočkavého, natěšeného dítka žije dál (ať nám je třicet, nebo šedesát), rozhodla jsem se letos tak trochu „zrecyklovat“ jeden svůj vánoční projekt, který jsem v loňském roce připravovala pro své žáky a vytvořit pro všechny, kdo v tomto roce četli a čtou mé články (za což jim patří velký dík) speciální „adventní kalendář“ ve formě série článků na téma „Vánoce v Evropě“.
Jak už napovídá název i úvod článku, každý den, ode dneška až do Štědrého dne, zveřejním jeden text týkající se jednoho evropského státu a jeho pojetí Vánoc. V každém takovém článku naleznete (jak doufám) řadu zajímavých informací nejen o historii tamních svátků a jejich zvycích a tradicích, ale i o svátečních jídlech, výzdobě a v neposlední řadě také o nejrůznějších nadpřirozených bytostech, které v těchto zemích, dle místních legend, roznášejí o Vánocích dárky. Doufám, že se vám bude můj „seriál“ líbit, že se z něj něco nového dozvíte a třeba si i vyzkoušíte některé recepty na vánoční delikatesy, které vám umožní vychutnat si tu pravou vánoční atmosféru na 24 různých způsobů! Přeji vám příjemné počtení a rovnou se pojďme pustit do první země…
1.12. SLOVENSKO
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Vánoce na Slovensku jsou plné zvyků a tradic, které nám mohou přijít povědomé, neboť se velmi podobají těm našim. Stejně jako u nás začínají slovenské Vánoce 24. prosince Štědrým dnem, pokračují 25. prosincem (Boží hod vánoční) a 26. prosincem (státní svátek svatého Štěpána) a končí 6. ledna na Tři krále. I na Slovensku předchází těmto svátkům tzv. advent, kdy se každou neděli zapalují svíčky na adventním věnci. Ten má většinou tradiční podobu kruhu z chvojí opatřeného čtyřmi (někdy pěti) svícemi, přičemž každá z nich má i vlastní název. Proti směru hodinových ručiček je to„svieca prorokov“ symbolizující naději, „svieca betlehemská“ symbolizující lásku, „svieca pastierska“ jako symbol radosti a „svieca anjelská“, která má představovat mír a pokoj. Pátá svíčka, pokud je na svícnu přítomna, se zapaluje až na Štědrý den (24.12.) či dokonce až na Boží Hod (25.12.) a říká se jí „Kristova sviečka“.
KDO NOSÍ DÁRKY: I zde, stejně jako u nás, nosí dárky Ježíšek (Ježiško či Jezuliatko), jehož přesná podoba není známá. Nejčastěji je však popisován tak, jak ho můžeme vidět na klasickém betlému, tedy jako nemluvně v jesličkách vyložených senem. Způsob, jakým takové miminko dárky naděluje, je otázkou „kouzel“ a nemá konkrétně danou formu (jako je tomu např. v USA, kde je jasně dáno, že Santa Claus létá se sobím spřežením a naděluje dárky komínem). Slovenský Ježíšek, stejně jako ten český, si proto ponechává mnohem magičtější auru a v dětských očích tím spíš figuruje jako strůjce kouzel a zázraků.
VÝZDOBA: •Stejně jako je tomu v naší zemi, i na Slovensku probíhá zdobení domů světýlky a dalšími vánočními dekoracemi. Poněkud tradičnější výzdobou jsou poté nejrůznější betlémy od těch domácích papírových či dřevěných, až po velké živé betlémy ve městech či vánočních trzích. Stromeček se tu zdobí většinou den před Štědrým dnem, nebo přímo na Štědrý den v dopoledních hodinách a to buď klasickými ozdobami děděnými z generace na generaci, nebo v duchu moderních trendů (např. v jedné barvě či stylu).
VÁNOČNÍ POKRMY: Slavnostní Štědrovečerní večeře, která se svým složením mírně liší, dle jednotlivých regionů, začíná s východem první hvězdy (před ní se lidé celý den postí, aby viděli zlaté prasátko či hvězdičku) a to modlitbou v rodinném kruhu a tradiční oplatkou namáčenou v medu a česneku. Následuje polévka „kapustnica“ což je prakticky naše zelňačka a hlavním chodem bývá, stejně jako u nás, nejčastěji bramborový salát a smažená ryba (většinou kapr, výjimečně losos). Moučník představuje medovník nebo koláč zvaný Štědrák, což je zákusek s ořechy, mákem a povidly. Oblíbená je i vánočka a také tzv. opékance neboli „bobalky“, které mají podobu malých bochánků z kynutého těsta, které se konzumují spařené a hojně posypané mákem.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Důležitou vánoční tradicí je na Slovensku Betlémské světlo, pro něž každý rok jezdí slovenští skauti přímo do Betléma. Jedná se o plamínek odebraný z tzv. „věčného ohně“, který hoří v jeskyni pod bazilikou Narození Páně v Betlémě v centrální části Palestiny. Odtud putuje do kostelů a dalších svatostánků po celé Evropě (k nám do ČR ho např. již od roku 1990 dovážejí brněnští skauti z Rakouska), kde ho mohou věřící nejen spatřit, ale také si ho mohou pomocí svíček či luceren odnést domů, jako symbol jednoty, lásky, míru, naděje a přátelství. Oblíbenou, byť značně novodobější vánoční tradicí, jsou na Slovensku i televizní pohádky, např. česká Princezna se zlatou hvězdou nebo slovenská klasika Rysavá jalovica.
VÁNOČNÍ RECEPT: Slovenský bramborový salát
Ingredience: 850 g brambor vařených ve slupce, 500 g sterilovaného celeru, 140 g sterilovaných okurek, 240 g cibule, 60 g oleje, 20-30 g octa, 20-30 g cukru, lžička mleté papriky, mletý pepř, sůl, cca 150 g nálevu z celeru nebo okurek
Postup: Oloupané brambory nakrájíme na plátky nebo kostičky, celer a okurku na drobnější kousky, cibuli na čtvrtkolečka a vše smícháme. V oleji rozmícháme ocet, nálev ze zeleniny, cukr a koření, osolíme a s touto zálivkou salát promícháme. Ochutnáme, pokud je třeba dosolíme nebo přidáme cukr či ocet - vše už podle chuti. Dobrou chuť!
ZDROJE:
https://www.vanocnisen.cz/
https://slovensko.svetadily.cz/clanky/Slovenske-vanocni-tradice
https://www.betlemskesvetlo.cz/
