Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Pro většinu Bulharů začínají přípravy na vánoční svátky (bulharsky „Koleda“) už 15. listopadu a to adventem, který v pravoslavné církvi trvá celých 40 dní. Po celou dobu půstu se pravoslavní Bulhaři vyhýbají alkoholu a živočišným produktům (dokonce i štědrovečerní večeře je vegetariánská a neobsahuje maso, sýr, mléko, vejce ani živočišné oleje). Jejich náboženství jim však nebrání v tom, aby Vánoce slavili klasicky 24. 12. a ne až 7.ledna, jako v okolních pravoslavných zemích. Pokud jde o jednotlivé vánoční svátky, mají dokonce svůj vlastní výklad jejich významu. Podle zdejších legend prý panna Maria začala rodit již 20. prosince na „Ignazhden“ (svátek sv. Ignáce Antiochijského). Trvalo však celé čtyři dny, než skutečně porodila a její syn tak proto spatřil světlo světa až na Štědrý den. Jeho narození bylo však celému světu oznámeno až o den později, tedy na Boží hod vánoční.
KDO NOSÍ DÁRKY: V minulosti nosil bulharským dětem dárky stejně jako v bývalém Sovětském svazu na Nový rok Děda Mráz. Od devadesátých let se ale pomalu začal vracet tradiční „Dyado Koleda“, neboli „Děda Koleda“ či „Dědeček Vánoc“. Ten dětem dárky přináší v noci mezi 24. a 25. prosincem a nechává je pod vánočním stromečkem.
VÝZDOBA: Kromě jehličnatých vánočních stromečků v některých bulharských rodinách stále ještě najdete i tradiční „badnik“ či „budnik“. Jde o velký kus dřeva z dubu nebo hrušně, který by měl do domu správně přinést zdravý mladý muž jako symbol života. Takové dřevo se poté na Štědrý den vkládá do krbu, kde by mělo hořet celou noc.
VÁNOČNÍ POKRMY: Hlavním bulharským vánočním jídlem je bezmasá štědrovečerní večeře, která by měla mít tradičně lichý počet jídel (nejčastěji devět nebo jedenáct) a neměla by obsahovat ani ryby (zato během ní hodně popíjí rakiju).Tradičními pokrmy, které by při ní neměly chybět, jsou fazolová polévka zvaná „bob chorba“, zelné listy nebo papriky plněné rýží, vařená pšenice s cukrem a ořechy, různé druhy pečiva, spousta nakládané zeleniny, ovoce a ořechů a též „ošav“ (kompot ze sušeného ovoce). Po půlnoci se podává „banitsa“ (listové pečivo plněné jogurtem a slaným sýrem) a „baklava“ (dezert z listového těsta s ořechy namočenými v medu). Tradiční součástí večeře je též speciální kulatý a zdobený bochník chleba, který se při jídle koření. Uvnitř v něm bývá zapečena mince a pokud ji najdete, máte mít v příštím roce štěstí. Mnozí Bulhaři také pečou na štědrý den sladké kroužky z kynutého těsta, které je podobné těstu na naše vánočky. Na Boží hod vánoční následuje poté velký rodinný oběd, tentokrát už masitý. Podávají se při něm zejména pokrmy z vepřového masa.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Vánoce v Bulharsku jsou spojeny z mnoha zvyky a tradicemi. Převážně na vesnicích se například dodržuje starý vánoční zvyk, kdy hlava rodiny rozloží na štědrý den po zemi slámu. Na tu poté hospodyně rozprostře vyšívanou pokrývku a na ni nanosí mísy s jídlem, které pak požehná nejstarší člen rodiny. Takto prostřený vánoční „stůl“ má připomínat betlém a sláma chudobu ve které se narodil Ježíš. Kromě toho má také zajišťovat dobrou úrodu v novém roce. Mimo hodování na seně je v Bulharsku také zvykem, že se u štědrovečerního „stolu“ věští (každý stolovník rozlouskne ořech a podle jeho kvality hádá, jaký rok ho čeká). Dalším zvykem je, že poté, co štědrovečerní hostina skončí, její zbytky se nechávají na místě až do rána 25. prosince. Není to však z nepořádnosti, ale proto, aby jídlo posloužilo jako dar pro mrtvé předky, kteří v noci navštěvují své žijící příbuzné a hodují s nimi. V některých koutek Bulharska je běžné, že po půlnoci 24. prosince uslyšíte v ulicích zpívat tzv. „koledari“. Jsou to koledníci, kteří chodí po po domácnostech, zpívají „píseň o domě“, kterou ho chválí a přejí mu vše dobré a zvláštními dřínovými pruty (neboli „survačkami“) bouchají na dveře. Tento zvyk, ne nepodobný naší velikonoční koledě, se dodržuje hlavně na venkově, kde za něj koledníci dostávají od obyvatel odměnu, kterou si často připevňují na survačky (tradičně jde o kulaté buchty s dírou podobné donatům, mašličky či sušené ovoce).
VÁNOČNÍ RECEPT: Tradiční vánoční balklava
Ingredience: 500 g listového těsta Filo, 400 g mletých vlašských ořechů, 300 g cukru, 300 g másla, 150 ml vody, 4 PL medu, 2 PL citronové šťávy, 1 čajová lžička mleté skořice, několik celých ořechů.
Postup: Nejprve si připravte sirup. Do hrnce dejte vodu, cukr, med a citronovou šťávu. Za občasného míchání povařte na mírném ohni, až z ingrediencí vznikne jednolitý sirup. Odstavte a nechte zchladnout. V misce smíchejte mleté ořechy se skořicí. Poté si připravte listové těsto Filo, které se od toho klasického liší tím, že jde o tenké plátky, používá se tradičně v balkánské kuchyni. Plátky nařezejte podle tvaru a velikosti formy, kterou chcete použít. Rozpusťte máslo. Předehřejte si troubu na 170° C s ventilátorem. Formu vymažte máslem a poté do ní naskládejte prvních několik plátků listového těsta, každý přitom potřete rozpuštěným máslem, než na něj položíte další. Počet plátků přizpůsobte velikosti formy, tradičně se na dno dává 8-10 plátků. Na poslední plát pomazaný máslem naneste vrstvu ořechů se skořicí. Na ořechy poté položte 4-5 vrstev těsta pomazaných máslem. Na poslední plát opět naneste ořechy a takto pokračujte dále. Nejsvrchnější vrstva by měla opět mít 8-10 plátků, jako spodní část. Následně ostrým nožem baklavu nařežte do požadovaných tvarů, obvykle jde o malé kousky ve tvaru obdélníku či kosočtverečku. Každý kousek ozdobte polovinou či čtvrtkou vlašského ořechu. Formu dejte do trouby a pečte na 170° C přibližně 60 minut. Po vyjmutí z trouby ještě teplý dezert prolijte předem připraveným sirupem.
ZDROJE:
http://www.milujivanoce.cz/
https://www.vanocnisen.cz/
